Biutiful

Letošek začal opravdu neradostně. Obával jsem se, jak dopadne nový Inárritův snímek bez přítomnosti jeho dvorního scenáristy. Že to bude odporná emocionální tortura a sociální exploatace hnípající se v utrpení bez jakéhokoli důvodu, že efektní, brilantně nastříhané scény budou bez jakéhokoli opodostatnění a že místo několika propletených linií budeme svědky retardovaného děje a absentujících postav, jsem nečekal. Zarámování celého snímku posmrtnou idylkou už patří opravdu do říše oligofrenie a jediný způsob, jak film vydržet do konce, je uspořádat s přáteli soutěž, kdo přesněji odhadne, po kolika kýblích utrpení přijde další poetický střih na kouřící tovární komíny. (30.01.2011)

Biutiful s Javierem Bardemem, ktery ma rakovinu prostaty a par mesicu zivota plneho bolesti pred sebou, dve deti, zfetovanou manzelku, ktera mu zahyba s jeho bratrem. Zivot ve spinave a smradlave Barcelone, ve sklepnim byte, obklopen spodinou a problemy, ktere my si ani neumime predstavit. Krev, mrtvoly, smrad a lidska ubohost salaji z tohoto filmu v kazde minute! Byla to dobra volba!! Zadna romantika, zadna laska, zadna radost, zadny humor.. parada!!! ...presne jako moje nalada ;) (02.11.2010)

herecky na hranici geniality, výborná hudba a práca so zvukom (aj keď celkovo po formálnej stránke "iba" ďalší Iňarritu), scenáristicky z môjho pohľadu nenapadnuteľný (čo sa týka fungovania scenára v rámci štruktúry, logiky, motívov, motivácií...) a rámcujúca scéna v zasneženom lese je super! (aj ako pointa, rámec, aj ako scéna), ale Iňarrituovo balansovania na hrane morality, tlačenia na emočnú pílu a zvyšovania naturalizmu, kde sa účel iný, než "šokovanie" diváka hľadá ťažko (napokon sa predsa len nájde, ale kde-kto to pri tom hľadaní vzdá) je film od filmu nekontrolovateľnejšie a mám strach, že v poradí piaty film za sebou to už nezvládne... uvidíme. Každopádne film nesporných kvalít, ktorý si ale už druhýkrát v živote nepozriem. PS: veľké plus - narábanie s hororovými prvkami, miestami tak podarené, že skutočne atmosférou prekonalo mnohé zo súčasných hororov. (13.05.2011)

Utahaná, byť kvalitní filmařina, která nic neřekne. Javier Bardem umírá na rakovina a dumá o životě. Do toho všeho se Iňárritu snaží podat jakýsi sociální portrét současné Barcelony a celé povznést duchovním poselstvím. Mít to něco přes hodinu je vše v pořádku, nechápu však, proč je taková zápletka rozvedena do tak nesnesitelné skoro tříhodinové délky. Zbytečný film, nejen v režisérově filmografii. (05.12.2011)

Vonkoncom nie zlé, možno keby som tvorbu Inarritu doteraz nepoznal prihodím aj štvrtú hviezdu. Avšak v porovnaní s jeho predošlými viac ako vynikajúcimi snímkami (21 Gramms, Babel) sa predsa len tento krát jedná o slabší kúsok. Forma je podobná = dráma s obrovskou stopážou (150 min.), ale na rozdiel od predošlých snímkou sa nejedná o príbeh viacerých postáv, ktorý neskôr splynie do jedného, ale o príbeh jednej postavy, na ktorú sa postupne nabaľujú príbehy viacerých postáv (Číňania, manželka, černoška atď). Každá scéna je do detailu vyšperkovaná. Nič nie je samoúčelné, film sa snaží pokladať plno morálnych otázok. Vyznie veľmi emotívne, len tie emócie plynú tak nejako „po povrchu“ a nie a nie sa dostať divákovi pod kožu. Možno režisér tento krát nechcel priveľmi tlačiť na pílu, ale tento námet si to priam žiadal - hlavne, keď je divák zvyknutý na jeho predošlé filmy. Navyše je prestrelená aj stopáž, tento krát na príbeh naozaj nepotreboval dve a pol hodiny, údernejšie by určite pôsobil aj pri skromnejších 100 minútach. Kontrastne k tomu pôsobí záver, ktorý ako by bol useknutý v polovici Režisér sa bohužiaľ stratil vo vlastnej „genialite“, ktorú nadobudol ocenenými predošlými snímkami, prestrelil a aj keď natočil veľmi dobrý film nemôžem sa zbaviť pocitu, že by to v jeho podaní šlo aj lepšie. CELKOVO: 3,5* (09.11.2012)