Trosky

Hodně drsný film o týpkovi, ktrý naprosto vše ve svém životě řeší násilím ... Jeho práce je pouze násilí a rvačky, jeho život také... Má za sebou tíživou zkušenost z dětství, která jej stále pronásleduje. Následně potká dívku, více se s ní seznámí ... Časem už není takové hovado a občas se i omluví, snaží se stmelit několik upadlých lidských existencí jako je on ... Přes veškeré to násilí, kterého je ve filmu opravdu strašně moc, rvačky atd., se nejedná o žádný bojový film. Je to čisté drama o smutných osudech lidí, podobných osudech, neschopnosti komunikovat mezi sebou a také lásce ... Neuvěřitelně dlouhá stopáž film kazí, ani tak se v dramatickém žánru nejedná o nic extra. Je to dobré, může to zaujmout, ale je to dost suché, přímé ... (09.02.2011)

Ddongpari je filmem, který si nebere servítky a ukazuje surovost i beznaděj vymahače dluhů a těžký život dívky, která vyrůstá bez matky. Propojení těchto dvou osudů hlavních postav vyústí v dramatický konec. Z počátku jsem měl velké rozpaky, občasná chaotická kamera a přehrše nadávek pro mě bylo netradiční představení. Ovšem druhá polovina začne rozkrývat spletitý příběh drsných osudů. (24.04.2018)

Je to taka civilna sonda do chudobneho prostredia v ktorom sledujeme osud jedneho nelutostneho bitkara a jednej skolacky, ktora to ma tiez v zivote tazke. Namet podla mna neprinasa nic nove a spracovanie na tom tiez nie je najlepsie. Na mna to pôsobilo cely cas monotonne a cely film naviac zabila totalne premrstena stopaz. Niekoho mozno bude sokovat trochu viac brutality, ale ani v tomto smere ma to nijak neodrovnalo a vsetky motivacie a zivotne osudy postav na mna pôsobili ako jedno velke klise, akurat ze z trochu drsnejsieho prostredia. Od polovice filmu som to uz musel pretacat, aby som sa dockal sokujuco nicim neobjavneho predvidatelneho konca. 5/10. (06.08.2015)

Celovečerní debut jihokorejského herce Yanga Ik-joona předkládá nevybíravý pohled na koloběh hněvu a násilí ve společnosti. Už úvodní sekvence plná nelítostných ran a verbálních hrubostí plně vystihuje všední realitu hlavního hrdiny, jenž pracuje jako vymahač dluhů. Brutalita a vulgarita pro něho představují jediný známý způsoby komunikace a tak rány rozdává nejen dlužníkům, ale i svým kolegům a blízkým. V jeho nitru dušená potřeba komunikace najde ideální vodič v prostořeké studentce, s níž se hrdina náhodně setká a následně sblíží. Vyprávění postupně rozkrývá paralely a přímé vztahy mezi rodinným zázemím obou postav a bez plytkého moralizování či šablonovitých východisek ukazuje dalekosáhlé následky domácího násilí. Nekřiklavé vyprávění rozvádí originální dynamiku postav a působivě zachycuje jejich životy složené z bezprostředně úsměvných, drasticky fyzických i trpce tragických situací. (původně psáno pro MFF Karlovy Vary) (08.06.2009)

Jak píše sochoking "ale tie dialógy.....tie dialogy"! Než jsem se do toho vpravila, tak byla polovina v čudu a poslouchat tu americkou slovní zásobu mě silně iritovalo. To se k nim nehodí, tedy alespoň v tomhle filmu, kde se to sice očekává, ale tentokrát to vůbec nesedlo jak prdelka na nočník.....všechno vedle....Ik-joon Yangu, doufám, že příště to bude lepší? Drsné a beznadějné bytí pár lidských trosek, kteří by někde uvnitř chtěli být někým jiným a někde jinde. (11.03.2018)