Eye of the Devil

Oko ďábla je béčkový horor, který se může kromě áčkové režie pyšnit hlavně svým hodně dobrým obsazením v čele s Davidem Nivenem, Deborah Kerr a začínající Sharon Tate a Davidem Hammingsem. Dějově však není tenhle snímek nikterak moc zajímavý, i když několik scén je velmi povedených a film po zhlédnutí zanechává mrazivý dojem. Je to zajímavá věc, ale nemůžu říct, že by mne to extra bavilo. Fanda hororů šedesátých let to zde může zkusit, jiní si na své ale asi nepřijdou. (30.01.2012)

Film, u něhož, aniž byste se museli přílišně snažit, odhalíte „mysteriózní“ rozuzlení již na počátku. O to více si pak protrpíte kostrbatou a fádní cestu, jež k tomuto rozuzlení vede. Přitom nápadité úvodní titulky a sekvence z Paříže byly příslibem daleko lepšího zážitku… Holt za neúrodu révy vinné musí být někdo vinen. Alespoň díky tvůrcům vím, že jednou navštívím Château de Hautefort, přičemž se budu mít na pozoru, aby mě náhle nezačalo obklopovat dvanáct postav v kápích. Celkově vzato: za mě palec mírně dolů, 40 %, nechci vidět znovu. [viděno v dubnu 2021 | komentář #14] (18.04.2021)

Thompsonův (Mys hrůzy, Všechno nejlepší k mým narozeninám) lehce nadprůměrný horor, v němž se vzorná matka a manželka vydává za svým mužem na jeho obrovské panství, kde odhaluje příčinu podivného chování jak jeho, tak celého služebnictva. Tenhle ještě černobílý snímek nevyniká ani tak mrazivým napětím nebo šokantními lekačkami, jako spíše zlehka budovanou nejistotou a především parádním obsazením, v němž najdeme spoustu tehdejších hvězd. Mezi Nivenem a Deborah Kerr vám určitě neunikne například Pleasence, Hemmings a hlavně krásně tajemná Sharon Tate - manželka Romana Polanského, která byla o pár let později brutálně zabita fanatickou sektou Charlese Mansona. (20.07.2011)

Ten film vypadá jako z r. 1946, a ne jako z r. 1966. Tehdy to muselo vypadat velice nemoderně, ale tehdejší modernost již vyprchala, takže to dnešního diváka rušit nemusí. Moc pěkná kamera, která kouzlí se světlem a stíny, vyvolává mrazivou a tajuplnou atmosféru plnou nejasných hrozeb. Bohužel samotný děj nedostihuje působivosti kamery. A každému, kdo aspoň zavadil o Frazerovu Zlatou ratolest, brzy vytane na mysli koncept božského krále a zápletka je mu předčasně jasná. (02.08.2017)

Okultní pagan horor v kulisách gotického hororu předkládá příběh starobylého rodu, který si nese jakési prokletí. Mužští příslušníci zemřeli povětšinou záhadně - nešťastné náhody na lovu, utonutí a podobně. A nyní je na řadě Phillippe. Manželka Catherine je milující ženou, současně však tvrdohlavou, neposlušnou a zvědavou. Navštíví Philippa v jeho rodném sídle i s dětmi, přestože si to nepřál. Zde začne pomalu odhalovat tajemství rodu a sebe i děti vystaví několikrát smrtelnému nebezpečí. Skvělá černobílá kamera je doplněna neméně výbornou hudbou. Především v závěru, kdy se schyluje k obřadu, by se dalo napětí krájet. Zdali dokáže Catherine zachránit manžela, toť otázka. Přidal bych možná více strašení, noční bouři a mlhu. Některé scény jsou ale výborné, třeba návštěva hrobu v lese. Snímek mi trochu připomněl pozdější vynikající Rituál (1973). Tateová byla krásná, Kerrová hrála výborně a Pleasence by mohl od hodiny strašit děti i dospělé pouhým pohledem. Dnes film osloví především žánrové fanoušky. (16.02.2023)