Oni 2: Nočná korisť

Už úvodní pecka od Kim Wilde dávala tušit, že se dost možná pojede v dobře zajetých kolejích starého dobrého osmdesátkového vyvražďovacího slasheru. A taky že jo. Navíc postavy mě od začátku zaujaly, vizuál byl fajn a atmoška záživná. Tak to byla ta dobrá zpráva a teď tu špatnou: Tenhle slušný retro thriller od svých osmdesátkových vzorů ale bohužel přebral i totálně blbé chování všech zúčastněných postav. Nemyslím jen těch absurdních killerů, snad členů jakési 'Mansonovy mládeže' (stejně jako v o deset let starší jedničce), ale i terorizované rodinky. Rozdělují se když se vůbec rozdělovat nemají, chodí ven bez mobilů, schovávají se na nemožných místech, táta si nevezme náhradní náboje do kapsy i když jich je plná krabice, synek nedokáže zmáčknout spoušť na vraha matky a uteče před subtilní holkou, místo aby jí jebnul golfovou holí kterou má v ruce, dcera zase utíká před jedoucím autem prostředkem silnice... A konec s nesmrtelným sekerníkem a la Michael Myers už je dost přes čáru na to, že je to prý "based on true story" (hmmm, to jistě). Ale po večeři, jako večerníček na jedno použití, je to celkem ucházející mozkovýplach. (11.11.2020)

Dát na začátek dle skutečné události se opravdu povedlo. Já dal zase více gólů v NHL než Jarda Jágr s Waynem Gretzkym dohromady (sice na playstationu, ale to jen mezi námi :-)) Někteří jedinci mají iks životů, ale jedno mají společné, mozek by propadl i uchem jehly. :) Ať, ale jen nekritizuji. :) Napětí vcelku funguje a parádní 80. soundtrack i těch 90 minut vcelku uteklo. 4/10 (21.03.2018)

Johannes Roberts je pre mňa osobne najtalentovanejším hororovým režisérom ostatnej dekády. Doteraz mu vyšlo všetko na čo siahol a preto som bol na pokračovanie inak priemerných The Strangers pod jeho taktovkou zvedavý. Roberts naplnil moje očakávania, predviedol brilantný cit pre scénu, vyhral sa s maličkosťami a aj vďaka hudobnému podmazu, zloženému z osemdesiatkových hitov od Mental As Anything, Bonnie Tyler, Marylin Martin, Air Supply či Kim Wilde (stretnutie taťku s "vrecohlavom" za doprovodu Cambodie nemalo chybu) pretavil tuctový slasherový námet do nečakane sugestívnej formy. (02.06.2018)

Druhý díl se od prvního dílu zásadně liší svým tempem a moderním pojetím. V dobrém slova smyslu to myslím tak, že je zde pořád akce, přesouváme se i do jiných prostorů, rejža do nás pere jeden skvělej soundtrack za druhým, přichystal nám nečekané twisty a má to prostě náboj. Ve špatném slova smyslu to myslím tak, že se bohužel neobešel bez klišovitých momentů, dementních dialogů a ještě dementnějšího chování postav. Nicméně musím konstatovat, že ať jsem nádavala jak jsem nádavala, vždycky mou kyselost přebila nějaká super scéna a zavřela mi hubu. Musím silně vyzdvihnout scénu u bazénu, která mi ze všech úhlů pohledů zastavila dech. Pak je ale škoda, že v závěru se děje dost chujovin, což mi dojem zase malinko zkazilo. Když se ale ohlédnu zpět, měla jsem určitě lepší zážitek z dvojky, přes to, že hraje na poměrně známé struny. (12.04.2018)

Jednoduchá sledovatelná vyvražďovačka a zároveň zcela zbytečný film, u něhož vůbec netušim, proč byl vlastně po letech zrealizován. Home invasion horory už mají svůj největší boom za sebou, pokračování tak poměrně logicky rozšiřuje svůj záběr na rozlehlejší oblast jakéhosi opuštěného kempu. To ale nakonec není úplně pro dobro věci. Původní The Strangers těžili napětí z vlámání se tajemných zabijáků do soukromí hrdinů, druhý díl se změnil v podstatě zaměnitelný slasher. Prostorové řešení kempové lokace navíc vzbuzuje řadu otázek, na které je pro zachování zdravého rozumu neradno hledat odpověď. Celkový dojem pak sráží rovněž řada nepochopitelných rozhodnutí, a to jak na straně postav, tak na straně tvůrců. Proč například Roberts rve nějaké osmdesátkové songy do skoro každé druhé scény, to fakt netuším. Vlastně tuším, chce tím budovat nějakou náladu a chytřejší postup ho nenapadl. Průšvih je, že to něčemu pomáhá tak zhruba jenom v jedné a půl scéně (u bazénu a s přimhouřením očí v závěru na mostě). (24.05.2018)