Zakázaná planéta

V době, kdy je hovorová angličtina běžná v celém vesmíru a pohybovat se násobky rychlosti světla je považováno za prkotinu, tak i přes nutnost zapínat bezpečnostní pásy u vozidel, jsme pořád v době, když se myslelo, že technika zvládne všechno. A podobně i lidé jsou stále považováni za korunu tvorstva, i když jejich arogance a pýcha je znovu a stále přivádí k pádu. Podstatu filmu vystihla ve svém agresivně feministickém komentáři Morien, když uvádí citát z Shakespearovy Bouře: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“ Ty sny jsou nehmotné a neviditelné, a jmenují se "Id" (latinsky), "Es" (německy), "Ono" (česky). Toto Ono je součástí naší psychické struktury (vedle "Já" a "Nadjá") a obsahuje nevědomé a pudové složky přináležející principu slasti. Jejich součástí je rovněž pud náslilí, agrese (ať již vrozený nebo získaný třeba v důsledku frustrace). Já má tedy těžkou pozici, protože musí koordinovat nejen požadavky z Onoho a Nadjá, ale i z vnějšího světa. A ještě těžší, když se zhmotní do monstra, které ničí a vraždí, a o němž se neví, že je to Id doktora Morbiuse (už to morbidní jméno!). Těmi nejprostšími slovy se dá říct, že monstrum je zbytnělé libido sexuálně abstinujícího doktůrka. Zkrátka jak říká Petr Skoumal: "Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde". Pozn.: "Zakázaná planeta (Forbidden Planet)" je zvláštní pojmenování. Nikdo o nějakém zákazu neví, ani o něm nemluví. Je tedy zřejmé, že je zakázaná a priori. Tak jako psychika někoho druhého? (10.04.2017)

Wow :) Tak to bych od sci-fi z dob našich prarodičů (a možná i prapra) fakt nečekal. "Star Trek" 10 let před Star Trekem, jež si je v mnohém skutečně (jak je v zajímavostech uvedeno) inspirací více než zjevnou. A tohle je možná ještě o něco lepší, než Roddenberryho federativně-planetární mnohem mladší prvotina :) Na tu dobu prostě WOW, i po takřka 60 letech uznale pokyvuji. Ale netleskám, fakt je to v mnohém hrozně naivní a pitomoučké (na dnešní dobu) - asi jako první Star Treky, no :P ~ PS: Popravdě, Leslieho bych si asi ani nevšiml a vůbec ho nepoznal, nebýt tu o něm zmínky v komentářích. Asi bych si jen zpětně řekl, že hrál nějakého člena posádky stojícího vždy opodál. (20.04.2014)

Mám rozporuplné pocity. Natočit tento film Ed Wood, byl bych překvapen pouze, kde na něj sehnal peníze. Z maximálně 10 metrů vzdálených a naivních kulis v úplně celém filmu párkrát trčí extrémně dobrá falešná perspektiva kilometrových hloubek, ze kterých jde až závrať. Další kontrast -- jako adaptace Bouře od Shakespeara jde parádně na dřeň a filosofickou podstatu... Naproti tomu, dialogy psal někdo po lobotomii a jediný herec bez opravdu šíleného přehrávání a hřmotného deklamování textu byl robot Robby.... no možná i Nielsen, ale jen tak tak. Další věc... ano, já vím, tehdy bylo těžké brát to s nadhledem, ale... hercům předepsali, aby svět budoucnosti vypadal hrozně technologicky cool... a jak to zařídit? Přeci jako vždycky, budeme ohromovat tím, že v běžném hovoru budeme používat co nejvíc nějakých jednotek něčeho... (13.08.2008)

Robot Robby je děsný dřevo a Altaira neumí líbat. No to nám to pěkně začíná...Ba ne, Robby je machr, Altaira - tak to si povíme na konci - a tenhle film je prostě skvělý! Dnes již polozapomenutá sci-fi klasika, špička tzv Zlatého věku hollywoodské sci-fi 50.let, která ostatní své žánrové souputníky té doby převyšuje o dvě hlavy. Příběh pojednává o kosmické výpravě, cestující na planetu obydlenou vědci z předchozích výprav. Na místě najdou jediného, který přežil - Dr.Morbiuse a nečekaným útokem záhadného mimozemského stvoření děj pěkně graduje. Scenář je místama i velmi vtipný, hlavně scéna, kdy jeden ze členů posádky učí líbat Morbiusovu dceru, která do té doby neviděla jiného muže vyjma otce. Interiéry, zejména vnitřek vědcova domu, překypují fantazií, i všechny ty hejblátka a přístroje. A také domácí robot Robby, i když ten na mně působil tak nemotorným dojmem, že bych mu nesvěřil ani vynešení odpadkového koše. Pravda, jsou tu i slabší místa. Přistání na planetě s komíhajícím se korábem je trochu "edwůdovské", výprava je příliš okatě studiová a tvůrci evidentně rezignovali na zobrazení povětrnostních podmínek na planetě, žádný vítr či atmosferické projevy. Paprsky laserových děl střílí srandovní čárkované paprsky, úplně stejné, jako v mých dětských comicsových výtvorech. Jinak jsou ale triky na svoji dobu vynikající a nečekaný pohled do mimozemského stroje mi skoro vyrazil dech. A to nejlepší nakonec - naprosto ulítlý soundtrack, jakési ambientní plochy elektronických pazvuků, které se táhnou celým filmem a navozují tu správnou scifiodní atmosféru. Suma sumárum, další z perel do mé sbírky starých scifáren. A Altaira? Je to vážně kočka, ale na líbání je fakt levá :o) (11.04.2004)

Originální a napínavé sci-fi z 50. let se vždycky cení ! Líbila se mi budovaná atmosféra a hlavně nepředvídatelný děj, který končí celkem nečekanou a zajímavou pointou. Herecké výkony byly samozřejmě dost prkenné, stejně jako některé speciální efekty (střelba z paprskometů byla směšná). Na druhou stranu se moc povedlo architektonické a výtvarné ztvárnění, hlavně ve scénách z interiérů a podzemních prostor. (05.01.2011)