Stan Helsing: Šialená jazda

,,Dala bych pravou ruku za to, abych měla obě ruce pravý.“ Nechápu, jak tohle zvěrstvo mohl někdo nazvat parodií. Ano, ve filmu se objevují různé postavy z hororových příběhů, ale toť vše. Nezaznamenal jsem snad ani jednu vtipnou scénu, zato jsem musel přežít spousty a spousty nechutností, hovadin a nesmyslností. Korunu tomu dala postava Leslieho Nielsena, kterého jsem litoval a zároveň jsem nechápal, proč se této šílenosti účastnil. Příběh defakto neexistuje a postavy jsou nesympatické až na jedinou výjimku, Desi Lydic, která byla opravdu roztomilá. (02.12.2013)

Tak tento kousek se od ostatních součastných odpadových parodií vážně liší, a to v jedné velmi podstatné věci. Zatímco absolutní většina nově vznikajících parodií totiž doplácí na přeplácanost parodovaných okamžiků, kdy tvůrci cpou do svých projektů rádobyvtipné momenty lavinovitě hlava nehlava, parodují všechno a stále, jen aby se hlavně bylo pořád čemu smát, přestože z toho ve výsledku stejně vyjde pokaždé z 95% jen trapnost, nevkus a zmar, autoři Stan Helsinga se vydali úplně jinou cestou, neboť ačkoliv se i oni snaží též prakticky nonstop zesměšňovat tentokrát veškeré známe horory, na zmiňovanou trapnost, nevkus a zmar přesto tentokrát vůbec nedojde. Oni totiž vesměs zparodované postavy, scény a dialogy pro změnu nejsou raději vtipné a zábavné vůbec. Tvůrci Stan Helsinga by vlastně zasloužili i nějaké to ocenění za vytvoření takovéto raritky, neboť jako první filmaři parodií vůbec dokázali, že tento žánr lze natočit i bez jediného humorného momentu. A to, že to pak v podstatě už nemá smysl a nefunguje to, to je pak asi vedlejší. No a když k této zcela vtipu zbavené "zábavě" připočtu děje zbavenou zápletku, herce zbavených talentu a tvůrců zbavených soudnosti, vychází mi jednoduše čistý ODPAD jako víno a další důkaz, že součastná parodie je vážně už v prdeli! (13.10.2012)

Když se na plátně poprvé objevil Fredie Kruger, říkal jsem si, že tohle nemůže být špatné, že se tu bude hodně co dít a že se z toho všeho smíchy potrhám. Tedy, když neusnu a nezačnu z rozpáraným břichem a v cákancích krve viset pod stropem. Jenže, nic z toho se nekonalo a kromě ladných křivek dvou společnic nebylo na co se dívat. Občas se zde mihnou staré známé tváře, ale jsou zdárným příkladem trapnosti. No, aspoň na Michaela jsme si zavzpomínali. 10% (13.12.2010)

Jelikož to nebylo tak odpadní a nechutné jako Distaster Movie, Date Movie a Superhrdina s tisíckrát omílanými záchodovými vtipy, musím tomuto snímku dát trošku lepší hodnocení. Rozhodně se u něho nebudete popadat za břicho a 70% filmu si budete v duchu říkat, ale ne, už zase to samé! Ale jelikož to zpracování celkem ušlo a pár vtipů tam bylo, tak ze staré lásky k parodiím dávám 3 hvězdičky. (30.07.2010)

Asi tak tři vteřiny jsem uvažovala nad jednou hvězdičkou kvůli těm jedněm kozám a Nielsenovi, ale nakonec ne no. To bylo opravdu hodně špatný, přístě si ke snídani pustím něco osvědčeného, hlavně už neexperimentovat s filmy s hodnocením 32%. Já bych svým soukromým hodnocením dala tak 15%. Pořád jsem čekala na nějakej kult, nějakou scénu, která to celé rozsekne, nějaké vyvrcholení. Ale nic nepřišlo, vtipe vylez, samozřejmě, že od parodie nečekám super pointu, ale scénář by měl být natolik humorný, aby byl vůbec důvod takový film točit. Zde to bylo slabé konstantně od začátku do konce. (15.02.2015)