Zločin a la Neapol

Bonusovej film z výzvy od uživatele G04T. Musím se přiznat, že chvilku mi trvalo než jsem přišel tomuto snímku na chuť, ale jakmile se ( po pár minutách )stalo tak jsem si ho užíval. Film má řádně zamotanou kriminální zápletku a zároveň nepokulhává ( narozdíl od Raffaele Capece )ani po komediální stránce. Je to hodně netradiční mix, kterej ale kupodivu funguje. Všemu vévodí sympaťák Marcello Mastroianni a třešničkou je krásná Ornella Muti. Která sice ani zdaleka nepředvedla takovej hereckej výkon jako M. Mastroianni, ale zatraceně dobře se na ni kouká. Pochválit musím i hudební stránku filmu. Moc se mi do snímku nechtělo. O to víc jsem nadšenej. PS : Co ale nechápu je giallo uvedené u tagů. Jestli je tohle giallo tak já se dám na modlení. (25.07.2020)

Zločin a lá Neapol si vyžaduje oddýchnutého diváka, pretože Sergio Corbucci režijne zamiešal do jedného filmu naraz kriminálku so zložitou zápletkou, príbeh fyzicky postihnutého profesora mandolíny, ktorý ťahá z malérov svojho tatka, všetko prehrávajúceho v hazardných hrách, odvalenú taliansku deštrukčnú bláznivinu, milostný príbeh aj nejednoznačnú hru s policajtom, ktorý síce všade je, no tvári sa ako prísny neschopák a predsa vie oveľa viac. Vyznať sa v tejto mäteži je preto naozaj len pre oddýchnutých. No netreba skláňať hlavy, výsledok umne balansuje na lane a neskĺzava ani do jednej z uvedených polôh. Vyvážená skvelá práca a vďaka spomenutým namiešaným rôznorodým žánrom aj netradičný, no dobre pozerateľný film. (09.10.2016)

Trochu vyčpělá komedie s krimizápletkou, jejíž rozuzlení je bohužel strašně brzy jasné, protože zpracování je (vzhledem ke stáří snímku pochopitelně) prostě naivní. Film je to celkem příjemný, úsměvný, dobře obsazený, a kupodivu místy i lehce napínavý, ale přece jen ho čas dost semlel. Hudební doprovod hrozný (ústřední melodie - vlezlá a neoriginální + ta příšerná "foukačka") - škoda. (12.06.2016)

Vlastně jediné, co mě zaujalo, tak to, jak dobře hraje Mastroianni svého méněcenného kripla, který ale není blbý, ba právě naopak. Jen nechápe, co se to kolem něho najednou děje. Tam se na tom kontrastu dalo docela hodně vytřískat, jenže mi humor zde přijde moc umírněný - chtělo to buď pořádnou crazy parodii, nebo naopak vážněji laděný příběh se sem tam humornými prvky, které by jej odlehčovaly - a děj velmi, velmi rozvláčný a ty dvě hodiny si to prostě pozornost neudrží. Přitom pár scén je tam povedených, na Ornellu se dobře dívá, ačkoliv ukáže jen nohy (ne, tentokrát se nesvlékne), ale je to žel málo. Stejně jako hlavní postava není pořádně využita ani postava komisaře (Pozzetto) a vlastně ani dirigenta. Zůstalo to podle mne viset někde v půlce u všech atributů a dorazila to délka filmu. (22.02.2024)

Kukadla Ornelly Muti a nohy Zeudi Araya Cristaldi. Dva důvody, pro které stojí tenhle flák vidět. Ženám musí stačit kulhající Mastroianni. Nic moc dalšího, čím by tahle typicky italská (hodně se mluví rukama a řve), ale na můj vkus málo crazy, komedie táhla, není. Ke třem z okna vyhozeným hvězdám se nakonec přikláním i díky skvělému českému dabingu a v úvodu nezmíněným nohám Ornelly Muti, teď jsem si totiž připomněl lehkým erotičnem prodchnutou noční scénu z bytu mrtvého trpaslíka.. (17.03.2021)