Zpátky na frontě

Skvělý nápad, jak spojit sci-fi s válečným filmem. Děj je neohleděný, válečné scény pěkně propracované a ani na chvíli nenudí. Velmi mě potěšila absence propagandy a přehnaného válečného nadšení. Hlavní postavy mají rozhodně blíž k vykradačům hrobů, než k válečným hrdinům, což působí realisticky a tak jaksi normálně. Velmi mě potěšilo i to, že svým pobytem v minulosti nijak neovlivnili děj budoucnosti, jak tomu bývá ve všech podobných filmech. Velmi příjemná podívaná (25.11.2011)

Celkově povedený film o ruských mladících, kteří se shodou náhod (okoupání v jezeře je opravdu netradiční „stroj času“) vrátí do období druhé světové. Námět návratu do minulosti je okořeněn hlavně postavou mladého neonacisty, který si na konci filmu epicky vyřeže svastiku, což je podle mě nejvýznamnější poselství filmu, který má upozornit na rostoucí neonacistickou scénu v Rusku. Některé scény byly zpracovány hrozně, hlavně ty bojové, ale to mi až tak nevadilo a film byl pro mě příjemným zpestřením dne...72% (11.08.2011)

Film o procitnutí, změně pohledu na současnost tím, že prožijí minulost. I když je to sci-fi film o cestování časem, je to především válečný film, který příliš nevyužívá nabízejících se možností konfrontace minulosti s přítomností. Přesto je napínavý a až na pár lehce nelogických kroků, které neplynou překvapivě ze scifi prvků, ale z chování některých postav, je to svižně ubíhající podívaná. 65 % (02.12.2012)

Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). (25.04.2013)

Už jsem to tu psal, mám rád filmy o cestování časem. A mám rád filmy válečné. My z budoucnosti v sobě mísí oboje. Proto snímek nelze hodnotit jako ryze válečný film či jako čistou sci-fi. Přesto si zde milovníci válečné vřavy přijdou tučným dílem na své ! Filatov se třemi parťáky spolu-vykopávači válečné výstroje se totiž octne v místě bývalých bojů po zvláštím setkání s jednou babkou a vykoupání v jezeře. A to přímo v roce 1942. Tedy v době těsně před Stalingradem, kdy se nezdálo, že je na na zemi síla, která by valící se wermacht zastavila... Dostanou se tak nejen do ruské jednotky, ale náhodou i do německého zajetí. Jejich vysvětlování, že jsou z budoucnosti většina vojáků chápe jako šílenství či šok z boje... Rusům se sice líbilo, že vyhrají válku, ale neveřili. Němcům se pro změnu tvrzení, že prohrají zdálo jen jako nacionalistické zfanatizované kopání kolem sebe.... A tak se čtveřice hrdinů sama musí zapojit do nejtvrdších bojů. Pochopí to, co dnes řada mladých a hlavně rádobynáckové nechápou. A tím je poznání, že válka není dobrodružství. Válka je svinstvo. Válka jsou vyhřezlá střeva kamaráda, prostřelené tepny, oheň, žhavé šrapnely, škřípot pásů tanků-- zkrátka nic pěkného, když se to vše odehrává přímo kolem vás.... Filatov se během návštěvy minulosti stačí i zamilovat a já se mu skutečně nedivím. Zdravotnice Nina (Jekatěrina Klimova) je zatím jednou z nejkrásnějších ruských hereček co jsem v ruských filmech viděl... Rusové se celkově lepší film od filmu a já se budu těšit na další dílko, třeba i na trojku My z budoucnosti... Dávám 4 poctivé rudé hvězdy, ale přeci jen ta čtvrtá byla jen tak tak . * * * * (29.04.2012)