My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Jeden z těch filmů, které jsou sice ukrutně blbé, ale člověk se u nich nějakým zvráceným způsobem vlastně docela dobře baví. Oproti většině ostatních komentátorů však tuhle výbušnou pohádku o náccích, velké vlastenecké válce, kouzelné babičce a okaté Ninočce nepovažuji za příliš dobře natočenou - válečné scény jsou spíš slabší nápodobou toho, co už jsme nejmíň desetkrát viděli jinde a navíc je kazí chudá výprava a chybějící prostorová logika. Mnoho sekvencí se pak vyznačuje velice topornou inscenací, herci jsou (doslova) neuvěřitelní tragédi a postsynchrony svou špatností vážně konkurují i české produkci. ()
Na prvý pohľad sa možno zdá, že ide o jednoduchú a možno i naivnú záležitosť, kde sa štvorica chalanov zázrakom dostala v minulosti späť, konkrétne do r. 1942 a to priamo do zákopov kde sa odohrávali tuhé boje, aby tak mohli prehodnotiť svoj život a napraviť sa k lepšiemu. No ja mám podobný námet s cestovaním v čase veľmi rád, takže niektoré chybičky rád prepáčim. Hlavné bolo, že filmové spracovanie nebolo najhoršie, pričom ani herecká stránka nebola zlá. Čo sa týka bojových akcií, videl som i lepšie, no v kontexte celého príbehu ich úroveň bohato stačila. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Presne ako poster. Gýčovitý popchaos, aneb prvý vojnový film základne školy (až na tú bradavku). Pre dievčiny lovestory, pre chlapčiská prestrelky so skopčákmi. Ale uznávam jedno veliké plus, že má potenciál cieľovku osloviť (moderným a dynamickým vizuálom) a zároveň edukovať (ano odkaz druhej svetovej pomaly zahníva v dejinách a treba refreshovať). My postarší, odkojení Spierbergovou normandiou len unavene mávneme rukou, lebo toto už nie je film pre nás. 50% ()
Velmi zajímavý námět... perfektní scény ze zákopu jsou ničeny těmi na kterých jsou tanky. Něcojakotiger s přivřením obou očí pochopím, protože originálů je nesmírně málo, ale s maketou T-34/85 si asi dělají srandu?! Němečtí vojáci co postupují za tankem asi ani neprodělali výcvik o taktice a mačkají se tam na sebe jak leporelo. Na můj vkus smícháno dohromady až moc žánrů, čekal jsem už jen že chlapík z budoucnosti oplodní zdravotnici, ale místo dítěte se narodí nějaký predátor. Poselství v podobě procitnutí skinheada mi připadlo jako dobrý filmařský záměr, protože v Rusku neonacismus není jen o koncertech a nějakých demonstracích, ale tam lidi opravdu umírají. ()
Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). ()
Galéria (38)
Fotka © Nashe Kino
Zaujímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama