Vítejte v KLDR!

Zhnusenosti nad sledováním těch odborářsko-papalášských kriplů odněkud z Moravy se nevyrovnají ani náznaky severokorejské absurdity stalinských rozměrů. Otřesné svědectví o české povaze, která inklinuje povědomě k ohýbání hřbetů, nastavování zadků betonovým pyjům totality a obdivnému akceptování ideologické manipulace. Smutné, že jediný, kdo je schopný projevit největší míru odstupu, je turista se silným cizím akcentem. Mělo se to jmenovat spíš Vítejte mezi českými Knedlíky, protože běžný Knedlík by v té Potěmkinově vesnici jménem KLDR for tourists chrochtal blahem. Snad by tam mohl rovnou přesídlit. Provedením průměrné, ale s překvapivě výživnou výpovědní hodnotou. (24.04.2010)

Film o KLDR, ale možná z ještě větší části film o české formě fenoménu zvaném turismus... A obě (nevím, jestli opravdu takhle zamýšlená) témata jsou v těch šestasedmdesáti minutách provázána opravdu obdivuhodně. Na jedné straně je orwellovský režim, který provází hrstku středoevropanů po precizně vylajnovaných cestičkách a tiše přitom začleňuje své hosty do vlastní propagandy, na druhé straně jsou turisti, kteří z velké části mají nulové (nebo minimální) povědomí o tom, kam vlastně přijeli, zásobeni jsou litry slivovice, jíž se neustále nalívají, hrdě se vyznávají z toho, jak se jim podařilo propašovat teleobjektiv, fotí pupkem o sto šest a na kameru bezostyšně vyslovují povrchní "moudra", dávajíce tak najevo svoji myšlenkovou omezenost. Při sledování tohoto dokumentu mi hlavou probíhala replika Rudolfa Hrušínského z Vesničky: "Lidi nevěděj, co s penězma. On má barák, televizor, auťák... Tak si říká: Co ještě nemám? Hrobku... " Mně prostě důvod, že "málokerej Moravák může říct, že byl v Severní Koreji," připadá hrozně stupidní... Ono se ale dnes hlavně hraje na zážitky, takže věřím tomu, že v hospodě u piva pak budou někteří z účastníků zájezdu za nepřekonatelné hvězdy. Jako dokument je to ale vlastně čistá a bezchybná práce: Kamera zabírá bizarní monumenty kimirsenovského dědictví a současně "diegetické" komentáře turistů. Autorka vlastní komentář dodávat nemusí, svůj vlastní názor si udělá divák sám. (17.10.2009)

Linda Jablonská svými dokumenty dokáže hodit rukavici. Její materiál vybízí k reflexi. Jak píše Radek 99 při vnímání maličkostí si divák uvědomí zrůdnost poznávaného "skanzenu". Forma proložená průvodcovskými radami v podobě paragrafů je svižná. Zajímavá je scéna s květinovým ceremoniálem, ale zbytečně je narušena snímky z jiného filmu. V některých pasážích působí osazenstvo zájezdu téměř jako z Účastníků zájezdu. Třeba Francouzovy názory mi přišly jako "hrané na kameru". (27.01.2011)

Stává se mi to málokdy, ale s mnoha komenty zde souhlasím - tedy s těmi, které reflektují skutečnost, že mnohem více, než o portrét KLDR, jde o dokument o nás samých. Úcastníci, až na pár výjimek (tlouštík...), předvádějí neuvěřitelné buranství a nulovou hloubku světonázoru. Co je, proboha, smyslem toho díla? To, co řekl ten ráčkující šašek (člověk si uvědomí, že je rád, kde žije)? Enšpígl: To zní úplně jako boj osamělého hrdiny proti opačně smýšlejícímu davu. Na koho vůbec reaguješ? Vždyť tu není snad jediný koment, který by Kimy obhajoval... Proč je dnes všude tolik vtipných borců tohoto ražení? Vřískat za většinu, nahlas a frajersky, i když není proti komu. Tragikomické... (06.10.2010)

Místy zajímavý, ale většinou nudný dokument o tom, že češi neztrácejí humor ani v nejhorší diktatuře světa. V ukázání odlišného morálního přístupu "delegátů" k určitým bodům programu (klanění vůdci, dětské představení) je to určitě hodnotný materiál. Obdivuju ty turisty, že to ustáli, já bych se tam na místě pozvracel. Hlubší zážitek ten dokument vyvolá, pustíte-li si ho hned po Keurosing. (30.12.2012)