Brendan a tajemství Kellsu

Konečně jsem si po Písni moře a Vlkochodcích našla příležitost shlédnout i tenhle starší počin. Ilustrace jsou už tady magické a atmosféra silná, ale citelně mi chybí podrobněji vyprávěný příběh. Ten se tu ztrácí v mlze, v pohybu dějin, zachycený jen povšechně, zhruba, obecně a jen útržkovitě - jako by na jednotlivých osudech, konkrétních postavách a jejich životech vlastně nezáleželo. *** Je to možná legitimní optika a dlouho jsem zpytovala, proč a jestli mi to nutně musí překážet, no ale - překáželo. Přišlo mi to takhle příliš jednoplánové a nedotažené, postavy opouštěné uprostřed vyprávění, příběh načrtnutý letem světem, na rozdíl od umně propracovaných ilustrací, jen aby posloužil metafoře s osvícenstvím, a vadilo mi, že se nedozvíme víc o osudu Aisling, o smyslu jejího proměňování nebo jejího setkání s Brendanem (co v tom bylo pro ni? co se s ní dělo dál?), o povaze a významu toho temného místa, které jí nahánělo strach a připravilo o rodinu (proč?), o tom, co se dál dělo s opatstvím a lidmi v něm, kteří přežili, vadilo mi, že vlastně nic nezapadne dohromady, jen kamsi nahlédneme zprostředka dění a zase se vzdálíme a vůbec nic není dopovězeno. Ostatně i představa mladého mnicha, který časem zestárne vedle starého, aniž by prožil lásku, měl rodinu nebo aspoň byl živou součástí nějakého širšího společenství (je tam jen jedna scéna, kde čte lidem, ale žádná, kde by skrze ně sám pociťoval a prožíval naplňující život), je podivně jalová... *** Ve Vlkochodcích mě naopak uhranulo, jak v příběhu všechno dosedne na své místo ve struktuře celku stejně, jako jednotlivé ilustrace v každé chvíli spoluvytváří větší mozaiku života, mandalu, v níž všechno, prožitá bolest, radost, strach či nabývaná zkušenost a rozšiřující perspektiva, zapadá v harmonický, stále se proměňující a v něčem završující celek. *** (V Libějovicích, 13. 4. 2024) *~ (15.04.2024)

Zatímco opata zajímá jen stavba zdi, která má zabránit vikinským nájezdníkům, jeho synovec Brendan je fascinován tajemnou knihou, již do opatství přinesl bratr Aidan. Ač se opat vyhraňuje vůči pohanství, tak ve skutečnosti se zde nenásilně prolíná křesťanství s keltskou mytologií. Keltský kříž, stojící uprostřed prostranství, je zničen, světlo pohasne, ale život nelze tak snadno vymýtit. Přesto je útok vikingů stejně brutální, jako by šlo o hraný film. Les zdánlivě dýchá svobodou a životem, jenže v jeho hlubinách se ukrývá temnota, které se bude muset Brendan postavit. Je to chlapec velmi neposlušný a nezbedný, ale pevné vůle, co mu dodá sílu jít přes překážky. Tajemné oko, osvícení, poslání, úkol. Knihy jsou mocnou zbraní, dokážou poradit i podržet, a proto se jich bojí ti, co chtějí druhé ovládat. Zničit knihu ale není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vizuálně nádherné. (22.12.2020)

Copak nám to přistálo na flešce? Animace, která by mě okouzlila v dobách, kdy jsem z plínek přecházela na nočníček, český dabing oscilující mezi průměrným a otřesným (klasická bolest - dětské hlasy v podání dospělých žen) a příběh, u kterého si nejsem docela jistá, co má vlastně symbolizovat... důležitost omalovánek pro lidstvo? Zavítáme do jakéhosi multikulturního kláštera, kde jsou kromě bílých bratrů také malí žlutí bratři a velcí černí bratři. Vrchní kápo opat se chystá na barbarskou invazi ze severu a nutí všechny bratry pracovat na Velké Kellské zdi. Do toho přichází opěvovaný iluminátor bratr Aidan s vzácnou knihou a tím se život opatova synovce Brendana stává zajímavější. Zajímavější se stalo sledování animáče také pro mě - podařilo se mi najít pochopení pro infantilní vizuální stránku i zaujetí pro děj. Milé - to je první slovo, co mě v souvislosti s "Tajemstvím Kellsu" napadá, prostě takový milý, vizuálně svérázný animáč. 79% (01.11.2011)

"When the danger comes, all we can do is run and hope that we are fast enough." ____ Aneb co nevznikne když zkombinujete psychedelickou obrazotvornost a severoirskou mytologii.... Tomm Moore dobře ví jak u diváků vyvolat vizuální fraktálgasmus, a já mu za to dlužím blowjob při rituálu s ayahuascou. Přitom je tenhle animák v podstatě standardní religionistickou agitkou o osvícenství. Umění evropské animované scény ve vrcholný formě. (19.12.2020)

Brendan a tajemství Kellsu si mě získal zejména svým netradičním a nápaditým zpracováním, které vedle jednoduchého příběhu a líbivé hudební stránky dominovalo celému filmu. Líbily se mi různé výtvarné prvky, které rozhodně nepostrádaly originalitu. Píseň, kterou zpívala Aisling, byla naprosto kouzelná. Na první pohled skromný film, který v sobě skýtá nejedno tajemství. (16.04.2012)