Wall Street: Peniaze nikdy nespia

Ač by se měl Míša už pomalu poohlížet po nějakém zdatném balzamovači, pořád svým charmem utáhne kdejakou sračku. Když mu však jeho filmovou dcerušku hraje mimořádně ohavný čtrnáctiletý kluk a potenciálního zeťáka nepochopitelně protěžovaná Spielbergova transka Šejla LaBlaf, má i on co dělat, aby v tomhle nezůstal až po krk! Pokračování mé milované Stěnové ulice se zvrhlo v blamáž roku! Věděl jsem, že pan Kámen udělal po vynikajícím Jůternu nepochopitelný Jůtern a jde to s ním od pěti k nule, ale na druhou stranu jsem doufal, že o to víc bude lpět na svém nejslavnějším počinu! Ani hovno! Pompézně natočená nuda má s jedničkou společnou snad akorát tu Zeď, o kterou se tříští přiblblý, uspávací scénář spolu s mým přehnaným očekáváním. (01.11.2010)

I ekonomikou křtěný divák lecčemu nemůže rozumět. Naštěstí je tu Stone, za poslední dlouhé roky asi v nejlepší formě, který rozehrává další ze svých žalob. Tentokrát se pouští do těch chamtivých, kteří přivedli svět do hospodářských problémů. Naštěstí se vrací i vyzrálejší a vězením poučený Gordon Gekko, který už spíš víc glosuje a radí, než aby se sám do her o zelené bankovky pouštěl. Na to jsou tu jiní a je to škoda. Víc Douglase, méně LaBeoufa, přidávám se. Navíc bych čekal vzdušnější, důraznější scénář. Sice je fajn, že je Stone je řemeslně bezchybný (výborná kamera mimochodem) a občas nabídne živější střihovou pasáž, ale jinak je to občas pod tím nánosem chytráckých ekonomických průpovídek docela nuda. Přitom se nabízelo třeba víc zapracovat na napjatém vztahu mezi Brolinem a LaBeoufem.. Herci jsou do jednoho výborní!! Nejen proto nejlepší Stone od Vítězů a poražených - to je samo o sobě pochvalné.. (29.09.2011)

É, bylo to o něčem jiném, než že od pohledu "ývl" mumifikovaný bankéř z Monopolů hraný Eli Wallachem přežije (za ustavičného děsivého cvrlikání) všechny a všechno, a proto, že v "tom" všichni mocipáni mají svoje zlaťoučké penízky, díky kterým si myslí, že oni (a ne Eli Wallach a jeho Melody Boys) tomu šéfují, se to hned tak nezmění? Vlastně jo, bylo to ještě o tom, jak byl Josh Brolin moc namachrovaný, jak geniální a sofistikovaný a v jádru dobrý chlapec Shia LaBoeuf našel svoje srdce (a hádejte co udělal s tím Brolinovým), a jak se Oliver Stone rozhodl udělat z Gordona Gekka alespoň trošku lidskou postavu... nebo taky ne:) Ano, je v tom to Stoneovo poťouchlé mrkání a výsměch burziánskému kapitalismu zvícího rozměrů, které si ani soudruzi v mírovém socialistickém táboře nedovedli představit, a takový ten nenápadně vztyčený ne prostředník, ale ukazovák (i když ten prostředník asi taky), ale nemohl jsem se zbavit dojmu rezignovanosti (i když to možná právě mělo působit šok a znechucení) - zvlášť ve scéně, kdy Charlie Sheen s Michaelem Douglasem vzpomněli na staré časy, kdy si ještě museli na něco hrát. První díl mi zkrátka přišel výrazně lepší, tohle je taková moderněji natočená, výborně obsazená, ale obsahově slabá sociální moralita, nazíráno "zevnitř shora". Zatmívačka s bublifuky už byla opravdu laciná... 70% a víc ani ránu, narozdíl od jedničky bez reprízy. (25.09.2012)

Na Wall Street 2 mě těší skutečnost, že to není zbytečné pokračování - vždyť na burze se pořád něco děje:) Tohle je plnohodnotný film doslova nacpaný nápady, vedle kterého působí první díl přímočaře až skromně. Oliver Stone měl k dispozici perfektní scénář, který rozvíjí značné množství motivů, ale nenechává je neuzavřené - taková komplexnost je poměrně výjimečným jevem. Herectví je přesné, režie dostatečně nápaditá, scénář aktuální, není zde dobro a zlo, pouze větší a menší dravci. Plus asi půlminutové cameo Charlie Sheena. Poslední půlhodina ze strhujícího "tempa" poněkud poleví, ale to není výtka. Tipuju, že kvůli své složitosti se Wall Street 2 nezapíše do historie takovým způsobem jako první díl, který byl přecejen ve své době převratnější, ale tento snímek se jedničce v mnoha ohledech vyrovná, v některých ji i překonává. Velmi příjemné překvapení, 90%. (17.09.2010)

Stone podruhé drze sonduje do centra finančnického blázince, s dramaromancí hozenou do kontextu nekalých bankéřských praktik, návratu Gordona Gekka a nedávné (současné?) ekonomické krize. Nejedná se o kdovíco, ale pro mě to byl rozhodně příjemnější zážitek než jednička, taková svěží dvouhodinová pozornost-vyžadující podívaná. (24.02.2011)