Správcovia osudu

Většina lidí mluví o milém překvapení, já ale na The Adjustment Bureau sázel jako na černého koně začátku roku, takže výsledný 70% dojem zůstal mírně za mým očekáváním. Každopádně je to film ve všech směrech příjemný, úsměvný a hravý. Nastíněná mytologie pánů v klobouku působí zajímavě, býval bych se rád podíval trochu víc do hloubky - třeba na úkor té retro zamilované linie o muži v problémech a ženě, která neví. Ale to jen tak zbytečně kriticky plkám - The Adjustment Bureau funguje jako romantická sci-fi / fantasy jednohubka bezvadně, tak proč něco namítat. Škoda jen toho závěru, kde se to všechno vyřeší až příliš hladce. Na debut bez debat povedené. (05.03.2011)

Filmové adaptace jednoho z nejoriginálnějších sci-fi spisovatelů, Američana Philipa K. Dicka, se obvykle ocitají někde na půli cesty mezi povedeným a svébytně pojatým dílem, které se výchozím textem spíše jen inspiruje (Blade Runner 1982, Total Recall 1990, Minority Report 2002) a průměrným filmem, který se ale mnohdy úpěnlivěji snaží držet předlohy (Impostor 2001, Výplata 2003). Protože je ale PKD v Hollywoodu skutečně oblíbený, vznikly na motivy jeho díla i filmy, které se takto jednoduchému rozřazení vymykají. Jedno mají ale společné – málokdy stojí za řeč a jen výjimečně dělají autorovi předlohy čest. ____ Zápletka Dickovy povídky Adjustment Team – Úpraváři z roku 1954 je jako u všech jeho raných děl spíše jednoduchá, moralizující a varující před atomovým holocaustem plynoucím ze studené války: Všichni lidé jsou pro dobro celého lidstva zbaveni svobodné vůle a jejich osudy řídí tým Úpravářů, kteří drobnými a nenápadnými způsoby ovlivňují běh dějin. Povídka mistra paranoie je poznamenána dobou vzniku, honem na čarodějnice McCarthyova Úřadu pro vyšetřování neamerické činnosti, a je vystavěna coby značně originální, didaktické, a přesto humorné varování před zkázou jaderné války, kterou by lidstvo bezpochyby rozpoutalo, kdyby si lidé mohli dělat, co chtějí. I z filmu je toto téma cítit, ale jen v náznacích, kdesi v pozadí. George Nolfi ke svému režijnímu debutu napsal i scénář, ve kterém se rozhodl od předlohy značně odklonit: děj zasadil do současnosti, po vzoru Bourneova ultimáta přidal na realističnosti, čímž ale ztratil tolik potřebný nadhled P. K. Dicka, a hlavně - do centra příběhu vsadil druhořadou romantickou linii. ____ Tím, že se film odehrává v současnosti, ztratila myšlenka Úpravářů řídících lidstvo na síle, přece jen doba závodů ve zbrojení je již dávno pryč a komunistické tajné služby už také nejsou příliš velkou hrozbou. Svou realističností působí příběh a pravidla fikčního světa nechtěně směšně (muži v kloboucích se drží daleko od vody), a divák se tak možná často přistihne při tom, že jen nevěřícně kroutí hlavou a říká si: to je ale nesmysl. Přitom určitý nadhled a odpoutání od reality by filmu jen prospělo, ostatně jedním z Úpravářů v Dickově povídce je pes! ____ Do temných vod průměru film ale stahuje především nepřesvědčivá romantická linie o zapovězené lásce, která se v Dickově textu vůbec nevyskytuje (v jeho raných dílech obecně převažují manželské páry a Adjustment Team není výjimkou). Tím, že se Nolfi zaměřil právě na muže, který se snaží získat si ženu svého srdce, degradoval svůj film na nenápadného zástupce hollywoodského průměru, dílo, které prostě zapadne. (06.06.2011)

Věčný svit neposkvrněné mysli pod Nebem nad New Yorkem. Nápad okořenit celkem banální romanci sci-fi přísadami je celkem málo vídaný a režisér George Nolfi ho ve svém celovečerním debutu pojal nadmíru seriózně a vytěžil tak z dané scenáristické látky maximum možného. Je to banální, ale je to milé a celkem i dojemné. Hodně také zachraňují herci, neboť když už dojde na nějakou tu banálnější repliku, Matt Damon ji pronese tak, že scénáristovi je hned víceméně odpuštěno. Vůbec nejzajímavější je pak postupné zjištění, že mimo oslavy síly lásky se ve výsledném vyznění najde ještě dosti podstatný segment oslavující křesťanství a jeho věrouku, což je v ranku sci-fi věc velmi zřídka vídaná. Předseda a jeho plán nenuceně odkazuje k základním euroatlantickým hodnotám. Opravdu překvapující blockbuster, který sice nemá sílu a fenomenalitu v úvodu komentáře zmiňovaných filmových opusů, ovšem prezentuje sám sebe a své poselství důstojně a s vkusem... (19.06.2011)

Slušná inteligentní romance okořeněná zajimavým nápadem podle mého oblíbence a jmenovce K. Dicka. Pět nemůžu dát, protože k takovému hodnocení chyběl výraznější logičtější příběh a méně příliš obyčejných motivů, a i několika snad až příliš nudných pasáží. A docela divného skoku v čase, i když přiznávám se, tohle mi zas tak nevadilo. Nicméně herecké výkony jsou výborné, Damonovi zamilovanost plně uvěřena a Blunt zase hrála takovou tu samostatnou ženu, ale bez jakéhokoliv faktoru otravnosti a s vysokým faktorem přitažlivosti a sympatičnosti. Samotní správci s buřinkami taky fajn, technická stránka slušná, hudba v pohodě a jakákoliv akce díky dveřím velmi zajimavá. Mohlo to být využito lépe a mohlo to taky skončit lépe, ale jinak v rámci smíšeniny žánru určitě dobrý film. (20.09.2011)

Matt Damon málem zapomněl jaké to je mít roli upřímného sympaťáka. Naštěstí umění hrát nezapomněl zcela jistě a byl to hlavně on v páru s výtečně bezprostřední Emily Blunt, který táhle tento prazvláští snímek kupředu. Výtečné dialogy, scénář, dramaturgie. Některé scifi prvky možná zbytečné a celková filozofie snímku lehce "over the top". Ale v ramci inteligentního a nenáročného popkornu spokojenost. Určitě je to výtvor, který ačkoliv je co se námětu týče pomerně originální, nebude mít vyhraněné diváky, ale zaujme široké spektrum hloupé veřejnosti. Ve většině věcí je právě velice nekonfliktní a uspořádaný. Já to vidím možná trochu jako zápor, fanoušci Slunce seno jahody to uvidí jako klad. (25.09.2011)