Le Mans

"Závod je život, vše před ním i po něm je jen čekání"   Steve McQueen si tímhle filmem patrně splnil vlastní sen a spojil dva světy, které miloval, filmový a svět automobilových závodů.  A na výsledku je to znát, je to totiž JEHO film. Kromě aut v něm totiž hraje už jen on a to chápu, nemusí každému sednout. Já mám pro jeho minimalistický, silně chlapský, styl hraní slabost.  Nemusí nic říkat, a přesto sdělí mnohé. Příběh o závodníkovi tělem i duší, který na dráze zkrátka a prostě žije. Jeho vidinou však není ani tak vítězství, ale ta soutěž, to klání a poměřování sil, to mu dává onen pocit života. Závěr, kdy se Delaney zdraví se Stahlerem z Ferrari mi dává za pravdu. Kdo má rád tiché filmy, přijde si tu na své, slova opravdu nejsou třeba.  Nechci pak srovnávat s tematicky podobným Grand Prix, poněvadž jejich filmová řeč je vlastně neslučitelná, byť na dráze by si všichni protagonisté jistojistě rozuměli.  Zážitek pro mne opět pětihvězdičkový. (07.08.2023)

Naprosté zklamání,těšil jsem se na filmovou lahůdku,ale dostal jsem zdlouhave servīrovanī bez chuťi. Záběry závodu jsou na dobu vzniku obdivuhodné,zároveň je to v zásadě jen o té jízdě a vytváření až umělého napětí mě nebralo. Ve výsledku jsem se hrozně nudil, všechny postavy mi byly jedno a jediné, čemu jsem fandil,bylo to,aby film už skončil. (25.01.2020)

Ideální film pro skalní odpůrce konverzačních filmů a zároveň milovníky všech formulek, formulí a jiných rychlých kol. Těch asi sedm dialogů složených ze tří replik, ty jsou prostě k sežrání "Nevyhráli jsme. No, jo, no...". Ale co, o to v tomto filmu nejde, doplnil jsem si alespoň filmové vzdělání o tento již klasický kousek a zcela nezatížen mohu jít spát :-) (30.12.2011)

Závodění je ŽIVOT. Všechno potom a před tím je ČEKÁNÍ! Myslím, že tato věta v podání hlavního hrdiny ( charismatického Stevena McQueena ) vystihuje celý snímek. Le Mans je poctivý film o jednom z největších automobilových závodů na světě. Filmová pocta především pro všechny, kteří milují vůni benzínu. Film ( nejen ) o překonávání strachu uvnitř sebe samého. Tento " sport " může dělat skutečně pouze člověk milující rychlá kola a celý ten " šrumec okolo " stejně jako tomu bylo v případě tvůrců tohoto snímku. Nevšední zážitek! (22.12.2009)

Sledovat Le Mans 1971 druhý den po projekci Grand Prix 1966 je jako rozpačitě, ale s nadějí vyčkávat v restauraci po hlavním chodu na dodatečný zákusek a zjišťovat, že místo něj zůstaly v nabídce jen zbytky jídel včerejška. Přestože minimálně jeden snímek z prostředí automobilových závodů mě opakovaně nadchl, rozhodně mě po většinu času nebavilo sledovat film, v němž se scény závodu aut podél trati stávají téměř veškerou jeho výplní, něco jako příběh mimo jeden samotný závod tu téměř neexistuje, charakterizace postav zůstává naprosto minimální a v hlavní roli figuruje herec, který možná (tedy určitě) umí výtečně řídit rychlý vůz, ale jinak ničím mě tu nedokázal oslovit. Sledovat McQueenův obličej se stejně nasazeným jedním výrazem během věštiny scén začalo být pro mě brzy úmorné, minimálně stejně jako civění na kroužící auta dokola bez přidané hodnoty či invence navrch. Na chvilková vytržení z nekonečné letargie, v podobě zrychlujícího se bušení tepu před startem nebo samotného závěru s Legrandovou hudbu a záběry na pohlednou Elgu Andersen, sice došlo, ale minimálně. Jestliže jsem se této klasice od nevýrazného režiséra dlouho vyhýbal, vlastně jsem o moc (v konkurenci o 5 let staršího Frankenheimerova filmu o to víc) nepřicházel. [50%] (05.08.2023)