Komisár Clouseau na stope

Možno som sa zle vyspal (akože áno), ale pri tomto filme som sa asi iba dvakrát mierne pousmial. Celý humor spočíva v padaní, neopatrnosti Clousea a rozbíjaní. Že je to pocta nemým groteskám, je mi úplne jedno, pretože ma jednoducho predvedený humor nepobavil. Máme sa smiať na stále pribúdajúcich collateral damages, zatiaľ čo Clouseau uniká. Už pri prezentovaní situácie tušíme, ako vyústi a mne to bohužiaľ bránilo sa na občas obstojných fóroch zasmiať. Jediná vtipná dialógová scéna je tá na konci, kde sa všetko vyrieši-nevyrieši. No a poznámka o tvorcovi stojanu na tága, tak tam je to jasné. (08.03.2014)

Příjemně zábavná kriminální komedie, kde je hranice trapnosti stále na uspokojivě nízké úrovni a zábavně ztřeštěná hravost má navrch. Policejní inspektor Jacques Clouseau (dobrý Peter Sellers), egoistický a neschopný kriminalista s překvapivě vysokou efektivitou, je na stopě pachatele vraždy. Navíc se snaží zachránit hlavní podezřelou, služku Marii Gambrelli (půvabná Elke Sommer), do které se zakouká na první pohled. Z dalších rolí: policejní komisař a Clouseaův šéf Charles Dreyfus (dobrý Herbert Lom), který svého podřízeného upřímně nenávidí, Clouseaův trpící asistent Hercule LaJoy (Graham Stark), Clouseaův osobní a všehoschopný sluha Kato (Burt Kwouk), milionář Benjamin Ballon (George Sanders), majitel zámečku, kde se stala vražda, jeho mladá žena Dominique (Tracy Reed), a jejich sloužící Maurice (Martin Benson), Simone (Moira Redmond), a Pierre (Maurice Kaufmann), Dreyfusův trpělivý asistent Francois (André Maranne), a Dreyfusův velmi vytížený psychoanalytik (Jack Melford). Clouseau neúnavně, bezelstně a tak trochu nahodile pátrá, a mrtvoly se stále hromadí. Dreyfus usiluje, ve jménu svého vnitřního míru, o život svému podřízenému, ale pokaždé míjí. Ze zámečku se stává místo hrůzy, neboť se ze všech obyvatel vyklube úkladný vrah. Nádherné závěrečné rozuzlení. Vtipná a skákající zábava, trocha napětí, dávka romantiky a až cynicky obrovská hromada mrtvol a vítězství popleteného policejního inspektora. Navíc zajímavá hudební vystoupení španělského flamenca, tahitského tance a kozáckých skoků. A opět vynikající animace během úvodních titulků. (30.03.2012)

"A Shot In The Dark" je právoplatným počátkem růžovopanterovské série. Pravda, Blake Edwards rok před tímto skvostem natočil snímek Růžový panter, ale tam byl úředně výkonný idiot Clouseau pouze v roli vedlejší figurky, která byla jednou z mála světlých stránek jinak dosti ucourané detektivní konverzačky. Až tenhle kousek nese všechna poznávací znamení, na kterých je založena série. Tedy především – kolosální exhibici Petera Sellerse, který předvedl jeden z nejkomplexnějších komediálních výkonů v dějinách. Jeho Clouseau, detektiv ze "syrretee", je labužnicky dotažený do posledního detailu (stačí poslouchat jeho přihlouplý "aksánt") a je to právě Sellersovo famózní herectví, které dělá z některých scén absolutní klasiku – nemohu neupozornit na legendární kulečníkovou destrukci, v níž se opravdu vyplatí sledovat Sellersův pohyb a mimiku. Dále tu máme humor – postavený na typických groteskních prvcích (padání, přehmaty, destrukce atd.) a též na Clouseauově inteligentním verbálním humoru (Podezírám každého a zároveň nikoho). Pak je tu detektivní zápletka, která ale ustupuje výše jmenovanému, přesto má originální rozuzlení. A vše dohromady? Geniální prča s několika nezapomenutelnými a nepřekonatelnými nápady (originálnější postava než třeštidlo Kato se hledá těžko), výtečným Herbertem Lomem v roli rodícího se psychotika Dreyfuse a několika hluššími místy, které mi připomínají suchopárnost původního Růžového pantera. Naštěstí jich je velmi málo. (14.09.2004)

Druhé pokračování série filmů o Clouseauovi. Pravý Clouseauovský film včetně mileneckých trapasů, zápasů s Katem či mraky mrtvol, které místo Clouseau padají jako hrušky ze stromu. A samozřejmě fantastický Herbert Lom jako komisař Dreyfus, který pomalu ztrácí zdravý rozum i své zdraví. Parádní komedie, které by ale svědčily střihačské nůžky a ubrat cca 10 min. (29.12.2022)

Konečně Clouseau jako hlavní postava a hned náběh na naprostý kult. Tím se sice staly až dva díly následující, ale už tady se ukázaly všechny nezapomenutelné trademarky. Všudypřítomný Kato, přehnaný akcent ("ano, muly") a hlavně Dreyfus - původně jen skeptický šéf a postupně stále šílenější oběť antitalentu nezastavitelného podřízeného. (18.01.2007)