Teritórium vraha

Parta teenagerů se rozhodne vydírat sériové vraha s cílem zbavit se nepohodlného tyrana. To co jim připadá jako skvělý nápad, mi spíš přišlo jako zajímavá forma sebevraždy. Jak se dalo čekat, tak pravdu jsem měl já, a mladým intrikánům se sled událostí rychle vymkne z rukou. K námětu se sluší poznamenat, že scénář je ještě stupidnější. Měl jsem pocit, že ho snad psal šimpanz. A ne jeden z těch chytrých z Planety opic, ale takový ten hloupý, který žije v zoo a čas tráví vybíráním blech a pojídáním ovoce. Postavy se chovají jako idioti, okolní svět s nimi zdatně drží krok, a v ději pěkně odsýpá jedna nelogická scéna za druhou. Acolytes byli nejspíš zamýšlení jako horor, ale hrůzy moc nenabídnou. Atmosféra děsu je zásadně vytvářená lekačkami, při kterých se před kamerou mihne rozostřená věc a zvuk povyskočí o 20 decibelů. Lekl jsem se poprvé, podruhé i potřetí, ale není to ten druh strachu který bych chtěl u filmů prožívat. Abych jenom nekřivdil, romantická linie je docela povedená a nebál bych se potichu přiznat, že mě i bavila. Bohužel režisér si libuje v hororech, a tak nedostala mnoho prostoru. Celý spektákl jsem původně sledoval kvůli faktu, že jde o prvotinu talentované Belly Heathcote. No mihne se tam, asi na dvě minuty, v malé roličce. Podprůměrný film, který trochu nahlodal moje iluze o precizní australské kinematografii. (27.11.2011)

Trojice mladistvých je velmi nesympatická a oni se ještě navíc chovají tak, s prominutím, debilně, že se nelze ztotožnit ani s jedním z nich. V jednu chvíli jsem si přál, aby už je konečně někdo oddělal. Nechápu, co tím scénárista sledoval, ale takhle by se snad ve skutečnosti chovat neměli. Ona už úvodní scéna vypadá zpočátku napínavě, ale v momentě, kdy pronásledovaná dívka za světla narazí hlavou do stromu, který má dva metry před sebou, si najednou řeknete: cha, vtipné, a je po napětí... Dost mi vadilo, že nebyla snaha, aby alespoň jedna postava se chovala tak, že s ní divák bude soucítit. A možná by bylo lepší, aby nepřežil nikdo. I když konec je nejasný, a třeba nikdo nakonec nepřežije...třeba... (05.08.2010)

Mladý Mark jednoho dne zahlédne v lese, jak podivný chlapík zakopává mrtvolu. Svěří se s tím svým přátelům Jamesi a Chase, a společně vymyslí (na první pohled) geniální plán. Vraha najdou, a pomocí vydírání se jej pokusí donutit, aby je zbavil neoblíbeného tyrana. Jenže onen vrah není padlej na hlavu, a dokáže si mládežníky rychle najít ... Na první pohled tento thriller vypadal docela schopně, a takovéto "levné" filmečky leckdy dokáží velmi příjemně potěšit. Jenže to není případ Acolytes. Režisér nechtěl natočit obyčejné béčko, a snažil se mu dodat trochu toho "uměleckého dojmu", jenže ten nakonec trochu převážil vlastní obsah (ve kterém jsem se nakonec trochu začal ztrácet). Potěšil mne docela překvapivý závěr, i když, přiznávám, něco takového jsem tušil.. (21.09.2010)

„Acolytes“ je film, u kterého mě hodně mrzí, že nebyl využit jeho potenciál. Tohle mohlo být hodně depresivní, tohle si mohlo na diváka sednout jako pořádná depka, kdy budete mít pocit, že se světem je všechno špatně. Jenže místo toho je to jen obyčejný teen horor, kde se mladí chovají jako hovada a vy jim ani nepřejete, aby vyvázli. Potenciál dobrý, ale nakonec v podstatě zbytečný film. (30.10.2016)

Acolytes je hodně rozporuplným filmem, ve kterém se budete cítit jako horské dráze. Zatímco první půlka je docela velký průser, plný nudy a špatných hereckých výkonů, tak ta druhá už je solidní psychologická jízda, která mě docela pohltila a vtáhla do děje. Joel Edgerton je jasně to nejlepší co je zde k vidění a už jen kvůli němu tenhle film zcela nezavrhnu. 5/10 (11.08.2010)