Reklama

Reklama

Patriot

  • Česko Patriot (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Rok 1776. Vdovec Benjamin Martin (Mel Gibson) je skromný a predsa charizmatický muž, ukrývajúci v sebe obrovskú silu, odvahu a zodpovednosť. Kedysi spoznal hrôzy vojny, a preto je striktne proti novej a odmieta sa v nej angažovať, aj keď jej cieľom je dosiahnuť nezávislosť od Veľkej Británie. Benjamin nie je priveľkým vlastencom, ale predovšetkým otcom milujúcim svojich sedem detí, ktorý chce v pokoji žiť, farmárčiť a starať sa o rodinu. Nechce bojovať z pocitu vlasteneckého nadšenia a keď príde k boju priamo pred jeho farmou, ošetruje ranených z oboch strán. Až v okamihu, keď arogantný anglický plukovník William Tavington (Jason Isaacs) zákerne zavraždí jeho syna a druhého pošle na popravisko, mení sa farmár na bojovníka. Najskôr je akýmsi temným pomstychtivým prízrakom, ktorý sa v zúfalej snahe zachrániť odsúdeného syna vrhne proti dvadsaťnásobne početnejšej prevahe. Je nočnou morou nepriateľa, ktorý sa so svojimi mužmi vynára z temnoty a neľútostne zabíja. Nebojuje však za veľké ideály, iba mstí smrť svojich blízkych a usiluje sa chrániť rodinu, ktorú vojna bezprostredne ohrozuje. Na pozadí jeho boja proti Britom sa však rozvíja aj tragická láska jeho syna Gabriela (Heath Ledger) a pôvabnej Anne Howardovej (Lisa Brenner) a aj sám Benjamin sa citom neubráni, keď sa zblíži so svojou švagrinou Charlotte Seltonovou (Joely Richardson), ktorá sa obetavo v dňoch vojny starala o jeho deti. (TV Markíza)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (614)

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tak jsem si dal dalěí filmík z americké války o nezávislost. Sice jsem to viděl už dříve, ale koukám, že jsem to nijak nehodnotil. Teď s odstupem času a se zálibou v osmnáctém století je to tak možná lépe. Mel to ve většině svých filmů vždycky nějak schytá a spíše než ty jeho útrpné obličeje mám raději ty, kde mu z očí kouká čiré šílenství. V tomhle filmu se nám dostane obojího když je filetován šavlí britského dragouna. A když je už od těch zářezů pořádně naštvaný vytahuje tomahawk a jde s ním po britském dragounovi jako starej Gojko Mitič. Koloniální mundůr mu slušel skoro víc než skotská sukně ! :-). Celý film mně bavil a nevadila mi ta stopáž. Více než ten patriotismus, který je zde hojně vyčítán (což je jaksi samo o sobě nesmysl, když téma filmu je boj o nezávislost...) mi vadila ta rasová uvědomnělost. Teď mně zase někdo nazve rasistou, ale Amerika konce osmnáctého století byla Amerika plná otroků. Vlastnili je jak kolonisté, tak místní farmáři jimž můžeme říkat předchůdci Američanů .-). Teprve až v roce 1807 se zrušilo otroctví v Anglii a 1836 v Americe. V době v níž se snímek odehrává, tedy před nějakými 50 - 60 lety oficálního zřeušení otroctví, se tedy v řadách domobrany jasi v rámci odboje proti kolonistům sešla ve filmu velká míra liberálně smýšlejících farmářů :-) !!! A tolerantní byli i Afroameričané k bílým. Prostě v jednotě je zřejmě síla. Co se týče toho patriotismu, mohlo se pravda trochu ubrat těch záběrů na všeliké ty vlajky s pruhy a různým počtem hvězd vlající za zvuků fanfár Johna Williamse. Jinak mi tam toho moc nevadilo a sama hudba byla ve filmu tradičně super jak jsme u Williamse zvyklí. Parádní byl Jason Isaac v roli brutálního Col. Williama Tavingtona. Tohle byl zkrátka pěkný historický film o tom jak Británie začala přicházet o své kolonie v Americe. A kdo by si ale myslel, po kapitulaci u Yorktownu to s anglickým generálem Lordem Charlesem Cornwallisem špatně dopadlo, ten se mýlí. Po návratu do Anglie jej poslali na druhý konec světa a udělali z něj guvernéra v Indii. Dávám za 4 olověné vojáčky. * * * * ()

Sobis87 

všetky recenzie používateľa

Takhle to dopadá, když se režisér popkornových pitomostí snaží dosáhnout na nějakého toho Oscara. Výsledkem je povrchní exkurze do amerických dějin, které vévodí patos a nechutně velké množství zpomalených záběrů. Celý film je navíc neskutečně natahovaný. I když se v Patriotovu pár lahůdkových záběrů objevilo a herci se snažili sebevíc, já se buď kousal nudou, nebo jsem těžko rozdýchával ten patetický opar, kterým byl celý film načichlý. 40% ()

Reklama

klerik 

všetky recenzie používateľa

Filmík, ktorý mi trafil tie správne struny. Pre mňa silný ciťák a hlavne smutný. Heath Ledger je super, Gibson štandard (čiže skvelý). Akčné scény nádherné (občas v štýle POSLEDNÉHO MOHYKÁNA), finále patetické (ale stále zaujímavé vo vzťahu k STATOČNÉMU SRDCU)... Fajn práca s (anti)hrdinstvom, úžasný záporák a samozrejme hudba... ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Tohle Gibson přeťáp... Pravda, základ filmu je stejný jako u jeho megahitu Statečné srdce, ale narozdíl od tažení charismatického skotského válečníka Williama Wallace nemá boj o národní nezávislost jistého Benjamina Martina tu pravou "míru". Míru v naplňování šablon historického filmu, míru v kupení klišé. Protože Patriot je až nepříjemně předvídatelný a emotivní náboj generuje natolik lopotně a okatě, že ve chvíli, kdy to má zajiskřit, nestane se nic. Fešácké pózy sošného geroje Gibsona nepomohou. Roland Emmerich, to je podle mého jeden velký dějinný omyl a tímto mu děkuji, že mi to svojí sterilní a neumělou režií opět potvrdil. Scénář je jeden velký fujtajxl, který matlá a hněte potencionálně zajímavé téma tím nejpřežvýkanějším a nejvyčpělejším způsobem. Postavy jsou natolik trapně typizované, že se mi maně vrací vzpomínky na český budovatelský film 50. let. Patos, patos a zase patos. Uprostřed něho už člověk prostě musí ocenit něco tak průměrného, jako je Gibsonův herecký výkon. Alespoň ten povznáší film na lehký podprůměr, jenže ten svou schematičností a tradičním emmerichovstvím ("být emmeričtější než Američan") představuje něco, co už nechci vidět znovu. ()

akisha 

všetky recenzie používateľa

Kdyby se všechny spomalené záběry v Patriotovi pustily normálně, film by měl něco okolo půl hodiny čistého času. Emmerich je nejspíš sám dost zpomalený, protože neodolá a každou druhou vlající či běžící věc nám ukazuje v poloviční rychlosti. Oblíbil si jistě americkou vlajku, kterou si v plné kráse můžeme prohlížet asi tak každý třetí záběr, stejně jako vyděšené americké mladíčky, které bolí když to schytají, kdežto robotická armáda angličanů necítí strach ani bolest. A na soubojích muže proti muži také není nic akčního, pokud se pohybují jako po trojité mrtvici a ještě v poloviční gravitaci, kdy se jim při chůzí po měsíci klepou tváře a obličej se stahuje do šílených grimas, ve kterých přetrvává po nekonečné vteřiny. (Těchto vychytávek si dosyta užijete při závěrečném souboji Gibson vs Isaacs, kde Gibson předvádí celé spektrum výrazů jako např. rozzlobený, ublížený, zuřivý nebo slaboduchý). Za co dvě hvězdy? Jason Isaacs hrál svého darebáka s chutí a přece jen jsem se několikrát pořádně zasmála. Škoda, že to neměla být komedie. "Gell Mibson" měl raději zůstat u Statečného srdce a tohle si odpustit. ()

Galéria (101)

Zaujímavosti (32)

  • Postava hlavního padoucha, plukovníka Williama Tavingtona (Jason Isaacs), je volně založená na skutečném plukovníkovi Banastru Tarletonovi, kterému se přezdívalo krvavý Ban, Řezník a Zelený Dragoun. Přestože podle některých historiků nebyl tak brutální jako jeho filmový protějšek, nechvalně proslul zejména v bitvě u Waxhaw Creek, která vešla do dějin jako Waxhavský masakr. Tarleton byl obviňován, především patriotickou propagandou, že nechal pobít vzdávající se vojáky kontinentální milice vedené Abrahamem Brufordem. Nicméně sám Tartleton tento masakr pravděpodobně nenařídil. Poté, co Bruford vydal rozkaz ke kapitulaci, totiž Tartletonova koně kdosi zasáhl střelou z muškety a mrtvola jej zavalila. Než se mohl dostat ven, jeho muži patrně nabyli dojmu, že kapitulace je falešná, a obnovili boj. Zemřelo 113 Američanů a dalších 203 bylo zajato (z nich 150 bylo těžce raněno, a proto byli zanecháni svému osudu). Tarletonovy ztráty byly 5 mužů. Tarleton na rozdíl od svého filmového protějšku žil až do roku 1833 a stal se členem britského parlamentu. (liquido26)
  • Ve scéně z roku 1781, kdy francouzská a americká vojska dobývají Yorktown, je krátký záběr na francouzské námořníky na lodi, kteří jsou oblečeni do trikolórních uniforem s kokardami, které se začaly nosit až během francouzské revoluce po roce 1789. (M_J_Adler)
  • Scéna ľudí upálených v kostole bola pravdepodobne inšpirovaná masakrou v Oradour-sur-Glane počas 2. svetovej vojny. (mikinko51)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Tom Wilkinson

Zemřel herec Tom Wilkinson

30.12.2023

V posledních hodinách roku 2023 bohužel přichází smutné zprávy z Velké Británie. V sobotu 30. prosince totiž filmový svět ve věku pětasedmdesáti let náhle opustil anglický herec nominovaný na dvě… (viac)

Filmový Warcraft našel režiséra

Filmový Warcraft našel režiséra

01.02.2013

A je to velmi zajímavá volba. Brit Duncan Jones (jen tak mimochodem, je synem Davida Bowieho) se prosadil působivou psychologickou sci-fi Moon, kterou pořídil za skromných 5 milionů dolarů. Na… (viac)

Zvěsti ze Středozemě a světa Warcraftu

Zvěsti ze Středozemě a světa Warcraftu

14.10.2009

Co je nového ohledně dvou nejočekávanějších fantasy filmů? Ian McKellen prozradil magazínu Empire, že natáčení dvoudílného Hobita začne na jaře – v březnu, nejpozději v dubnu. Mělo by trvat téměř 400… (viac)

Reklama

Reklama