Réžia:
Federico FelliniKamera:
Gianni Di VenanzoHudba:
Nino RotaHrajú:
Marcello Mastroianni, Claudia Cardinale, Anouk Aimée, Sandra Milo, Rossella Falk, Annibale Ninchi, Barbara Steele, Madeleine Lebeau, Jean Rougeul (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Felliniho autorská kontemplácia nad sebou samým, svojou tvorbou, životom a umením. Dej filmu rámcuje pobyt režiséra Guida (Felliniho filmové alter ego Marcello Mastroianni) do kúpeľov, kde chce načerpať silu a tvorivú inšpiráciu na ďalší film. Je unavený zo slávy, úspechu, zo svojho života, priateľov, manželky i mileniek. V pokoji kúpeľov sa vracia do spomienok na detstvo a silou imaginácie oživuje množstvo fantázií. Tento poetický film zachytáva autorské tápanie ako hlavný zdroj kreatívnej sily a Fellini ho koncipuje ako opis tvorivého procesu vzniku filmu. Okrem mnohých iných ocenení získal i Oscara za najlepší zahraničný film. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (235)
Neupírám filmu, že je dokonalejší, komplexnější a osobitější než všechny předchozí Felliniho díla, ale trvalo mi skoro polovinu stopáže než jsem pochopil režisérovo pojetí tohoto snímku, který je vlastně potenciálním filmem v hlavě hlavní postavy, tato koncepce je však geniální, i když pro občas špatně stravitelná. A navíc hlavní téma je pro mě zatím vzdálené. Naopak technické zpracování si zaslouží nejvyšší ocenění, hlavně snová atmosféra lázní působí neopakovatelným dojmem. Přesto však musím říct, že na mě silněji zapůsobil Sladký život. ()
Jedna z mnohých postáv filmu hovorí, že keď režisér nenadbieha svojmu divákovi, tak jeho film nemá zmysel, pretože ostane nepochopený. Fellini s týmto očividne problém nemal, natočil film iba pre seba a filmových kritikov a my môžeme iba tušiť, alebo donekonečna záber po zábere rozoberať jednotlivé roviny filmu. Celok zhruba pochopíte, ale pre mňa je problém v tom, že daná téma ma nezaujala a chýbal mi nejaký styčný emocionálny bod, kde by som sa chytil. Takto to bola dosť ťažká nuda. VIDENÉ ZNOVA: Ak by každý režisér, ktorý má pocit, že nevie, čo povedať a vznik nového filmu bude iba ďalšia lož v jeho živote zrušil jeho natáčanie, bolo by ich podsatne menej a nemusel by som tráviť toľko času selektovaním toho, čo chcem vidieť. Potom si budem môcť pozrieť viac krát aj klasiky, ktoré opätovné pozretie priam vyžadujú. Ako napríklad 8 a pol. Možno je to príliš dlhé, ale Fellinimu sa podarí dostať stav Quidovej mysle a duše aj do tej vašej, nemusíte ani vedieť čitať jeho myšlienky. Je film zábava či umenie, autorská výpoveď, alebo byznis? Všetko a dokonca v jednom. ()
Felliniho alter ego ve filmu hořce přemítá: "Měl jsem dojem, že mám co říci. Cosi velmi prostého. Chtěl jsem natočit film, který by byl užitečný všem." Potíž je v tom, že na konci projekce diváka možná napadne jiná replika, která rovněž zazní: "Vůbec nemám co říct, ale stejně to povím." S odstupem let je zřejmé, že podstatnou část tvorby Fellini točil vlastně o sobě, svém životě, svých představách a problémech. Fascinace sebou samým je jasně cítit z každého záběru 8 1/2. Fellini tehdy procházel tvůrčí krizí, bezradně tápal nad tím, jak realizovat látku, kterou zamýšlel natočit. Udělal tedy úkrok stranou a z nouze vznikl film o režisérovi, který - no schválně jestli uhodnete. Psát a točit sám o sobě je jednoduché, člověk má informace z první ruky, nemusí dělat kompromisy a hádat se se scénáristou. Fellini se na sebe sice dívá s ironií, ale už ne s odstupem. Ve snímku jde o tvůrce, který je obdivován, umělce, co je středem pozornosti, a na toto afrodiziakum slávy si už zvykl a dělá mu dobře. Slavný italský režisér nikdy neměl příliš v lásce nůžky a nutno uznat, že stříhat sám do sebe by mohl jen blázen. Výsledek je pro mě vyčerpávající, panoptikum postav kolem génia mě záhy začalo otravovat a nebyl jsem schopný, přes nejlepší snahu, dát 8 1/2 v tahu - vyšel mi na dva večery. Na konci nepřišla nějaká katarze, spíš úlevný pocit, že už to mám konečně za sebou. Klasik nechť promine, ale více než dvěma hvězdičkami ho neodměním. Ostatně - sám se sebou si užil víc než dost. Celkový dojem: 40 %. ()
Po prvním shlédnutí jsem byl docela zaskočen a příliš nevěděl, jak se k tomuto snímku mám vlastně stavět. Fellini sledování nijak neusnadňuje a rozlišit, co jsou sny, co jsou představy, co jsou vzpomínky na dětství a co je vůbec realita, může být pro nepřipraveného diváka, poněkud fatální problém. Ovšem napodruhé, když už jsem věděl, do čeho jdu, mě čekal interesantní umělecký zážitek. Skutečně výborně zobrazená tvůrčí a osobní krize. Hlavní hrdina, Guido Anselmi, je slavný režisér, jehož producent mu důvěřuje a velkoryse produkuje jeho další film, ale Anselmi sám neví, co točit, o čem ten film vlastně bude. „Snažím se lidem říct něco důležitého, i když nemám co říct.“ Každý od něho chce další vytříbený film, Anselmi je však nejistý sám sebou a útočiště se snaží najít u žen. Avšak ani u manželky Luisy, ani u milenky Carly a ani u krásné herečky Claudie nenajade útěchu a svou ztracenou sebejistotu. Závěr znázorňující velkou tiskovou konferenci, na které je Ansalmi zaplavován otázkami novinářů za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr je skutečným vrcholem tohoto geniálního filmového díla. ()
Súhlasím, že 8 1/2 je umelecký film. Je totiž umenie natočiť kúsok z filmového prostredia, ktorý by sa mi nepáčil. Takisto je umením mať vo filme toľko remeselne geniálne natočených scén, ktoré ma nebavilo obdivovať. A v prvom rade je obrovské umenie natočiť film, ktorý z duše nenávidím. Takže áno. Fellini bol veľký umelec 3/10 ()
Galéria (76)
Fotka © Francinex
Zaujímavosti (41)
- Prvý taliansky film, v ktorom Claudia Cardinale nebola dabovaná. Ako uviedla: "Hrám tam samú seba, tak ma nemohli dabovať." (Arsenal83)
- Podľa kritikov hlas Claudie Cardinale bol príliš hrdelný a spolu s jej tuniským prízvukom bol považovaný za nežiaduci. (Arsenal83)
- V roce 2002 byl magazínem "Positif" (Francie) zařazen na 3. místo v 50 nejlepších filmech v posledních 50 letech. (c.tucker)
Reklama