Občiansky preukaz

Videl som už množstvo filmov z tohto obdobia. Všetky sa snažili ironicky/poeticky/humorne zachytiť toto obdobie, naopak Občiansky preukaz sa na nič nehrá a svojou autentickosťou sa stáva jedinečným. Film ešte k tomu zdobí výborný scenár a nemenej dobré herecké výkony. (17.12.2012)

Kurvy zkurvený . (31.12.2012)

Film jednoznačne vsadil na jasné téma a to znemožniť bývalý režim. Len to sa už ťažko podarí, lebo tieto témy už boli tisíc krát lepšie spracované. Film, môže trochu fungovať len u nesvedkov bývalej doby. Všetko je ináč, slabý film aspoň pre mňa. Trojan a Hřebejk by mali už dať s touto témou pokoj sú rovnako neschopní ponuknúť viac ako prihrievanie polievočky na smutnej dobe... (02.01.2013)

Za mé nadprůměrné hodnocení může věrné zachycení tehdejší nelítostné doby. Často říkávám, že my Češi v podstatě netočíme nic jiného, než hořké sociální komedie zasazené do dob totality, ale až u tohoto filmu jsem si uvědomil, že to je ta služba, kterou můžeme s naší prožitou historickou zkušeností světu prokázat - ukázat, jak to tehdy bylo a co nechceme, aby se kdy znovu opakovalo. (03.01.2013)

Film o něčem a zároveň o ničem. Příjemný kaleidoskop nejrůznějších zvěrstev a svinstev komunistického režimu z prostředí puberťáků, který ale není ničím inovující nebo překvapující. (06.01.2013)

Po Peliskach nejlepší film o této idiotske době... Výborní herci. (01.03.2013)

Jasně, tady by se dalo najít nedostatků.. od, jánevím, nepřesvědčivých mladistvých hereckých výkonů, přes horkotěžko pospojovanou epizodnost,, až po občasnou nepřesvědčivou prvoplánovost a černobílost... A mně je to všechno jedno; od té zlomové cesty do Jugošky, se lámu i já a nechávám se vtáhnout a i s odstupem po druhém shlédnutí film končí a já jsem naštvaný a dojatý. (12.08.2013)

Tak já občanku dostala naštěstí až po revoluci v placatý podobě, takže mě k tomuto filmu nepojí vzpomínky a tedy ani možnost srovnání s tehdejší realitou. K Pelíškům bych OP rozhodně nepřirovnávala - především díky méně nostalgickému přístupu k době (oceňuji), stylem humoru (občas na úrovni magazínu Dikobraz). Bohužel i méně kvalitním herectvím většiny nemastných -neslaných dospívajících... Ale jinak docela dobrý.... plus Martin Myšička a Bob Dylan. (11.05.2014)

Tu dobu jsem nezažila, jsem za to neskutečně ráda a doufám, že už to nikdy nepřijde. Během filmu jsem několikrát cítila pocit zoufalství a beznaděje. A je mi jasný, že to byl jen zlomeček toho, co cítili lidé v té době. Občanský průkaz dokázal (alespoň podle mě) dost dobře nastínit atmosféru tehdejší doby, hlavní představitelé odvedli skvělé výkony (hlavně Martin Myšička a Aňa Geislerová mě dostali - čímž nechci znevážit výkony hlavní mladické čtveřice) a soundtrack si jdu poslechnout hned teď. (04.11.2014)

Musela to být vážně zajímavá doba, plná absurdností - negramotný policajt, zákazy poslechu zahraničních kapel atd ..Nejvíc mě zaujal Myšička, v roli zhrzeného neúspěšného emigranta, hlavně po tom co je vrátili od hranic ..práskači jako Pačes, Čambera se bohužel vyskytují i v současné době ale jsou z nich spíše podlézači nadřízených ..Pobavilo mně to a pomohlo nahlédnout do minulosti, která byla pěkně zvrácená .. (26.01.2015)

Člověk potřebuje vědět, že má svobodu a že to co dělá, dělá z vlastní vůle. Proto tady v tom režimu nebylo moc lidí spokojených. Já sám bych asi těžko zvládal, kdybych nemohl projevit svůj názor a musel jen přihlížet něčemu, co bych pokládal za nespravedlnost a měl svázané ruce. Asi bych se z toho zbláznil... (08.06.2015)

Preexpenované, ale veľmi výpovedné. (02.01.2016)

"Já někam půjdu, tam někomu něco řeknu a ten dotyčný si to za rámeček nedá" ..., ano i takhle to bylo (ale často je i dnes, bylo by zajímavé slyšet pracující v Kosteleckých uzeninách, jak žádají velkého šéfa o zvýšení mzdy), to, že desky ze západu měly cenu zlata, to je taky fakt, sám, sice později, jsem také sháněl tvrdou muziku po různých burzách, ale jinak je film ideologická sračka a vzhledem k tomu ideologickému obsahu to hodnotím jako odpad. Ten, kdo tu dobu nezažil si musí po takovém filmu říci, že to byla opravdu hrůza žít v tzv. "sedmdesátkách" v ČSSR, vždyť esenbáci hlídali i školní jídelnu, aby rebelantské děti jedly. To, že náčelník nespecifikovaného oddělení VB neuměl číst, to je taky síla. A jiný, než totálně imbecilní "esenbáci" patrně u sboru nebyli, takže i jejich děti byly totálně debilní a navíc i lidské hyeny. Zkrátka, žít v takové zemi, musel být totální hnůj. Překvapivě však musím přiznat, že konkrétně tento film vidím pokaždé rád, na ty lži seru, protože vím, že to jsou lži a bavím se příběhem mladých rebelů, kteří mají rádi tvrdý bigbít. Nejvíce mi vadí to, že tyto nové pravdy mohou být, jako skutečná pravda, přijaty dnešními mladými rebely a proto hodnocení nezměním, ale rád si to dílko vždy skouknu a poslechnu. (17.09.2017)

Bohužel jsem po druhým shlédnutí filmu musel hvězdu ubrat. Ty herecký výkony hlavních herců a hereček jsou totiž prostě a jednoduše hrozivý... Kniha lepší filmu. A není to klišé, v tomto případě tomu tak opravdu je (18.09.2017)

Po druhé projekci zvedám o jednu hvězdu. Nijak nepřehnaný a nepřekroucený pohled na dospívání v normalizované totalitě, kde mi bylo spoustu věcí povědomých, byť já dospíval o dobrých deset let později, kdy ten režim byl už krapet na holičkách. Některé detaily možná nesedí (nevěřím, že by kluci té mladé učitelce říkali "paní" místo "soudružko", protože to byl naučený reflex, kterého se zbavit nebylo lehké), někdy je to zbytečně zhuštěné - agent stb s hodností nadporučíka, který se celý film prohání s bratrem androšem po městě a nikdo to o něm neví - tedy ani ten bratr, který ostatně později emigruje (sorry, ale i estébáci museli vyštudovat bolševickou policejní školu, což asi ze dne na den borec nezvládl). Jinak ale super. Herci umírnění - bavili mě zejména ty bolševické typy (Macháček, Dulava) a celkové pojetí takové civilní. Také se moc líbilo grafické pojetí titulků, neotřelé a originální. A na závěr úvaha ... co by se stalo dnes, kdyby v hospodě nalili šestnáctiletému případně, kdyby dotyčný navštívil nějakou tu ilegální technoparty, koncert ve squatu a nastoupilo tam policejní komando? Intenzita by byla možná jiná, ale princip snahy dostat odpadlíka do stáda stejný. Takže ten film by se dal redukovat na revoltu alternativa vs. mainstream a u té na režimu v podstatě až tak nezáleží. (08.10.2017)

Neuvěřitelný v čem vyrůstali moji rodiče. Občanský průkaz je v porovnání s ostatními českými filmy dost jiný. Má neokoukané herce, má DOBRÉ herce, skvělou hudbu, hutnou dobou atmosféru a komediální scény obvykle fungují dobře. Je tudíž skoro až k neuvěření, že film vznikl u nás. Je totiž dobrý. A to je to nejlepší hodnocení. Funguje jako film a i jako dokumentární sonda do komunistického režimu, nebo jeho části. Víc takových českých filmů. Občanský průkaz je důkazem, že to stále umíme. (07.03.2019)

Všechno tak nějak uvěřitelné, netrapné. A ti kluci v hlavních rolích byli živí. A Martin Myšička konečně ve větší roli (Dejvické divadlo je prostě líheň talentů... I když... zrovna Martin Myšička na výrazné filmové role čekal dost dlouho od filmu Šeptej). Děkuji za první české porevoluční (a opravdové) komediální drama... (11.10.2010)

Dokonale odpozorovaná doba v humorných i vážnějších tónech, přesně vybrané typy rodin kamarádů, scénář graduje od vtipných prkotin k vážnějším až úplně vážným momentům, hořko vážná vtipná komedie. (25.10.2010)

Tleskám! Film jsem viděla náhodou, ale jsem za to moc ráda.. Za poslední roky jsem si totiž zvykla (jako mnoho dalších) snímky z české produkce zatracovat už předem, a když už jsem na nějaký zašla (např. Kuky se vrací), jen jsem se utvrdila v tom, že tohle fakt ne-e. Trojanova novinka se ale značně vymyká. Vyzdvihnout bych chtěla hlavně herce- především ústřední čtveřici, ale i ostatní (vadil mi jen Macháček). Dále hudbu, kameru a režii, která byla sice v druhé polovině slabší, ale stále nadprůměrná. Oceňuji, že se film nesnaží stát kultovním prostřednictvím rádoby vtipných hlášek a komerčně úspěšným obsazením stále dokola stejných herců (Liška, Holubová, Polívka, Vilhemová atd.). Ve filmu je pár skutečně zábavných momentů (básničky), které ihned střídají ty mrazivé. Stopáž je možná trochu natažená, ale nuda nehrozí. Nezvyklé je, že film nestaví na silném ústředním příběhu, ale ani to mi nevadilo. Silné scény: prohledávání na hranicích, navrátivší se Popelkův bratr, mladá učitelka Pivoňková na koberečku ve sborovně, odhalení pravé identity místní máničky, Míťa, lehající si na zem, masakr v podchodu… Nevím, jestli je výhodou, že jsem tuto dobu nezažila, každopádně je ale dobře, že se snímky jako je tento točí (z hlediska námětu, ale hlavně kvality). Já a moji vrstevníci si tak alespoň uvědomíme, jaké máme štěstí, že jsme se narodili až po revoluci a vyrůstali v demokracii… (27.10.2010)

Později, až se lépe poznáme. Budou mi moci někteří říkat Daníku! Co víc dodat 5 hvězd (28.10.2010)