Twilight sága: Nov

Další z řady stupidních rádoby romantických hříček vykrádající tentokrát Romea a Julii, která leskem hvězd se dotýká a na jejíž vrcholovou formu marně čekáme a budeme čekat dál, neb je v jádru metafyzikálně prázdnou nabubřelou bublinou, která bude přiživována vzdechy náctiletých puberťaček. Jednou, ale určitě praskne. Lze očekávat něco jiného od takovéhohle filmu? Je třeba, zamyslet se zda toho striptýzu zde nebylo až moc, neboť by se místy mohlo zdát, že nesledujeme romantický film, nýbrž soft-porno, v němž se banda vysvalených hřebců stále chystá jít na věc, jen ty dámy s bujným poprsím se ne a ne dostavit. Je naprosto fuk jestli 4/10 nebo 9/10, stejně tuhle sérii v jádru všichni zbožňujeme. PS: doufám, že se někde objeví dojemná vystřižená scéná, kterak Jacob přichází o svůj björkovský účes. [novinářská projekce] Po pečlivé dodatečné úvaze Nový měsíc má s filmem opravdu pramálo společného. (19.11.2009)

Džentlmeni evidentně vymírají. Za mých mladých let si nedovedu představit, že bych s radostí v oku nesplnil jakékoli přání své dívky, ale dnešní mládež je jiná. Kráska chce jenom kousnout do krku, ale bledý švihák místo okamžitého odběru krve oduševněle prchá ze záběru a nechá ji napospas lesní havěti. Evidentně nejsem cílovým divákem pro měšec producentů tohoto snímku, ale nemohl jsem si nevšimnout, že poslední dobou je světle zelená barva mé pleti čím dál atraktivnější pro mladé dívky hledající po lesích rozptýlení s upírem. (07.07.2012)

Weitz možno nie je až tak schopný režisér ale zatiaľ čo Hardwickovej priemerne natočený prvý diel sa tvári ako vážna romanca, vo Weitzovom podaní pribudol humor a naplno vynikla niektorými dovtedy nevidená naivita Meyerovej ságy. Bella sa správa ešte nepochopiteľnejšie ako minule, scenáristické nedostatky ostali, ale tentokrát priamy ťah na divácku časť publika a kombinácia spomínanej naivity a humoru, byť spolovice zrejme nechceného, je aspoň úprimnejší. Réžijne samozrejme oveľa slabšie pokračovanie, v rámci tínejdžerských filmov a vo vybraných momentoch vôbec nie až tak nefunkčné, ako by sa mohlo zdať. Samotné hodnotenie je samozrejme trochu nadsadené a nemá zmysel prikladať mu až takú váhu ale vďaka spomínaným aspektom som sa predsa len bavil viac, hoci to asi často úmysel nebol. (13.12.2009)

Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka. (25.01.2010)

Zatímco jednička je směšná až od půlky, tady létaly sálem salvy smíchu už od začátku. Všechno bylo řečeno, snad bych dodal jen to, že Weitz to umí podat tak nějak ještě více metrosexuálním a ‚Edward, do me a child‘ způsobem. Každopádně, vzhledem k té šílené dávce ‚guilty pleasure‘ atmosféry nestíhá nudit, což je svým způsobem dobře. Ale abych byl férový, pasáž s vlkodlaky baví tak nějak relativně doopravdy (naháněčka Victorie za doprovodu Thoma Yorka je fantastická). Nejupřímnější kravina sezony. Netrpělivě čekám na práci Davida Sladea. (14.12.2009)