Reklama

Reklama

Marcel Achard

Marcel Achard

nar. 05.07.1899
Sainte-Foy-lès-Lyon, Francúzsko

zom. 04.09.1974 (75 rokov)
Paríž, Île de France, Francúzsko

Biografia

Muž mnoha profesí Marcel Achard se narodil v Sainte-Foy v jižní Francii jako Marcel Augustin Férreol. Nedaleko od svého rodiště, v Lyonu, studoval univerzitu a v průběhu první světové války začal pracovat jako učitel, příležitostně se uplatnil také jako novinář. Ambice a ctižádost jej po skončení války přivedly do Paříže, kde se snažil rozvinout své schopnosti v různých sférách. Začínal jako nápověda v divadle, poté stál na jevišti mezi herci a ještě v průběhu dvacátých let se začal prosazovat jako autor úspěšných divadelních her. Jako dramatik debutoval v roce 1922 a již v následujícím roce sklidil značný úspěch s komedií z cirkusového prostředí Voulez-jouer vous avec moi?

Marcel Achard se v meziválečném období vypracoval v předního autora oblíbených jevištních veseloher, v jeho práci měla výrazný podíl hudba a prvky fantazie, zvláště hry La vie est belle (Život je krásný) a Jean de la Lune dosáhly úspěchu v celoevropském měřítku. Právě hra Jean de la Lune se stala první zfilmovanou Achardovou prací; Achard se podílel na scénáři, režie se ujal Jean Choux a film JEAN DE LA LUNE (1931) patří k zásadním ukázkám hereckého umění Michela Simona. S filmaři spolupracoval Achard i nadále, buď byly adaptovány jeho divadelní hry nebo Achard napsal původní scénář. Z filmařsky výraznějších počinů je na místě připomenout filmy MAYERLING (1939) nebo GRIBOUILLE (1937). Scénář k posledně jmenovanému filmu byl o tři roky natočen i v USA pod názvem THE LADY IN QUESTION (1940) se slavnou Ritou Hayworth. Podobný osud měl i film L'ALIBI (1937), k němuž Američané obrátili pozornost o pět let později a natočili jej pod stejným titulem (ALIBI, 1942).

Co se týče filmu, Achard nebyl autorem jednoho vyhraněného žánru, filmy s jeho scénáři ale měly společného jmenovatele v atraktivním hereckém obsazení, které vždy zaručovalo divácký úspěch, vedle filmařů dnes již zapomenutých jmen jej oslovovali i slavní režiséři jako byl například Marc Allégret. Ze scénářů se závažnější tématikou se sluší přípomenout film VĚČNÝ NEPŘÍTEL (Untel père et fils, 1940) režiséra Juliena Duviviera, naopak Marc Allégret v době války vyhledával únikovější žánr a ze spolupráce s Achardem vzešel nenáročný romantický film HOLČIČKY Z KVĚTINOVÉHO NÁBŘEŽÍ (Les petites du quai aux fleurs, 1944).

Již ve třicátých letech si Marcel Achard vyzkoušel i profesi filmového režiséra. V americké produkci byl ve Francii natočen film FOLIES-BERGÈRE (1936), což byla slavná muzikálová scéna v Paříži, od jejíhož názvu se odvíjel jednoduchý filmový příběh. Achard se na režii podílel spolu s americkým režisérem Roy Del Ruthem. Podruhé Achard spolupracoval na režii filmu DVA NESMĚLÍ (Les deux timides, 1943). Stejně jako v předešlém případě nebyl autorem původního námětu, podílel se ale na scénáři vycházejícím z divadelní frašky slavného Eugéna Labiche. Režíroval jej společně s Marcem a Yvesem Allégretovými.

První samostatnou režijní prací Marcela Acharda byl film JEAN DE LA LUNE (1949), který natočil podle vlastní divadelní předlohy; úspěch filmu byl založen především na účasti slavné Danielle Darrieux. Pozornost si zasluhuje také poslední Achardova režijní realizace, což byl film PAŘÍŽSKÝ VALČÍK (La valse de Paris, 1950). Tento film natočil Achard opět sám a navíc podle vlastního původního scénáře, nespoléhal se tedy na žádnou starší předlohu. Také v tomto případě vsadil na oblíbené herce (ústřední pár Yvonne Printemps – Pierre Fresnay).

Z dalších scénáristických prací Marcela Acharda vyniká film MADAME DE... (1953), který byl nominován na Oscara jako nejlepší neamerický film; v tomto případě ale scénář vycházel z literární předlohy jiného autora a podílel se na něm i režisér, slavný Max Ophüls. Achardův rukopis (znovu spolu s jinými) nese i scénář k jedné z mnoha filmových adaptací MAM'ZELLE NITOUCHE (1954) nebo kriminálce SOPHIE A ZLOČIN (Sophie et le crime, 1955), která se sice neřadí ke klenotům francouzské kinematografie, ale především díky obsazení slavného sesterského kvarteta (Marina Vlady, Odile Versois, Olga Poliakoff, Hélène Vallier) jí byla ve své době věnována značná mediální pozornost. Z obnovené spolupráce s režisérem Julienem Duvivierem vzešel film LA FEMME ET LE PANTIN (1959) s Brigitte Bardot v hlavní roli. Následně se Achard uplatnil jako autor dialogů jedné z povídek filmu SLAVNÉ LÁSKY (Amours cèlebres, 1961).

Ani v této době ale Achard nepolevil ze svých aktivit pro divadlo a zvláště hra Patate z roku 1957 obnovila jeho předválečnou popularitu. Na filmové plátno byla převedena o několik let později pod stejným názvem PATATE (1964) s Jeanem Maraisem v hlavní roli. Zvýšené pozornosti dosáhla také starší divadelní hra Adam, které ve svém původním uvedení koncem třicátých let byla vnímána jako značně kontroverzní vzhledem k nastíněné ožehavé tématice homosexuality.

Achardova participace ve světě filmu vyústila v jeho výraznější medializaci koncem padesátých let – v letech 1958 a 1959 byl předsedou poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, následně seděl i v čele poroty na festivalu v Benátkách (1960). Pro mnohé bylo i překvapením Achardovo uvedení mezi členy prestižní francouzské Akademie (1959). V té době se ale Achard již stahoval do ústraní, trápily jej zdravotní problémy a toužil po klidném životě na venkově. Příležitostně se nicméně nadále věnoval psaní divadelních her, z filmových titulů jeho jméno sice prakticky vymizelo, spolupracoval ale s televizí. Marcel Achard zemřel v Paříži 4. září 1974 ve věku 75 let.

Pavel "argenson" Vlach

Scenárista

Herec

Filmy
1964

Honba za gitarami

1961

Máte ráda Brahmse?

1952

L'Amour, Madame

 

L'amour, Madame

1951

Traité de bave et d'éternité

Seriály
1959

Gala de l'union

Dokumentárne
2019

Les Trésors de Marcel Pagnol - a.z.

1952

Reflets de Cannes (seriál)

Krátkometrážny
1924

Mezihra

Spisovateľská filmografia

Filmy
1977

Idiotka (TV film) - kniha

Režisér

Hosť

Relácie
1973

Ouvrez les guillemets

Reklama

Reklama