Stopa Ružového pantera

No, přestože jsem přemýšlel nad komentářem uživatele MarekT, stejně tento film budu brát když ne jako poctu, tak alespoň jako vcelku důstojné rozloučení s Peterem Sellersem. V první půlce je to docela solidní zábava a nenudil jsem se u ní, v půli druhé mě ovšem pobavily pouze výstupy Herberta Loma, a to bylo asi tak vše. Ve výsledku bych to viděl na průměr. (01.01.2011)

Svým způsobem zvláštní film. Jako plnohodnotné pokračování humorné série asi samozřejmě neobstojí, ale i on v sobě skrývá několik zajímavých a povedených věcí, nevyužitými záběry počínaje, velmi komickými scénami (např. geniální sekvence s Clouseauovým otcem včetně Clouseauova dětství) konče. I ty retrospektivní flashbacky vzpomínající na šéfinspektorovy výtečné kousky potěší, pokud nesjíždíte celou sérii rychle po sobě. Já si docela pobaveně zavzpomínal. problém trošku je, že je ten film jako celek trochu nesourodý a spojovací scény jsou docela nudné. Až by člověk řekl. "Svině scény." Ale jo, i mě to dokázalo pobavit. 2,5* (19.10.2013)

Na snímku "Stopa Růžového pantera" oceňuji opravdu už jen to, že se podařilo ze střípků a nepoužitých scén natočit něco, co dává smysl. Viděl jsem film v originále a je na tom strašně moc patrné, jak je to látané, kde jsou scény, které Peter Sellers nenamluvil. Ale jako připomenutí některých parádních Sellersových scén je to fajn. (08.11.2016)

Snímok zlomený na dve polovice. V tej prvej sa dočkáme nepoužitého materiálu z minulých dielov, ktoré sú veľmi zábavné, ale pridaný novo natočený materiál okolo nich pôsobí nútene a väčšinou aj zbytočne. Potom príde flashbacková, spomienková polovica, ktorá môže unavovať tým, že tie a tie zábery už boli videné a ich popis bývalými postavami s predošlých častí vyznieva nasilu. Takže čakať zázrak sa ani nedalo, z čoho vyplýva, že sklamanie by malo byť v rámci. (19.06.2014)

Během natáčení dalšího Pantera, kdy už byl Peter Sellers spoluproducentem, došlo k něčemu, co filmaři nemají rádi. Peter Sellers zemřel 24. července 1980 na infarkt. A tak příběh o opětovném, již třetím ukradení lugašského diamantu s názvem Růžový panter, musel být kompletně překopán. Použily se samozřejmě všechny doposud natočené záběry se Sellersem, ale tak moc jich nebylo, a v mnoha případech (např. hned v úvodní scéně po titulcích) odhalíte dubléra. Přesto scény odehrávající se v Anglii patří k vynikajícím kouskům a jen škoda, že původní nápad nemohl být dotočen. A tak se záležitost s ukradeným diamantem přesune na vedlejší kolej, když zmizí letadlo do Lugaše, na jehož palubě se právě nacházel Clouseau. Ztepilá novinářka se vydá po jeho stopách, pátrá v jeho minulosti, a tak se setkáme se Sirem Littonem, jeho manželkou – bývalou paní Clouseaovou, ale i s chlípným Clouseovým otcem, uvidíme, jak vypadal Clouseau ve svých osmi letech, v době svatby, a samozřejmě dojde na scény z předchozích filmů. Film samozřejmě je věnován „jednomu a jedinému Panterovi“ s tím, že v závěru filmu se dozvíme o možném Clouseaově synovi, a ostatně, možná i sám Clouseau přežil? (31.03.2012)