Linkin Park: Road to Revolution (Live at Milton Keynes)

Velkolepě pojaté DVD s (tentokrát, narozdíl od Live in Texas, jak zde zmínil 3DD!3) vynikajícím publikem. Nejvíc se mi líbila hlavně obrazová část, která se sice může zdát normální, ale tady se povedla, hlavně při No More Sorrow. Tím nejlepším na LP je ale Chesterův hlasový fond, který je zde skvěle vidět, když se do toho navíc přidá práce kameramanů a režie, která na to dokáže skvěle reagovat, tak je to paráda. Viděl jsem sice už lepší koncerty, ale tohle je taky paráda. Menší poznámka: Toho blbce Jay-Z si opravdu mohli odpustit, nebo alespoň neopakovat tu příšernost, kterou zkazil Numb... (02.06.2009)

Až mám sto (a s to) chutí změnit hodnocení Live in Texas na čtyři, protože cokoliv v Milton Keynes bylo lepší, od publika přes výkony kapely až k počasí, které se pěkně klukům z Los Angeles podařilo vykouzlit. Zase důkaz toho, že každý živák je jedinečný a ke každému koncertu kluci přistupují jednotlivě, precizně a skoro i s nikdy neutuchajícím elánem. Škoda jen, že takovýchto "Live in..." nevydávají LP mnohem víc. (23.04.2009)

Až na vložky s Jay-Z nemám co vytknout. První tři CD LP jsem si vždy uměl užít. Dál mě už kapela svou tvorbou moc neoslovuje. Ale právě zde na to nemusím dbát. Všichni zde jedou na plno a vložky Mika s diváky jsou geniální. Chester za to umí vzít a pořádně zabrousit na pilu, ale dává bacha aby koncert dozpíval což v určitých pasážích u důvěrně známejch vyřvanejch songů trochu zamrzí. Každopádně pálím Chesterovsky ostrejma a plnejma pěti. (13.04.2015)

Viděl jsem to dvdéčko snad stokrát! Je to pecka od začátku až do konce. Linkin Park jsou prostě nejlepší kapela a toto dvd je nejpovedenější, co kdy udělali. Super koncert, skvělé světelné efekty, skvělé spojení starších hitovek s novějšími. Navíc do koncertu zapojili i Jay-Zeta, takže naprosto špičková akce! (14.02.2009)

Vzpomínám si jak mi jeden kamarád říkal (zdravím tě Mojmíre pokud tohle čteš), že jedinná věc, která ho na LIVE IN TEXAS zklamala bylo slabší publikum. Myslím, že můžu říct, že tenhle jedinný nedostatek Linkin Park vymazali víc než definitivně. Obrovská masa lidského masa z Anglie plně spolupracující s kapelou a hltající každou notu jejich skladeb člověka uchvátí i když koncert sleduje doma u počítače nebo v televizi. Interpretace songů na ROAD TO REVOLUTION je, tak jak je u Linkin Park zvykem, prvotřídní a vychytávky (můra na Mikově ruce při Pushing Me Away) jako úplně nová intra a outra potěší všechny, nejen hardcore fanoušky. Zajímavé je, nevím sice tedy jak pro vás, ale pro mě určitě, že málokterá skladba zní stejně jako někdy předtím. Kdo sleduje jejich koncerty pravidelně si jistě všiml častých obměn, ať už ve znění nebo v interpretaci skladby. Zkuste mi teď ukázat dva na živo zahrané úplně stejné Crawlingy, One Step Closery nebo Numby, který se na RTR povedl přímo neuvěřitelně, budete hledat jen velice těžce. Navíc mi jistě dáte za pravdu, když řeknu (no dobře, napíšu), že ROAD TO REVOLUTION patří k jejich nejatmosféričtějším vystoupením a to už je u Linkin Park opravdu co říct. Co mě však trochu mrzelo byla slabší kamera v porovnání s výtečně nasnímaným LIVE IN TEXAS (vím, že pořád srovnávám, ale věřte tohle se přímo nabízí) je koncert z MILTON KEYNES o několik tříd níž. Taky mě zklamaly "bonusy" v podobě "bonusově vystřížených" skladeb přímo z koncertu a absence jakéhokoliv zákulisního materiálu. Uznávám, že od toho tu nejspíš bylo DVD u MINUTES TO MIDNIGHT, ale to si aspoň onu bonusovou sekci mohli odpustit, abych kvůli mému oblíbenému Papercutu vždycky nemusel čekat než doběhnou titulky. A ještě jedna věc, která je jen můj návrh se kterým, možná budete a možná nebudete souhlasit, ale co byste říkali na to, kdyby Linkin Park jednou upořádali NO SINGLES tour, kde by zahráli songy, které málokdo slyšel naživo a nebo úplně staré skladby jako Carousel nebo Part of Me... 8/10 (24.12.2008)