Réžia:
Fred M. WilcoxKamera:
George J. FolseyHrajú:
Walter Pidgeon, Anne Francis, Leslie Nielsen, Warren Stevens, Jack Kelly, Richard Anderson, Earl Holliman, George Wallace, Robert Dix, Peter Miller (viac)Obsahy(1)
V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství... (Pohrobek)
(viac)Videá (1)
Recenzie (150)
,,VEĽMI NERÁD TO HOVORÍM, ALE TEN CHLAP JE NOTORICKY ZNÁMY V SIEDMYCH PLANETÁRNYCH SÚSTAVÁCH." __ ,,Zakázanú planétu" som mal vo svojom diváckom hľadáčiku už pred rokmi, kedy som bol lačný po snímkach obdobného žánrového zafarbenia. Vplyvom akýchsi technických PC nedostatkov (vraj zlých kodekov...) som si vtedy jej obraz žiaľ nemohol vychutnať a dielo vychvaľované v celej svojej štruktúre mi na dlhšie uniklo. Teraz môžem povedať, že z hľadiska roku výroby ide o veľmi solídny počin najmä po stránke spracovania najrôznejších špeciálnych efektov, avšak ešte viac novátorskou je jeho zvuková zložka, ktorá len ťažko znesie označenie hudba či soundtrack a v úvodných titulkoch je pomenovaná ako ,,elektronická tonalita". Tento odvážny experiment manželov Barronových pripravil vo zvukovej dramaturgii éry 50. rokov akýsi štandard ozvučenia mimozemského prostredia. Podľa môjho úsudku však skončil kdesi na polceste, v mnohých sekvenciách je vyslovene rušivý a dnes už pôsobí omnoho zastaranejšie než už spomínané triky, ktoré sú vo svojich najsvetlejších momentoch porovnateľné s produkciou obdobia prelomu 80.-90. rokov. Akurát som sa nedokázal stotožniť s vesmírnou loďou v podobe lietajúceho taniera, keďže je synonymom pre dopravný prostriedok mimozemšťanov. (1209. hodnotenie, 121. komentár k filmu) ()
Mám rozporuplné pocity. Natočit tento film Ed Wood, byl bych překvapen pouze, kde na něj sehnal peníze. Z maximálně 10 metrů vzdálených a naivních kulis v úplně celém filmu párkrát trčí extrémně dobrá falešná perspektiva kilometrových hloubek, ze kterých jde až závrať. Další kontrast -- jako adaptace Bouře od Shakespeara jde parádně na dřeň a filosofickou podstatu... Naproti tomu, dialogy psal někdo po lobotomii a jediný herec bez opravdu šíleného přehrávání a hřmotného deklamování textu byl robot Robby.... no možná i Nielsen, ale jen tak tak. Další věc... ano, já vím, tehdy bylo těžké brát to s nadhledem, ale... hercům předepsali, aby svět budoucnosti vypadal hrozně technologicky cool... a jak to zařídit? Přeci jako vždycky, budeme ohromovat tím, že v běžném hovoru budeme používat co nejvíc nějakých jednotek něčeho... ()
V porovnání se sračkovými sci-fi kusy 50. let je tohle úplně jiná liga. Přesto dneska už působí hodně zastarale. Tempo je hodně pomalé, vše se hlavně okecává, ale v momentě, kdy jsem si vzpomněl na psychologii a uvědomil si, co je myšleno těmi monstry z Id, rozhodl jsem se dát ještě jednu hvězdu navíc, protože mě to fakt pobavilo. ()
Nejsem žádnej velkej nadšenec sci-fi, takže jsem se na to podíval jen tak pro zajímavost a vůbec nic jsem od toho nečekal. Spíš jsem počítal s tim, že to po pár minutách vypnu a ani to nedokoukám. Nakonec jsem shlédnul celej film a ani jsem se nějak extra nenudil. Sice je to 50 let starej film, ale pořád se na to celkem dá koukat. Na filmu mě nejvíc zaujala poměrně slušná technická stránka na tu dobu. Sice je na hodně věcech vidět, že je to všechno vyrobený z papundeklu a nějaký ty paprskomety taky vypadaj trochu komicky, ale některý triky vypadaly docela slušně. Taky mě samozřejmě zaujal mladej Leslie Nielsen, kterýho jsem snad vždycky viděl jenom v komickejch rolích (kromě jednoho dílu seriálu MASH) a vždycky s bílejma vlasama, dále zajímavá "hudba", Altaira a její bizraní oblečky a robot Robby a jeho 60 galonů kořalky. Mně to teda asi stačilo vidět jenom jednou a myslim, že znovu se na to už dívat nebudu. Ale příznivci scifáren si to asi užijou víc, než já. ()
Výtvarne dokonalé sci-fi, kompletne odohrávajúce sa na cudzej planéte, plnej mesiacov, umelých púští a čarovných stromov nakreslených na pozadie a z časti vystavaných v štúdiu. Radosť sa pozerať. Záporom ostáva ale pozvoľný dej, niekedy až príliš rozvláčny v technologických dialógoch. Záver je zaujímavý a veľmi originálny a zvráti predošlých pár nudných okamihov. Freud by mal radosť... ()
Galéria (104)
Zaujímavosti (27)
- Planeta, na které žijí Edward a Altaira, se jmenuje Altair IV, což je podle Star Trek: Hluboký Vesmír Devět (1993) rovněž jedna z planet Federace. (HellFire)
- Model lodi, stejně jako robot Robby a jeho pozemní transportér, byly později použity např. v seriálu The Twilight Zone (1959). (HellFire)
- Film se natáčel na stejném místě jako Čaroděj ze země Oz (1939). Zahrada, ve které přebývají zvířecí miláčci Altairy, je předělávkou vesnice Munchkin. (HellFire)
Reklama