VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (8)
Recenzie (227)
Kouzelná animace, minumum slov a nádherná hudba, která prakticky nesleze z plátna. Příběh vysloužilého Iluzionisty, který trpý nezájmem diváků, kteří raději vyhledávají nastupující mladé hudební skupiny. Proto cestuje od vesnice k vesnici a od města k městu, aby si vydělal alespoň na to nutné. Na své cestě potká mladou dívku, která je jeho uměním unešena a podniká s ním další cestu. Vytvoří se mezi nimi jakýsi vztah, jako mezi otcem a dcerou. Nakonec však každý vyráží svou cestou. Hravé, krásné, ale smutné. Nádherný závěr! [80%] ()
Chometovu animaci (resp. všech lidí na ní se podílejících), rozpohybování postav, hrátky se světlem a stínem, zašlé pohledy do interiérů... mám skutečně rád. Byla-li v Chometových příbězích přítomna i esence dospělého, často i bizarního... potichu jsem tleskal. Jako celek fungovala krátkometrážní Dáma s holuby, ale především i Trio z Beleville, obé v silném oparu (ba přímo mlze) starých časů a stesku po minulém (ať už jsme se pohybovali po Francii reálné či fiktivní). Iluzionista pokračuje ve šlépějích, ale nakonec jde i mnohem dále až do Calais, kde překračuje kanál La Manche směr Londýn, skotský Edinburgh... a zdá se to být i trochu symbolické, neboť právě zde Chomet mění postupem času svůj doposavadní styl. Přes všechny nesporné klady, kouska vtipu a melancholickou notu, která většinou funguje, se režisér pouští (jakkoli vychází z Tatiho předlohy / scénáře) přeci jen do zbytečného sentimentu (stejně jako příliš sentimentálně působí chvílemi i "přecinkaný" soundtrack) a příběh vázne, plyne a nakonec končí v okamžiku, kdy by ještě mohl pokračovat. Je to posmutnělé, ano, kýžené dojetí se však nedostavilo. │70% ()
V profilu jsem o sobě napsal: ,,Vyžívá se v nostalgické atmosféře, žere 30. léta, samotu, prostředí špatných kabaretů, smutných klaunů, pochmurných míst." Napsal jsem to dávno předtím, než jsem věděl, že někde někdo dělá nějakého Iluzionistu. Myslím, že to je jasný důkaz, že tenhle film byl natočen pro mě. Víc říkat nebudu. ()
Další film od Chometa je sice vizuálně úžasný, ale příběhově mě to až tak nedostalo, jak jsem možná čekal. Zpracování na 5*, příběh asi tak 2* (skoro nic se tam neděje), ale za tu úžasnou melancholickou atmosféru a skvělou hudbu dám 3,5*. Silně pocitová záležitost - oproti Triu z Belleville se tu skoro nic neděje. Ale to už jsem psal. Po finálních titulcích ještě přijde fórek na odlehčení, tak vydržte ;) ()
Takhle umí jenom (u animáků) Chomet. Čistá melancholie a odzbrojující nádhera kreslených obrazů, promítaná lačnému divákovi. Slova nejsou potřeba, ticho zvýrazňující nepodstatné dialogy je překvapivě osvěžující. Až na ty odporné 3D modely automobilů nemám nic vážnějšího, co bych tvůrci Triu z Belleville k novému počinu vytknul. A chtělo by to sevírovat častěji (i když ono by to potom nebylo tak perfekcionisticky vytříbené...)! ()
Galéria (37)
Fotka © Pathé Distribution
![Iluzionista - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/917/159917685_8224da.jpg)
Zaujímavosti (8)
- Tati psal scénář tohoto z velké části autobiografického filmu ještě před vznikem samotného pana Hulota. (Vodnářka)
- Iluzionista (Jean-Claude Donda) sa zámerne podobá na Jacquesa Tatiho - autora pôvodného scenára. (Samuellsson)
- V kině promítají film Můj strýček (1958). (Snorlax)
Reklama