Nezastaviteľný vlak

Scott zkrotil vizuální orgie na minimum a místo toho nechává Jamese T. Kirka a seňora Creasyho utáhnout brzdy Splašenému vlaku, který si to sype v maximálním warpu. To vše v nejnapínavějším bijáku tohoto roku, kdy jsem si několikrát bezděčně ulevil ‚No, ty vole!‘. Bez kapky studu přiznávám, že jsem doufal v happy-end stejně tak jako dojaté americké rodiny hrdinů u televizních obrazovek, aneb když klišé s adrenalinem fungují v tom nejlepším možném poměru. [Shodou okolností sledováno ve vlaku. Vzkaz kino distributorovi je snad tím pádem jasný.] (23.12.2010)

Jede vláček kolejáček s vagony plnými s*aček aneb instruktážní videoklip na kolejích... Začátkem devadesátých let kroužil rádiovým éterem obrovský hit amerických Soul Asylum zvaný Runaway Train a o necelých 20 let později prakticky míjí domácí distrubuci Unstoppable - jeden z dost možná nejlepších "runwaytrain" akčních filmů vůbec. Jistě, už od počátku se nabízí srovnání s bezmála klasickým Runaway Train Andreje Končalovského, ale tudy podle mě cesta nevede. Tehdy to byla syrově neurvalá analogová béčkařina, ve které byla železnice víceméně prostřed(ní)kem příběhu, nikoliv ústřední a jediný motiv, jak je tomu v klipově ultramoderním kousku Tonyho Scotta (se vším, co k jeho předešlé tvorbě patří včetně nevykolejitelného Denzela Washingtona). Nezastavitelných sto minut plných těžkotonážního adrenalinu, lehkotonážního estrogenu Rosario Dawson, trochu vynuceného "představování" jednotlivých postav a vcelku autentické, uvěřitelné akce. V tomhle případě kupodivu smysluplné vítězství vizualizace nad atmosférou a poloviční nostalgie přesně v duchu klasických akčně-katastrofických béček. Pro mě tedy vcelku milé překvapení. [final rate: 75%] (12.03.2011)

Tony Scott tyhle filmy zkrátka uměl. Unstoppable je jeho poslední snímek (ale vtipkovat o tom, že Tony měl přezdívku "Anskokebl", by nebylo vůbec hezké...), a i když v něm nenajdete nic překvapivého, mistrovské Scottovo řemeslo, snoubící působivou kameru, energický střih a správně monumentálně zlověstné kovové zvuky, vám nedovolí se nudit. Není potřeba v tom hledat žádná ozvláštnění, snad krom živé reklamy na Hooters, tohle je zkrátka vypulírované béčko jak má vypadat. Faktem je, že v roce 2001 se skutečně stalo cosi podobného... prvním dvaceti minutám filmu, protože odhodlaný veterán Jess Knowlton a neméně zdatný zelenáč Terry L. Forson soupravu číslo 8888 (filmová 777 je takový malý "džouk"), která opravdu vezla pěkné svinstvo, po dvou hodinách a zhruba sto kilometrech jízdy zastavili, aniž by jim vagóny jezdily po dvou kolech a podobně;) Filmu to každopádně na sympatických červených sedmdesát dá. (07.11.2014)

To zase jednou našim distributorům ujel vlak. Ještě dříve, než se Unstoppable prohnal americkými kinosály, tu stálo datum 25.11.2010. Teď tu nestojí nic, navzdory slušnému hodnocení i ze strany kritiky. A čekat, až se ti naši zpomalení borci rozhoupou, se mi fakt nechtělo. A když se tedy rychlík přiřítil po internetové kolejnici, nastoupil jsem. A po pravdě jsem lehce zklamán. Všechny atributy jsou TonyScottovské: barevné filtry, kamera, hudba, Denzel. Jenže už mi to asi nestačí. Jedeme pořád po té samé dráze. Navíc se zde opravdu mělo řešit více věcí logičtěji. A spád filmu prostě není takový, aby právě tu častou nelogičnost zakryl. Z prvních 60-ti minut se mi toho moc pamatovat nechce, ve finále se nakonec tempo i tep zvedají, ale porovnám-li to se dvěma nejznámějšími vlakovými filmy - Přejezd Cassandra a Splašený vlak, tak tohle jednoduše nestačí. Atmosférou, tíživostí, ničím. Za 87 minut jsme hotoví a při vyhlídce na Tonyho další filmy (hlavně Top Gun 2), mám lehce přidušený výraz. 100 miliónů dolarů(rozpočet)/130 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (17.12.2010)

Když už selžou všechny pokusy, jak zastavit lokomotivu s vagóny plných toxických sraček, jeden z našich hrdinů vlítne do lokomotivy a jednoduše ji zastaví, což mohl udělat někdo jiný už po deseti minutách děje. Holt ale Američané mají rádi tyhle přeslazené happy-endové příběhy, tak jim je nechejme. Jinak je nový Tony Scott sice relativně svižný, ale ze židle i přes reálné manévry, které díkybohu v drtivé většině nahradily zelené plátno, rozhodně nezvedá. Prostě mašina se rozjede a stále větší banda lidí se ji pokouší zastavit. A kvůli tomu evakuují celé jedno město, aby pak ve finále mohly davy lidí čekat pár metrů od kolejí.. Fyzickou akcí poctivé a přímočaré to tedy sice je, ale toho chlapáctví a správňákovství tam na mě bylo poměrně dost!! Navíc kdokoliv upozadí Rosario Dawson, tak dělá velkou chybu.. (22.10.2011)