Premena

Divný film. Dlouho jsem se nudil a jediná dobrá scéna byla, když se Sophie Marceau mění v Monicu Bellucci. Obě bezpochyby ještě krásné ženy, ale proměna probíhá postupně a půl Sophie a půl Monicy to vážně nebylo nic pěkného. Jistě bylo to jen obrazně. Naštěstí závěr filmu vše vyřešil a konečně se něco začalo dít. Téma filmu bylo zajímavé, ale jak říkám, chtělo to trochu vzruchu i na začátku. (11.03.2011)

S hlavní hrdinkou jsem zejména ve chvíli, kdy se jí byt mění před očima, dost soucítila, protože se moc dobře pamatuju, jak jsem jednou po návratu z tahu všechny přítomné halasně obviňovala, že mi museli přestavět kvartýr, jelikož přes tu sedačku jsem musela upadnout rozhodně a pouze proto, že tam nikdy předtím nestála. Ale soucit není pro vztah ten nejlepší tmel a tak už záhy jsem se místo účasti začala pošklebovat všem, kteří se na Ne te reourne pas podíleli, s malou výjimkou Sophie a Moniky - tyhle dvě jsou zkrátka i ve věku, kdy se některé už těší na vnoučata, naprosto neodolatelné. Poněkud to ale ubírá na působnosti obav hlavní postavy, mně by fakt, že se měním v signoru Belluci, přišel jako obstojný terno. (25.11.2011)

No lákadlo filmu je jasné a je celkem sranda sledovat proměnu nádherné Sophie Marceau (v tom datu narození se někdo musel seknout:) v nádhernou Monicu Bellucci.Film si drží napětí i tajemnou občas trochu hororovou atmosféru,říznutou Lynchem,která nenudí.No ale nějak nemám pocit že je tohle zase tak složitý film a opravdu si kvůli tomu nepřipadám jako génius.WTF kiddo??!! (06.04.2010)

Ztrácí se, rozjíždí pevná půda pod nohama. Mysl šeří, zatmívá pravé jméno identity, známé tvary intimity. Kdo karty obrátil? Kdo ji odvrátí? Já, ta samá, ta druhá persona? Nepoznávám sebe ani vaše tváře. Sypou se, třesu se střepů v hlavě. Předstup před, zapátrej, podívej se za zrcadla. Vzrůstající svůdná záhada ve stylu noir. Hra škrabošek, siamských koček na rozličných, prachových poduškách. Temné pnutí emocí, vymazané dětství - rukojmí klamu cizoty. Otevřené dveře ukazují ztracený, jiný život o ní. Tam píše se poutavá autobiografie. Bloudivý obraz dvojího kalendáře. Odraz jednoho těla, jedné duše... (13.12.2017)

První třetina filmu je nadprůměrná, o tom není pochyb. Ale zbytek už je jenom tápaní a nuda, která ani nedospěje do nějakého uspokojivého konce. Totižto pokud se tvůrci rozhodnou rozehrát tajemnou hru, která JE zajímavá, musí k tomu vymyslet i zajimavé rozuzlení. To se nedostavilo a já se cítil ochuzen. (28.04.2011)