Manželstvo po taliansky

Klasická italská komedie s ryze italskými dialogy a k tomu ty nenapodobitelné exteriéry. Samozřejmě i oba hlavní protagonisté dodávají filmu to potřebné. Těch 17 let na začátku Sophii samozřejmě nikdo neuvěří, ale ona nám to v průběhu vynahradí. Jeden z těch nejlepších filmů na téma úspěšného muže a dívky z nižší společnosti. (01.03.2011)

Mně to vůbec nepřijde jako komedie, naopak mi je u toho filmu hodně smutno - z toho, jak se Domenice chová k Filumeně a jak na to ona nakonec reaguje. Myslím, že v tomto ohledu je ten film zajímavou zprávou o své době (viz výborný komentář Sportovce), a že časy se v mnoha ohledech dost změnily (kupříkladu problém s určením Domenicova syna by dnes snadno vyřešil DNA test otcovství). Vůbec si prostě nedovedu představit takový příběh v dnešní době. Závěr je podle mě hodně dojemný, ale i předtím je tam spousta emotivních scén (především zásluhou Sophie Loren, která je v roli Filumeny zcela nepřekonatelná). Marná sláva, takový film podle mě mohl natočit jen Vittorio De Sica. (14.11.2019)

Snom každej prostitútky je vbehnúť do chomúta niektorému zo zámožných klientov. Niektorým sa to podarí, no veľa ich nie je. V tomto zmysle je Manželstvo po taliansky skôr podobné sociálno-kritickej rozprávke Zázrak v Miláne od tohto istého režiséra, len s chýbajúcim sociálno-kritickým presahom. Skutočnosť, že niekto začne prostituovať totiž nemožno automaticky spájať so sociálnou kritikou, hoci pozadie tejto skutočnosti je pár slovami vysvetlené. V popredí sú totiž vzťahové peripetie jedného páru. Je v nich donchuanstvo mužov, pre ktorých je atraktívna každá sukňa, no do manželstva túžia vstúpiť skôr s nenápadnejším stvorením ako s atraktívnou pobehlicou. Je tam aj večná túžba ženy vydobyť si srdce toho pravého, hoci ten sa vo veľa ohľadoch ukazuje len ako ľavý. Naznačené sú aj problémy s potomstvom, otec je tam často neistý. Ani univerzalita tém naprieč časom nezakrýva fakt, že celý film pôsobí zápletkou ako konštrukt, pri ktorom sa v rámci jednorazového divadelného zážitku môžem síce slušne zasmiať, no optikou filmu, zakonzervovaného časom vzniku, niektoré vtipy a scény jednoducho zastarali práve z dôvodu ich neživotnosti vo filme. Škoda. Námet aj herci sa priam núkali: chceme byť nadčasovou kultofkou! Žiaľ, úcta k divadlu a jeho spôsobu spracovania sa tu stala prednejšou než film. (22.09.2014)

Ideálně namíchaná komedie s celou řadou vážnějších melodramatických prvků patřící k tomu nejlepšímu ze Sicovy tvorby. Velmi dobře napsané, střídající popisné humorné scénky s těmi dramatickými, které v sobě nesou přece jen i něco navíc. Ústřední dvojice Loren - Mastroianni je pak k nevychválení, když se krásně ukazuje, že Mastroianniho herecké mistrovství bylo přece jen o něco subtilnější a konsistentnější než výrazný, expresivní projev Sophie Loren. (26.10.2007)

Podle mě je Sophia Loren silně přeceňovaná. Tady jí bylo čerstvě třicet a vypadala na solidní českou padesátku. To je na jednu stranu kritika, ale i pochvala. Nicméně u Sophie bych očekával trošku jiné přirovnání, ještě když je brána za paní herečku 20. století. Mě osobně teda neoslnila. A ten bláznivej Ital Marcello Mastroianni, kterej hraje postavu, co má strach přijmout realitu, už vůbec ne. Ono pochlebovat a lhát společnosti umí každej, ale postavit se jí čelem, to už je umění. Do toho si připočtěte klasickou italskou domácnost, která se snaží být rádoby vtipná a máte zaděláno na film, který mě osobně vůbec, ale vůbec nebavil. (22.09.2014)