Ip Man 2: Majstrovo víťazstvo

Z relativně komplexního a multitématického bijáku jsme spadli do dvojky, která je plná klasických nešvarů většiny pokračování obecně. Snaží se kopírovat to dobré z jedničky v ještě více over-the-top podání a cokoliv nové musí být lepší, větší, hlučnější. Bohužel je ale taky celý film mnohem více přímočarý a plochý. Rocky 4 východu, kde se to však namísto ideologické nadsázky bere všechno skoro až smrtelně vážně. Horší průměr. (20.10.2021)

Nechtělo se mi věřit, že by mě dvojka dokázala opět nadchnout natolik, abych dal maximum hvězdiček, ale stalo se. Opět jsem podlehl kouzlu Wing-chun a celkové atmosféře filmu. Je logické, že už to není taková pecka jako jednička, především dějová linie je opravdu osekaná na minimum, taky narazíme ve filmu na několik klišé, pár propagandistických slov, ale nechme Čínu Čínou. Příběh Yip Mana mě jednoduše okouzlil a už teď se nehorázně těším na trojku, jak bude učit Bruce Leeho a vůbec - chci vidět zfilmovaný celý Yipův život. :-) 85% (29.10.2010)

Navázání na první díl proběhlo až nečekaně ladně a přitom film z jedničky skoro vůbec netěží. První polovina se odehrává ve skromných podmínkách, kdy proti sobě svádí neskromné souboje různé školy Kung-Fu. Bitky jsou vynikající, stopáží se na nich rozhodně nešetří a z Ip Mana 2 se pomalu stává excelentní bojový film s moderním hávem, avšak klasickým jádrem Hong-Kongu ze staré školy. Bohužel pak přijde na řadu extrémně klišovité, černobílé vyobrazení evropanů a z Ip Mana se stává hloupé a předvídatelné béčko. Britové vypouštějí z úst lejna hodná znuděného scenáristy Van Dammovek z 80. let a ani z oné konfrontace východního a západního boxu nebylo v žádném případě vytěženo maximum... Stěží 8/10 a paradoxní dodatek, že Undisputed III je lepším filmem! (02.06.2010)

V první části to byli Japonci (vs. Čína), jejichž obraz byl tak negativně prezentován, v druhém díle jsou to Britové (vs. Hongkong). Ip Man 2: Legend of the Grandmaster naprosto zjevně čerpá z více než čtvrt století starého filmu podobného ražení - Úderu otevřenou dlaní, kde potulný bojovník Tung-Fang Sü předvádí zvědavcům specifický styl kung-fu, podobně Ip Man snažící se v Hongkongu prorazit se stylem Wing Chun. Dalším spojením obou filmů je paralela mezi mistrem školy bojových umění v Úderu otevřenou dlaní He DaHaiem a Hong Zhen Nanem v Ip Man 2: Legend of the Grandmaster. Počáteční nevraživost obou postav (v obou filmech) přechází v průběhu filmu v přátelství, jež je v mnohém determinováno plánovaným turnajem v boxu (východní vs. západní styl). Ve starším díle jsou posměšně prezentováni Rusové, v tomto Britové (jak politici, tak i boxeři). Příběhová kostra tedy zůstává v podstatě stejná. Co se ale zásadně změnilo, je choreografie soubojů, jež Ip Mana řadí ke špičce současných filmů o bojovém umění. (09.07.2011)

Neuvěřitelně přirozená návaznost na první díl potvrzuje, že celek je tentokrát víc než součet jeho částí. Dvojka funguje skvěle jako dovětek ostřeji laděné jedničky. Japonskou nevraživost střídá neochota hongkongských mistrů dělit se o svůj píseček, pýchu japonského karateky střídá arogance britského boxera a ve finále tu opravdu máme Rockyho na čínský způsob. Je to však pouhá třešinka na dortu - Donnie si do nástupu Shahlaviho silových exhibic plně vystačí se svými žáky a konkurenčním Sammo Hungem. Jejich vztah, stejně jako Hong Kong samotný, šel možná prodat lépe, ale filmu prospívá i to, že ubral na naléhavosti předchozí kapitoly. Válka skončila a i když je doba zlá, máte pocit, že to Yip Man konečně může pořádně rozbalit. Wilson Yip se naštěstí nikdy neuchýlí k přehnanému drátování nebo akčním ohňostrojům - hraje na city a klasická oldschoolová klišé o zlých Britech, namyšlených učitelích ze sousedních škol a studentských potyčkách. Sedí to báječně i v moderních barvičkách a přepiplaných kulisách. Donnie navíc do role napodruhé zapadnul ještě o sáh hlouběji, takže mu fandíte takřka instinktivně. A máte pocit, že kdyby kluci natočili trojku, bude z toho série, kterou hongkongské kung-fu od dob Once Upon a Time in China nepamatuje. Jen ty matné dialogy, prokreslení postav a občasné kličky zabraňují, abych oba díly hodnotil výše. Dohromady ale působí silně a promyšleně, jako by Yip skutečně počítal s nějakým vyšším plánem, ve kterém všechno zapadne až do třetice. Tak hoši, vytáhněte "dřeváky" z kůlny a hurá znovu na plac! (11.05.2010)