Ach, ty vraždy!

Naprostý herecký trapas, vše stojí a padá na Jiřině Bohdalové, ostatní ty role četli z monitorů při natáčení a ne hráli... to je hrůza co za jelita se dostanou na obrazovku, naprosto nejvíc nevěrohodná je hlavní postava, kriminalista flegmatik a pohodář.... Jinak děj je prostý, scénář je psaný zjevně pro konzumenty seriálovek a mozkové závity Vám rozhodně nenatáhne. Místy je naivita opravdu až zarážející, hraničící s urážkou i průměrného konzumenta detektivek, kruci, tohle jsou příběhy z komunistických bakalářů a ne detektivní seriál. Naprosté zklamání, ale pořád lepší, než ty nekončící soutěže na ostatních programech, můžeme si vybrat...no díky. Otázka ale nezní můžeme, otázka zní chceme tohle vůbec? (25.10.2010)

Námět i obsah a scénář šustí papírem žáků poškoláků. V momentech, v nichž si divák jakž takž téměř zvykne na to, že tu jsou alespoň některé příznaky místy zvládaného filmového řemesla, je knokautován násilně nakopnutým dějovým zvratem, který VRAŽDÁM propůjčuje ráz hodně nastavované a čím dál bezchutnější kaše. Samozřejmě bez diskuse je nezpochybnitelný herecký výkon fantasticky nestárnoucí první dámy Thálie Jiřiny Bohdalové, která se s očividným elánem a energií chopila své převlekové role; to samé veskrze platí o dalších skvělých hercích (Dvořák, Schmitzer, Preiss, Kostka, Štěpnička, Postránecký, Němec, Postlerová, vynikající Jiří Plachý a další). Říká se, že pršet nemusí, stačí, když kape. Ale co si počít, když se jazyk lepí na patro a v nedohlednu je i ta efemérní občasná kapička nápadu, záblesku, vtipu, vytržení z pouště stále bezbřežejší nudy? (07.11.2010)

Ach, ty seriály! Opravdu těžko se tohle dílo hodnotí. V sedmi delších epizodách jsou povedené krimi zápletky s těmi, které svým průběhem připomínají trapnou frašku. A jsou ve většině. Člověk se neubrání pocitu, že to není tak špatné, když v tom hraje naše legendární herečka. Jenže šestá část doslova zkouší, co divák ještě je schopen akceptovat jako kriminální zápletku. Naopak sedmá část a pátá je nadprůměrná. Bohužel zrovna druhá půlka závěrečné epizody už tak kvalitně nepůsobí. Chtějí si tvůrci dělat z detektivních seriálů legraci? Parodují je? Či snad tohle máme brát vážně a jak už to tak bývá, Češi vloží kapku humoru prakticky do čehokoli. Těžko říct. Chvílemi to funguje jako neskutečná prča, chvíli jako dobře napsaný případ a chvíli ani jedno z toho. Na dvě hvězdy to s vypětím všech sil dotáhla J. Bohdalová a ty dva docela napínavé případy. (18.04.2020)

Šišlající detektiv(ka) může snad vzniknout jen u nás. Prý logická indukce a dýmka, pche... Že je detektiv jelimánek, bych i přežil, ale že je to nuda už ne. Prví díl: 1 *. ------- 2. Díl snad ještě nudnější než ten první, tzn. že velmi nudný. Prvek napětí je všeobecně považován v detektivním žánru za velmi žádoucí. Bohužel, scénáristi této vypečené televizní minisérie si to očividně nemyslí. A tak zvolí columbovské vyprávěcí schéma: první půlku "filmu" se velmi únavně dozvídáme okolnosti vraždy a dokonce i jejího pachatele. Což o to, Columbo uměl podezřelé, které mimochodem odhaloval také na základě tvrdé statistiky, psychicky zničit a donutit k přiznání. (Činil tak směsí logické indukce a denodenního opruzování, ale to bylo na seriálu právě zábavné.) Zato Bohadalová aka Kalendová nikoho neničí, tedy kromě diváka, samozřejmě. V druhé půlce se opět velmi velmi únavně divák dozvídá naprosto a přesně totéž jako v půlce první, i když vraha už zná!!! (Největším tajemstvím je ostatně již od prvního dílu fakt, jak si tak děsný ňouma, jako je hlavní vyštřovatel, mohl nabrnknout nějakou holku.) Domnělá detektivka tedy směřuje spíše k dramatu, nebýt pateticky anachronické role profesora (Preiss), jejíž důvěryhodnost byla podrobena zkoušce již v románcích červené knihovny za první republiky. Ani v tomto dílu nechybí převlečená šišlající Bohdalová, jež se dokonce vydává za sociální pracovnici, což vytočilo Magyar. Měním hodnocení na odpad. ------- (25.10.2010)

Gerontofilní kratochvíle (to by se odpustilo, páč ti starci mají pořád herdek energii) s absolutně senilním scénářem (což se neodpustí, protože to celé připomíná Agathu Christie po dvojité lobotomii). Chápu, že je třeba důchodcům vysvětlit, jak se z mobilu vyndává baterie, ale opravdu je jim nutné předkládat nesmyslně řídkou kaši v podobě detektivní zápletky, která je komplikovaná jako splachování záchodu? (30.10.2010)