Zlaté šesťdesiate

Považuji tenhle cyklus za podobně "vlastenecký počin" jako třeba cyklus BIGBÍT - je potřeba točit dokumenty s vyjímečnými osobnostmi, dokud jsou mezi námi! Samozřejmě, že každý tvůrce není vypravěč, který strhne, ale to není podstatné. Důležité je, že byl ten materiál natočen i pro budoucí generace a i když nejsem ctitel úplně všeho, co se v 60. letech u nás natočilo, rozhovory s názory jednotlivých tvůrců a okolnosti vzniku toho kterého filmu si pustím téměř vždy. (25.04.2009)

Je sranda, že režisér hraných filmov a niektorých aj dosť dobrých a ohodnotených sa dá na dokument. Býva to často opačne. Ale už po prvých dvoch dieloch musím priznať, že tento dokument ma dosť baví. Už sa teším na ďalšie diely a filmy, ktoré budú dávať ako pokračovanie. Výborný projekt ČT. 100%. (17.01.2009)

Díl s Otakarem Vávrou. Jedna mluvící hlava střídaná záběry z filmů. Poslouchat chronologicky uspořádané vzpomínky téměř stoletého Vávry na vlastní práci bylo nečekaně velmi zajímavé, ano právě i tam, kde se nějak opatrně otíral o témata pro něj choulostivá. (Mezi řádky zaujalo např. to, jak na něj zapůsobil proces se Slánským, jakoby nebylo procesu s Horákovou a spol.) Samotného Vávru bych vdržel takto poslouchat klidně další hodinu. Jednak měl co říct, jednak bylo znát, jak málo z toho, o čem by mohl mluvit, se sem vešlo. Jako část dokumentu honosícího se názvem "zlatá šedesátá" to samozřejmě stálo za hovno a jestli z takto pojatých dílů je sestaven celý seriál, tak ať už jde ČT opravdu někam. Necelou hodinu mluví autor o svých filmech od počátku kariéry, smíříte se s tím, že o šedesátkách to teda moc nebude, no ale jste namlsaní tím autorem a najednou po roce 1969 titulky a nazdar. Dokonale zvlánutá frustrační koncepce. Předložit divákovi něco úplně jiného, než slibuje titul, a když se chytí, tak mu to zase vzít. (17.01.2016)

Obrovské zklamání. Pokud jsem někomu věřil, že se dovede ohlédnout za českou novou vlnou, aniž by se kanonizovalo již předtím mnohokrát kanonizované, byl to Martin Šulík, tvůrce KLÍČE K URČOVÁNÍ TRPASLÍKŮ. V podstatě nevidím důvod, proč ZLATÝM ŠEDESÁTÝM dávat vysoké hodnocení jenom kvůli tomu, o čem pojednávají (jako to tak dělají ostatní hodnotící, kteří cyklus dostali na 77. místo žebříčku 200 nejlepších seriálů), protože se nejedná o nic jiného než o záznam mluvící hlavy, výjimečně ozvláštněný ukázkou či fotografií, který by se více hodil do rádia na poslech než do televize na sledování. Vždy záleží na tom, o kom dokument pojednává a nakolik ona osoba je poutavým a silným vypravěčem, protože na výsledku bohužel není patrná pečlivá rešerní práce, kterou se tvůrci holedbají v různých materiálech či rozhovorech, a o komplexnosti výpovědi o osobě a jejích filmech a vystižení její tvůrčí metody jako v případě MARTINA SLIVKY - MUŽE, KTERÝ SÁZEL STROMY nemůže být řeč. Plusové body za styl, kdy se užívá v některých momentech záběrování a způsob střihu typický pro daného režiséra/kameramana apod., ale ono užití působí spíše rušivě. Filmovému fanouškovi ZLATÁ ŠEDESÁTÁ bohužel nenabízejí nové informace (a přitom počítají se zasvěceným divákem, protože nezasvěcený se bude ztrácet i přesto, že se vždy pojednává o krátkém údobí a zbylá tvorba je trestuhodně opomíjena zbytečnými rádoby biografickými titulky v závěru) a svou nekonfliktností a sázkou na profesionální schématismus ala BBC spíše otravují. 5/10 (04.01.2009)

Parrrráda. Forman jako vypravěč a celá kompozice navozující atmosféru 60. let byla na úvod hodně motivující. Dokument o Vávrovi působil monotónně. Na Herze se zatím těším:-) Miroslav Ondříček mě občas uspával, na rozdíl od prostořeké Věry Chytilové. I u Alberta Marenčina by to chtělo trochu prostříhat, zkrátit. Čekání na následný film je u některých tvůrců zdlouhavé... Hynek Bočan dokázal upoutat hlavně líčením o adaptacích Foglarových příběhů. Ladislav Helge v závěru dokumentu prohlásil o své tvorbě: "Za něco se stydím, za něco se nestydím." Za živé vyprávění se stydět rozhodně nemusí. Jiří Menzel, Stanislav Milota??? Také Jan Kačer dokázal vyprávět poutavě. (04.01.2009)