Predátori

Zamáčkl jsem slzu. Naprosto odzbrojující film, kterému k dokonalosti, svým způsobem, chybí tak moc. Ale už jen kvůli vyvolávajícímu pocitu nostalgie, znovu vlití krve do žil macho+millitary stylu a dodržení původních postupů, kdy si znalez jedničky říká jestli náhodou nesleduje její zatraceně povedený remake si Predators zaslouží vyšší hodnocení. Správně papundeklové, přiměřeně CGI. Bezbolestná po víc jak 20 letech vypadá znovu k světu a vrní a kope, tak jak má. Obsazení je neskutečně sympatické, škoda snad jen nadbytečného Laurence Fishburne, i když jeho nástup na scénu z hlavy jen tak nedostanu. Třešničkou na dortu je pak hudba Johna Debney. (02.07.2010)

Predátoři by se chtěli tvářit jako obohacující pocta originálu, ale je z nich nakonec takový slabší a podivnější remake. Bohužel to, co fungovalo před dvaceti lety jako nekompromisní nářez, působí dnes v psychologičtějším (?) pojetí občas úsměvně a občas unaveně. Zklamání je o to větší, že úvod plný zmatených drsňáků a napětí sliboval opravdu hodně. Když se ale ve finále scénář rozhodne zapojit strategickou stránku věci a začne nešikovně přidávat komplikace a zvraty u samotných lidí, jde dolů i úplně všechno. A nezachrání to ani fajn herecká dvojice Brody-Grace. 50% (08.01.2011)

Škoda, že nebylo víc penízku, to teprv mohla být podívaná. Jinak je to od fanoušků pro fanoušky a podle toho PREDÁTOŘI taky vypadají. Krev, i zelená, teče proudem, hláškuje se o 106 a hlavně se ctí originál. Adrien Brody je borec, nečekal jsem, že se takové vjechejtko dokáže dát takhle do formy (možná i naběhnu do posilovny, když to zvládl on tak já taky :D) a jeho Royce je účelový typ vojáka, kterého nemůžete nemít rádi. Stejně sympatický je i Oleg Taktarov a ten borec z Yakuzy. Za zmínku stojí už asi vážně jen Toper Grace, který sestavu nakonec moc pěkně okořenil. Velká chyba byla ale obsazení Laurence Fishburna, který pokazil celou prostřední část filmu. Vůbec se do role Nolanda nehodil a celkově to hodně srážel. Antal odvedl kus poctivé práce, jeho zásluhou všechno šlape jako hodinky a celý film moc dobře odsýpá. Velkou zásluhu na to nese i John Debney, který využívá Silvestriho původní kompozice do poslední noty a přidává k nim jen nepatrné kousíčky moderního kabátku. P.S: Velké díky Frantovy Fukovy za moc pěkně přeložené titulky, kéž bych to mohl říkat častěji a i u jiných překladatelů, ale nemůžu. (20.08.2010)

Z jedničky si to vzalo vše (ale opravdu skoro vše) dobré a funguje to. Líp to asi dopadnout nemohlo a Adrien Brody ukázal, že má i na akčního hrdinu. Nimród Antal pod Rodriguezovým vedením prostě jen zrecykloval osvědčené postupy z jedničky a já jsem rád, protože mě na to fakt bavilo koukat. Jenže John McTiernan to tenkrát všechno vymyslel a tomu já říkám režijní mistrovství. (22.07.2010)

Uctívači kinga jménem Alan Silvestri se sešli a sehráli to, co se ve filmových poměrech označuje jako "za málo peněz hodně muziky". Samozřejmě to nebylo dokonalé, ale na každém kroku bylo vidět (a slyšet) velké nadšení z toho, co se vytváří. Jistě, samotné nadšení stálo za spoustou opravdu příšerných a nechtěně zábavných snímků, ale Nimród Antal si s mimozemskými (neplést s nizozemskými, ačkoliv ti také lační po trofeji;)) kolegy nimrody dal dost práce, a jelikož je to řízek nadějný a perspektivní, získal i herce, kteří jsou zárukou pokud už ne kvality, tak alespoň diváckého zážitku. Nemůžu ovšem popřít, že Danny Trejo i Laurence Fishburne mi přišli poněkud nevyužití, ale druhý jmenovaný trousí vynikající narážky, a to že jsem už viděl Pandorum (což snížilo právě ten můj zážitek) byla jednoznačně moje "chyba":) No prostě celkově jsem byl s bandou takových či onakých hrdlořezů spokojen, a skoro se mi i dařilo s nimi cítit, i když to byli globálně vzato pořádné kreatury (kombatant ze Sierry Leone, nájemný řezník mexického kartelu,...) Jednoznačným překvapením pro mě byl příběh, který není čistě o akci ve tradičním stylu béčkových týmovek, ale neustále se do něj vplétá lidská nátura se vším, co k ní patří. Nějakým kouzlem to všechno sedí pohromadě a bitka Predátor vs. Yakuza assassin "na meče" je jednak luxusní sama o sobě a druhak je to jeden z nejvýraznějších mrků na fanouška původního Predátora, protože hned poté následuje útěková scéna hlavního bijce, pohledné dívčiny a zraněného spolubojovníka - ovšem zavariovaná trochu jinak než tehdy. Občas můžete mít pocit, že ve filmu něco schází. Pak si ale uvědomíte, že scénka opevňování a lákání do léčky byla vlastně viděna (opět v jiném gardu než v jakém byste ji čekali) nějakých deset minut zpátky, a opakovat ji "správně" by bylo za a) zbytečné a za b) zbytečně drahé;) Mám zkrátka vcelku silný pocit, že líp to udělat nešlo, a hlavně jsem si to výborně užil. Na Debneyho novátorství na soundtracku jsem taky moc zvědavý, takže bez problémů dávám 80%. (12.07.2010)