Zem - história jednej cesty

Hodnocení tohoto snímku je v mnohém sporné. Jak hodnotit film a nehodnotit pouze jeho téma? Jak hodnotit krásné záběry, které díky své prvoplánovitosti koketují s označením kýče? Jak přijímat zjednodušené teze, jež vypravěč klade a na nichž celý film stojí? Projekt je to úctyhodný. To bez diskuzí. Jako popularizování závažných myšlenek o globalizaci, globálním oteplování a ničení přírody to funguje výborně. Po umělecké a v mnohém i dramaturgické stránce jde však o hrozně rozkolísaný projekt. Oproti jiným podobně zaměřeným filmům (např. Redgiova Qatsi trilogie) tedy hodnotím Home jako hodně dobrý průměr, který si neklade žádné umělecké ambice ale zaslouží si určitě vaší pozornost. (P.S. Hudba nejednou připomene melodie Philipa Glasse.) Více v recenzi na indiefilm.cz. (28.05.2009)

Stydím se za to, že jsem jeden z těch parazitů, vlastně pardon, lidí, kteří dokázali za takovou krátkou dobu napáchat tolik škody. Nebudu se nijak ospravedlňovat, třeba v tom, že mám k přírodě více než kladný vztah - občas tím vyvádím ostatní z míry (vydržte s někým, kdo pořád zachraňuje nějaké mouchy, vosy, brouky a pavouky, když je ti druzí chtějí zlikvidovat), ale chovám se taky hnusně. Pochopitelně ne cíleně, ale teprve až s tímto filmem mi došlo, jak jsem občas nechutně pohodlná. Krásy přírody dovedu vnímat, skoro tím žiju, ale zajímat se o to, jestli náhodou netrpí, to mě napadlo jen občas. Vážně bych se měla stydět. Je opravdu příšerný, že lidé, kteří dlouhá léta takřka s přírodou splynuli a dokázali s ní žít v jakési symbióze, nevyčerpávat jí, neubližovat jí, teď kvůli jiným "civilizovaným" trpí hladem, nedostatkem vody, stejně jako trpí sama Země. Přeju si, aby se vzbouřila, aby nám dala všem pořádně na pr..l. Aby nás zbavila všech prostředků, kterým si hýčkáme svou pohodlnost a nechala nás tvrdě dopadnout na zadek. Tenhle dokument by měli vysílat každý den v týdnu několikrát, aby ostatním otevřel oči. Aby tady z toho ostatní nedělali "zdlouhavou zelenou agitku" a podobně. Copak je normální si jen brát a nic nedávat? Čekat teprve, až se bude dít něco strašlivého, a pak začít konat? Nebo to rovnou v začátku prostě vzdát? Nebo říct si, co bude za nějakých 50 let mi je jedno, protože JÁ už tady stejně nebudu? Doufám, že tohle prostě není normální pro všechny. (30.06.2010)

Nejkrásnější ekologická agitka, jakou jsem kdy viděl. Zdůrazňuju, že těch mých pět hvězd je za obraz, ne za zvuk. Tedy přesněji ne za 'slovo', protože hudba byla taky nádherná. Nádherná hudba k nádherným, fascinujícím a zajímavým výškovým záběrům naší matičky Země doplněná o zpočátku poměrně plytký, postupně však zajímavý (i když hodně jednobarevný) komentář. Nedalo mi to, abych tenhle film v duchu trochu neporovnával s mou oblíbenou Barakou, která si vystačila beze slov a jejíž poselství mě oslovilo mnohem víc. Home také začíná úchvatnými obrazy přírody, také do nich postupně vnáší všelijaký nelad, neklid, až ošklivost a beznaděj (i když z výšky jsou esteticky krásné i ty záběry skládek a asfaltových písků a já nevím čeho všeho ještě). Ale tam, kde Baraka na konci nabídla jako východisko z civilizačních chorob duchovní útěchu (historie - tradice - víra - idealismus - odpoutání se od tohoto světa představ a klamu - vše je pomíjivé - my, celá naše planeta a všechno živé i neživé na ní, Slunce, vesmír...), tam Home nabádá ke vzdělávání malých černoušků, k šetření s vodou, k ekologickým elektrárnám a nepřímo i k vegetariánství (kdyby se na pastvinách pro dobytek pěstovalo obilí a jiné plodiny, nasytily by tyto mnohem víc lidí, než maso z onoho dobytka). Samozřejmě s tím souhlasím, také jsem svého času hodně nepříjemně prožíval a pociťoval plundrování a mrzačení naší rodné planety. Ale jako fatalistovi, který se na svět i na život snaží nahlížet s odstupem, jako pozorovatel, nepřipoutaně, rezervovaně, stoicky, je mi mnohem bližší idealistické vyznění Baraky, než praktické a angažované závěry Home. (23.11.2013)

Úžasné scénérie, záběry a hudba, ale celý koncept je tak jednoduchý, jako by byl určen buď pro předškolní děti nebo úplné ignoranty. První hodina a půl se jen věnuje tomu, co všechno je špatně a o kolik horší to ještě bude. Což působí jak depresivně, tak zbytečně. Posledních patnáct minut zabývajících se tím, jak něco můžeme změnit vypadá naprosto nuceně. Nádherná forma, laciný obsah. (08.11.2009)

Dokument velmi zkratkovitě pojednává o životě na naší planetě. Zejména pak naší neúctě k životnímu prostředí. Je to zkratkovité bohužel tolik, že mi to místy připadá jako pouze povídání pro děti a na vážnosti tomu určitě nepřidal vypravěč Zdeněk Svěrák. Na druhou stranu musím uznat, že do dvou hodinové stopáže se tolik informací jinak než zkratkovitě prostě nacpat nedalo. Jednotlivé obrázky jsou docela pěkné a jako celek to nepůsobí vyloženě špatně. Z tohoto dokumentu se sice nedozvíte příliš nových informací, zato ty staré máte slušně shrnuty do dvou hodin. Zázrak se tady nekoná, ale průser také ne. Zbaběle dávám * * *. (28.09.2011)