Spiknutí klanu Jagjú

Významný režisér Fukusaku sa pokúsil vzkriesiť epické historické drámy zo 60-tich rokov, ktoré zdobili japonskú kinematografiu a sčasti sa mu to podarilo. Dôraz na silné komorné scény sa striedali s davovými bojovými scénami, príbeh plný intríg a bojov o moc musel zaujať každého diváka. Nezvyčajné uhly kamery boli potešujúce, horšie to bolo s prudkými približovačkami, ktoré skôr evokovali modernejšie karate-filmy tej dekády. (03.05.2022)

Mladý Hirojuki Sanada ako ninja pomáhajúci zvrhnúť Shogunovho nástupca. Film plný intríg a pretvárok - ukazujúci, že všetci tí radcovia sú skutočnými vládcami v štáte a vladári sú len dohodené figurky. Fukusaku si tento žáner užíva, hoci sa mu nevenoval tak, ako ostatní velikáni tohto žánru. Jeho zárezy sú ale pútavé, čo sa týka akčných scén skvelo nasnímané a choreografický presné a myšlienkovo aplikovateľné aj na súčasnú spoločnosť. Posledných dvadsať minút je úplne lahodných. Čí už po filmárskej stránke, ale aj odvahou byť explicitný a nepríjemný. Výborný predstaviteľ žánru, ktorý si požičiava to najlepšie od svojich predchodcov ale ide si svojou cestou. (18.05.2021)

Absolutní samurajská pecka. Skvělý a vyvážený mix kvalitního příběhu a na svou dobu dobře natočené akce. Režisér Kinji Fukasaku je mistr jak dramatických scén, u nichž záleží zejména na talentu herců ale ostudu si nedělá ani v akční vřavě. Jsou zde sice takové trendy efekty jako pozpátku pouštené seskoky ze střechy, ale vše je vloženo s citem a tak nějak přiměřeně, že to nepůsobí hloupě, jako v jiných filmech. Díky rafinovanýcm úhlům kamery a svižnému střihu nikdy divák nebude mít čas scény pitvat. Ale to hlavní je zápletka plná intrik a konspirace, která nechá vyniknout herce a skoro bych se až nebál nazvat jejich výstupy, v rámci žánru, hereckým koncertem. Kinnosuke Nakamura coby hlava klanu Yagu je geniální, ale japonskému herectví zde nedělá ostudu nikdo. K tomu připočtu parádní soundtrack a mám zde bezchybný samurajský film, který jsem shlédnul jedním dechem. (12.01.2012)

Skvělá našlapaná klasika plná hereckých hvězd (Nakamura, Sanada, Mifune, Tamba, Chiba, Natsuyagi...), součást základního vzdělání pro každého fanouška žánru. Příběh je poměrně košatý, na japonské poměry však přehledný a srozumitelný i laikovi. Na rozdíl od dílek, která přišla vzápětí, netrpí toto navíc perverzním soundtrackem, monstrózní osmdesátá léta teprve čekala na svou příležitost..;) (05.12.2008)

Takový Alexandre Dumas v samurajském hávu. Romantizovaná historie, které vévodí legendární samuraj Jubei Mitsuyoshi v podání Sonny Čiba. I voiceover v závěru přiznává, že se příběh historie drží jen volně (podobně jako když Dumas říkal, ať mu dokáží, že to není pravda). Nutno uznat, že režisér je velmi zručný, protože i já, Evropan, se bez jakékoliv znalosti tehdejší historické epochy dokáži bez problémů orientovat ve spletitém ději. Tomu pomáhají přesně odlišené postavy. Co ovšem tahá film nad průměr je závěrečná třetina, ve které najdou všechny ty minipříběhy svůj konec, a to často velmi drastický. Tak daleko Dumas nikdy nešel. (04.10.2020)