Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Gaius Octavianus se narodil 23. září roku 63 př. n. l. jako syn Atie, neteře Gaia Julia Caesara. Byl tedy prasynovcem slavného Caesara, který ho také ve své závěti stanovil svým jediným nástupcem. Octavianus svého prastrýce velice ctil a jeho přízeň si vysloužil tím, že jej, ač po těžké nemoci, provázel na jeho výpravě do Hispánie proti Sixtu Pompejovi. Caesarovou násilnou smrtí v podstatě padla Římská republika a ačkoliv Octavianus ještě vytvořil s Caesarovým vojevůdcem Markem Antoniem a Markem Lepidem poslední triumvirát, osud římské demokracie byl zpečetěn. Po porážce Marka Antonia v bitvě u Actia se stal jediným vládcem Říma a o několik let později mu byl Senátem udělen oficiální titul Augustus, neboli Vznešený, který budou nadále užívat i další vládci Říma... O jeho cestě k moci, politických i soukromých úspěších a prohrách, vypráví dvojdílný italský koprodukční film, který je první částí mezinárodního projektu s názvem IMPERIUM, vzestup a pád císařství. Produkčně náročný cyklus si vytkl za cíl oživit několik kapitol z historie starověké Římské říše a podílela se na něm celá řada herců a tvůrců z celé Evropy. V roli starého Augusta, jenž provází děj obou částí prvního dílu, uvidíme např. skvělého Petera O'Toolea, v roli jeho ženy Livie Charlotte Ramplingovou. Režie této části projektu se ujal zkušený americký režisér Roger Young. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (27)

elizabeth_ba 

všetky recenzie používateľa

Je to tak na 2.5, mám pocit, že mohl Augustus vykládát Julince ještě tu o Popelce a pak by to bylo dokonalý... Ale vážně, když vezmu, že to bylo viděno z pohledu Octaviana, tak to zas tak velký nesmysl nebyl. Z hlediska faktů to vyšlo s Římem tak plus mínus stejně (sice vůbec nechápu, co to na začátku nacvičovali s tím Pompeiem ale jinak budiž, blbiny jsou totiž obsaženy v obou), z hlediska zábavnosti a pohledu na každodenní život to vyhrál Řím na celé čáře. Taky samotný Octavianus Augustus byl rozhodně podstatně reálněji vylíčen tam. Ani hezká tvář ve druhé sérii totiž nemohla zakrýt jeho studené srdce a jaký byl neřád :-). Ale zase třeba Atii bych spíše věřila zdejšímu podání. Na to, aby člověk uvěřil všemu ostatnímu, na mě bylo příliš mnoho ušlechtilýho jednání (...aquadukty a Řím z mramoru a vůbec...). Takový příliš černobílý na to, aby to bylo reálný. Ale, jak už jsem napsala na úvod, byl to Augustův pohled na věc. Tak snad si ještě prohlídnu nějakou Kleopatru, pak to všechno sprůměruji nebo spíše vypočtu medián a dostanu z toho, jak to asi skutečně mohlo být. :-)) ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Eurokoprodukcia, ktorá mohla verne zobraziť život prvého rímskeho imperátora a vôbec dianie v Starovekom Ríme tesne po zavraždení Cézara. Téma určite zaujímavá, pohľad na Gaia Caseara z opačnej strany rovnako, výsledok je však iba priemerný, pretože sa jednak príliš špára v retrospektívach a jednak je dosť ukecaný. Akcie je vzhľadom na televízne spracovanie pomenej, v druhom dieli sa prakticky nevyskytuje. Chýba tiež väčšia výprava. Ani také mená ako O'Toole a Ramplingová to nemôžu vytiahnuť vyššie. Verím tomu, že ak by sa nejednalo o televízne spracovanie a peňazí by bolo viac, výsledok by bol o dosť podarenejší. ()

Reklama

Faye 

všetky recenzie používateľa

Další televizní velkofilm. Napadá mě v této souvislosti Kleopatra (1999) ta měla navíc tu smůlu, že byla, je a navždy bude srovnávána se skutečným velkofilmem Kleopatra (1963). Tady se bohužel nepodařilo dosáhnout ani úrovně té televizní Kleopatry a jak píše ve svém komentáři kleopatra (mám tu nějak přeKleopatrováno) statisté se nudili při natáčení, a ani se to nepokoušeli maskovat, tak třeba to byl záměr režiséra. Já se nudila u filmu. Viděla jsem sice jenom druhou část, ale přišlo mi to historicky dost věrné nebo respektive věrné knize, kterou napsal Gajus Suetonius Tranquillus-Životopisy dvanácti císařů. Ovšem „bitva“ u Aktia, shrnutá na jednu bárku a na ní jeden muž Markus Antonius, to jsem se opravdu musela smát, protože u velkofilmu bych čekala, že bude k dispozici víc lidí. ()

willis 

všetky recenzie používateľa

No, o tom že byl Augustus významný a úspěšný politik, který dovedl Řím k poměrně dlouhé stabilitě není sporu, ale takhle černobílý pohled na jeho počínání jsem nečekal. Ukázat ho, jako hodného otce Říma až nepříjemně zavání glorifikací a ani Augustus, asi jako žádný Císař nebyl a nemohl být jenom spravedlivý skaut.Takže tohle dílo se musí brát se značnou rezervou. O jeho vládě si můžete přečíst spoustu knih, které vám dají více než tenhle zbytečný pokus. (6.7.2005) ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Uznávám - velkofilm je hodně špatné označení, ale televizní velkofilm by bylo již samo o sobě protimluv. Tady však kupodivu zápory takřka končí. Historicky dost věrné a těch pár maličkostí je vynahrazeno tím, že byl film konečně věnován postavě, která si to plně zaslouží - velkému Augustovi, který se neproslavil ani svým hrdinstvím (Caesar), svými láskami (Kleopatra) nebo svým nezřízeným životem (Nero, Caligula), nýbrž svými schopnostmi a činy, které za ním stojí. Velikost této historické postavy by pochopitelně skončila někde u unuděných obličejů diváka, kdyby nebylo Petera O'Toola, jenž se Octaviana s takovou bravurou ujal. Trvalo mi dvě a půl hodiny, než jsem pochopil, že se jedná zase "jen" o věčné O'Toolovo téma - o tíhu zodpovědnosti, kterou jsou drcena dříve tak nepoddajná bedra. Mladý O'Toole to činíval tak živelně, podmanivě (Lawrence z Arábie, Lord Jim) v dobách své největší slávy. Činí tak i nyní - vyrovnaně, ale stále energicky - (Vzestup zla, Trója). Dal bych rok života za to, kdyby O'Toole dostal podobnou a třeba i stejnou roli v nějakém pořádném filmě, a tak svoji hereckou i lidskou kariéru zakončil, jak se sluší, a plně. (O Oscaru, který by si zasloužil jako nikdo, ani nemluvě.) ()

Galéria (19)

Reklama

Reklama