Réžia:
Gérard OuryKamera:
Wladimir IvanovHudba:
Georges DelerueHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Bourvil, David Niven, Eli Wallach, Silvia Monti, Raymond Gerôme, Jacques Balutin, Henri Attal, Yves Barsacq, Jacques Ciron, Robert Dalban (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Niekoľko rokov po veľkej vlakovej lúpeži na trati Glasgow - Londýn zverejnila britská polícia správu, že šéfom zločineckej bandy bol muž s mimoriadne veľkým mozgom, ktorý vo chvíľach napätia nedokáže udržať hlavu vzpriamenú. Zrovná v tej chvíli uteká z francúzskeho väzenia drobný zlodejíček Artur. Cesty oboch lupičov rôznych kalibrov sa skrížia... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (249)
Tak tenhle film mi vysloveně sedl. Možná proto, že miluju zlodějské filmy a tenhle byl někde na půli cesty mezi čistou komedií a vážně míněným filmem. Komediální scénky jako útěk z vězení nebo souboj s tygrem jsou kulervoucí, ale samotné vykradení vlaku je slušně vymyšlené a docela napínavé. Finále je tradičně komedie ala Francie - tj. velká honička v tomto případě i se sochou svobody a SPOILER peníze nakonec nezíská nikdo KONEC SPOILERU. Ale čert to vem, z filmu sálá skvělá nálada a dvojice frajer Belmondo a naivka Bourvil je skvělá. Stejně jako uhlazený gentleman Niven a cholerický mafián Wallach. No a nemůžu zapomenout na krásnou Silivi Monti a její úžasný sestup z balkónu. Prostě perfektní záležitost ve všech směrech. ()
..... a nejvíc jsem milovala scénu, jak se krásná Italka elegantně spouští po laně z balkónu v černých plavkách a klobouku, přes rameno tranďák, z kterého se line tklivá píseň (Cento Giorni zpívá Caterina Caselli), a zatímco se na vysokých podpatcích přesune pod sprchu, chlapum v bazénu padaj brady a .... tak tomu řikám antré...... teď ještě mít to lano a ten tranzistór...... :-)) ()
Tento film jsem si z dětství pamatoval jako záležitost s celkem napínavým dějem a skvělými fóry. Po novém shlédnutí ale musím žel říci, že to není ani příliš napínavé ani příliš vtipné. Přestože se občas objeví i slušný vtip, jde vcelku o poměrně primitivní a předvídatelnou komiku. Belmondo rozhodně natočil i podstatně zajímavější kousky... Celkový dojem: 60% ()
Úvodní píseň se jmenuje The Brain (Bof Le Cerveau) od americké kapely American Breed, vystupující v letech 1962–1970. Další píseň která ve filmu zazní se jmenuje Cento giorni a zpívá ji Caterina Caselli.***************** Ještě jednou a lépe :-) Polyesterová replika Sochy Svobody, více než 13 metrů vysoká a více než tři tuny vážící , měla být po natáčení zničena. Zachránil ji otec hlavního aktéra, sochař Paul Belmondo. V té době kontaktoval svého přítele André Marie, starostu Barentinu severně od Rouenu. André Marie udělal ze svého města skanzen. Po městě je rozeseto mnoho soch. Společnost Gaumont International souhlasí s darováním sochy městu Barentin. Sochu přijali 21. srpna 1969, ale své konečné místo našla až v roce 1990, uprostřed kruhového objezdu obchodního centra Mesnil-Roux. Od té doby prošla řadou restaurátorských a konsolidačních prací. V 80. letech učinili dělníci zodpovědní za konsolidaci základny "staré dámy" podivný objev: v podstavci sochy zůstaly uvízlé stovky padělaných bankovek, pozůstatky natáčení slavné scény v přístavu Le Havre. ()
Francouzské komedie mám velmi rád, a proto jsem šáhl i po další z nich. Pro mě dosud neznámý film Velký šéf mě ale zklamal. Možná jsem měl velká očekávání díky hvězdnému obsazení (Belmondo, Bourvil, Niven). Možná byla chyba, že jsem film viděl až jako dospělý a nebyla žádná nostalgie. Možná jsem viděl už mnoho lepších bláznivých francouzských komedií. Čert vem všechna možná, zkrátka jsem se pobavil jen trochu. Mám pocit, že z podobné zápletky a zejména s podobným obsazením se z toho dalo vytřískat mnohem více. Nejvíce mě rozesmála „krtečkova“ finta - ucpání výfuku auta salámem (Krtek ve městě). Zajímalo by mě, jestli to odkoukal Krtek od Belmonda, nebo Belmondo od Krtka. :-) ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (33)
- Arthur Lespinasse (Jean-Paul Belmondo) má o odstín světlejší vězeňský mundúr než ostatní spoluvězni. (sator)
- Loď, na kterou se nakládá socha Svobody, je zaoceánský parník SS France. V roce 1979 byl přejmenován na SS Norway a prošel významnými úpravami, aby mohl být vybaven pro cestovní pohodlí. Znovu mění jméno na SS Blue Lady a je prodán k sešrotování v roce 2005. Sešrotování bylo dokončeno na konci roku 2008. (sator)
- Kapitán lodi SS France nebyl nadšen nápadem filmařů postavit mu obrovskou sochu Svobody do výhledu z kapitánské kabiny, ze které řídil plující loď, a tak to, co vidíme v závěru filmu, je jen její zmenšená kopie. (sator)
Reklama