VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (8)
Recenzie (227)
Milé, no uspávajúce. Aj na veľkom plátne. Inak exkluzívne premietanie pre dvoch. Hudba decentná. Chýbali mi tam nejaké zrozumiteľné dialógy alebo titulky, niečo, čo by držalo pozornosť a väčší záujem o príbeh. Aspoň že mi nakoniec po záverečných titulkoch dali po zemi sa šmýkajúceho opitého Škóta v kilte. (30.3.2011 - Palace Cinemas, Aupark) ()
Jakožto fanouška Mon Oncle je tenhle film pro mne zklamáním. Za prvé nevím, jestli bylo tolik zahořklosti už ve scénáři nebo tam něco při bylo cestou. Za druhé Tati své filmy ladil sice jemně nostalgicky (často smutek po věcech starých, dobrých, nyní opouštěných), ale vyvažoval to komikou a groteskou, nadsázkou, neustálým údivem nad moderním světem a řekněme jistým smířením se s novinkami. Pak si také nejsem jistý, ačkoliv se toho v jeho filmech moc nenamluví, jestli v nich hrála pořád kolovrátková hudba. Navíc mám pocit, že často stavěl na autentických ruších okolí, ne že by hudba překryla kontaktní atmosféru místa i času. Takže buď pan režisér nepochopil nebo nepobral přesně svět a cítění Tatiho, nebo k stáru Tati skutečně zahořkl na celý svět a humor ho opustil. Tenhle film, kde občas je animace vynikající a jindy jak ze šestákového komiksu, totiž postrádá onen nadhled, humor, veselí, a je jen štiplavě nostalgický, až nepříjemně, často sentimentální, až to bolí. Přišlo mi to celé nakašírované, neživotné. Takové - hele hele, koukejte všichni, točíme poctu Tatimu, jde to v jeho stopách, že jo?, ten film prostě budete milovat, musíte, vždyť je takovou poctou! No, podle mne není a možná by se i sám Tati začal po deseti minutách projekce ošívat. ()
Naprostou náhodou jsem ve Varech narazil na "poslední" film mého oblíbence Tatiho. To co jsem spatřil mne takřka dojalo - Tati se opět prohází po stříbrném plátně svým nezamněnitelným dlouhonohým pohybem. Tematicky se zabývá velmi podobným příběhem jako Chaplin ve Světlech ramp. Na rozdíl od Chaplina si však svůj snímek už sám nezrežíroval, a tak dnes můžeme být vděční pouze za film, ve kterém Tati jako by skutečně hrál, ale jeho režijní genialita komponující velké celky s dějem zjevujícím se takřka mimoděk, je ta tam.Sylvain Chomet skládá velkému umělci poctu, ale ne příliš doslovnou. Nechává se strhnout poetikou příběhu a nesnaží se Tatiho nijak napodobovat. Je to regulérní přístup, ale nemohl jsem se u sledování zbavit neustálého přemýšlení jak by Tati tu kterou scénu asi natočil. ()
Sylvain Chomet má po tomto filme za sebou svoj druhý celovečerný film. Opäť film animovaný, opäť nominovaný na Oscara. V skutku impozantné je pozorovať Chometov veľmi decentný režijný prístup. Prvé, čo vám pravdepodobne padne do očí bude veľkosť záberov. Celých 80 minút je vyskladaných z veľkých celkov. Spolu s kompozíciou obrazu tak dokáže dokonale vykresliť prostredie, v ktorom sa naše postavy Tatischeff s Alice pohybujú. Či už ide o exteriéry Edinburgu odetého do mrholenia, alebo zatuchnuté zákulisia, šatne a hotely. Chomet pomocou prevažne ručnej animácie, kde tu podporenej aj tou počítačovou, vytvára nostalgický a melancholický pohľad do doby povojnovej Európy, v ktorej už niet miesta pre starého iluzionistu. ()
Bylo to moc hezky zanimované, milé, příjemné, optimálně krátké..., ale taky strašně prázdné. Hodně mi to připomnělo Trio z Belleville, na které se sice moc hezky koukalo, ale vlastně jsem si po skončení nemohl říct, že by to bylo něco výjimečného. Škoda, že byl scénář tak nijaký, protože z technického hlediska to byla paráda. 70% ()
Galéria (37)
Fotka © Pathé Distribution
Zaujímavosti (8)
- Králík měl být podle původní předlohy kuře. Chomet se domníval, že kuře není vhodné, a nahradil je. (Houbos)
- V kině promítají film Můj strýček (1958). (Snorlax)
- Tati celý život věřil, že film jednou natočí, přihlásil se proto i do kouzelnického kursu (i když tam prý nakonec své ambice na hlavní roli vzdal). (Vodnářka)
Reklama