Chata v horách

Tohle je snad ten nejvic prekombinovanej a vykradecskej horor jakej jsem kdy videl jako ocenuju pokus o neco neotrelyho ale ve finale to dopadlo docela tragicky jak tu par lidi trefne napsalo a ja s nima musim souhlasit napadne to pripomina pejska a kocicku jak varili dort a jak to dopadlo vime vsichni... (05.08.2013)

Raimi na koksu pro 21. století. Tam, kde většina tvůrců končí (variace na Pátek třináctého #3789), se parta kolem Wheddona teprve rozjíždí. Film, který permanentně nabízí humor mezi řádky a nakonec se rozkročí na úplně všechny strany, kam až mu to žánrový rozsah potenciálně může dovolit (jen jedna věc mi chyběla, ale na licenci mého nejoblibenějšího vesmírného monstra už asi chechtáky v rozpočtu nezbyly). Hodně upřímný zásek do hororové pažby, film s obrovským nadhledem a fakt hluboká studnice fanouškovských nápadů. Ve světle vypravěčské odvahy padají všechny škatulky i bariéry a scénář skoro pořád kráčí o krok dva před divákem. Weddonovi teď zřejmě sežeru všechno a hlavně už nemám strach, že by tým Avengers nenaplnil nerdovská očekávání. (14.04.2012)

Horror dreams come true ... Upřímně - strachy u toho neumřete. Pokud ovšem nesdílíte poměrně rozšířené nesmyslné přesvědčení, že horor se musí brát smrtelně vážně, čeká vás zábava přímo královská. Ono to míchání hororu s humorem je dost ošemetná věc. Filmy, které se označují jako "hororové komedie" (Dead Snow, Beetlejuice), taky nemám zrovna dvakrát v lásce, neboť v nich většinou funguje jen ten humor - a používání hororových propriet mi pak přijde jen jako zbytečná provokace typu "mohli jsme pro vás natočit super horor, ale radši se s námi pojďte zasmát". The Cabin in the Woods je jiný případ. Nejedná se přímo o hororovou komedii, ale o horor, jehož tvůrci se nebojí film okořenit špetkou (či dvěma špetkami) humoru a nadhledu. Projevuje se to neustálým pohráváním si s nejrůznějšími klišé, náhledy "za oponu" (až uvidíte, pochopíte) a totálně ujetým a nesmírně zábavným vyvrcholením, které je naprosto masakrózní, trvá asi dvacet minut a představuje něco jako splněný sen hororového fanouška. Těžko říct, jak ho docení lidé, kteří nemají žánr příliš nakoukán, ale já u toho finále slastí vrněl a bezprostředně po zhlédnutí jsem si jej pustil znova... Že The Cabin in the Woods nebude obyčejná variace na pokažený výlet do hor, to tušili všichni, ale že nakonec není ani tím, co jsem čekal po traileru (který jsem považoval za zbytečně spoileroidní), to mě příjemně šokovalo. Fakt paráda. Prozatím nejlepší, nejoriginálnější a nejzábavnější horor roku - a nejde ho doporučit dostatečně důrazně. Více by se dalo napsat jen se spoilery... Hanba české kinodistribuci. - "The evil is defeated. Now Kiko's soul will live in the happy frog!" - "Fuuuuuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you!" :-D :-D :-D Horror movie of the year (15.08.2012)

Jsem ten divák, který v tomto nenašel zdaleka to, co většina dnešních hororových nadšenců. První polovina nic moc, vykrádačka klasik, chata v lese, teenagerské téma atd. Divák sice od začátku tuší, že s celým filmem není něco "krapítek" v pořádku, ale nějak nejde poznat a odhadnout co. A pak to příjde ... Druhá polovina je sice fakt jízda, ale nic, zo by zde nebylo ... Film třeba evidentně čerpá z klasiky Waxworks (1988) a dalších "přenosových" srandiček. Je to vlastně taková kombinace Kostky (a jejích pokračování) a Waxwork (1997). Takže revoluce se nekoná, triky jsou nenápadité, příšerky počítačové a ne příliš kvalitní, humor umělý ... Dobře se na to dívá samozřejmě, ale je to taková pohodovka, i když ten "průjezd výtahem" je fakt pecka!! Ale jinak krásný průměr, revoluce příště ... možná ve dvojce ... ;-) (24.08.2012)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)