Twilight sága: Nov

Chvíli se dá bavit tím, že pozorujete reakce okolo sedících lidí, ale když už vás přestane bavit i to, jak se jeden chlapec z nudy dloubá v nose, přijde krize a máte pocit, že začnete mlátit hlavou do sedadla před vámi z hrůzy, co příšerného ještě přijde. Sarkastické výbuchy smíchu v kině plném nadšené mládeže taky zrovna nejsou nejideálnější, protože ty káravé pohledy, co na vás ty děcka hodí, vás ukovou do křesla a zbytek filmu prostě v tichosti protrpíte. (29.11.2009)

Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka. (25.01.2010)

Možno je to mojou slabosťou pre predimenzované dvojky (Múmia 2, Transformers 2...), možno tou monumentálnou žumpou, ktorú na film vyliali všetci kritici, ale... mňa to, sakra, bavilo. Ťažko definovať, prečo. Neuchýlim sa k alibistickému "lebo bolo zábavné sledovať, aké je to dementne napísané, zle natočené a smiešne zahrané". To všetko samozrejme platí, ten film je stupídny skrz-naskrz, nemá nič, čo by hoci len vzdialene pripomínalo príbeh, herecké výkony väčšinou pozostávajú z pózovania hore bez (žiaľ, s výnimkou ženských predstaviteliek), má katastrofálne triky a celkovo je ideovo absolútne zvrhlý (nebudem opakovať to o návodoch na samovraždu), ale ja som v ňom napriek tomu našiel čosi, čo ma fascinovalo. Nenudil som sa ani chvíľu a mám chuť pozrieť si ten film znovu. Žeby sa vo mne skrývalo čosi zo 14-ročnej 90-kilovej frustrovanej emo-goth upírofilky? :-D Neviem. Keď na to prídem, tak to zadefinujem, dovtedy 5/10 so zaokrúhlením hore - 2* som dal nudnej dvojke, a tento priamy ťah na cieľové publikum ma bavil viac. (28.11.2009)

Stejně jako je porno jen pro lidi, co rádi masturbují, jsou Twilight filmy jen pro lidi, co mají rádi knihy. Účelové zboží. Nárůst wtf scén oproti prvnímu dílu oceňuju (ovládání emocí, první sundané tričko, Edward duch, říjen/listopad/prosinec, až po maturitě). Imho se s tak dementními dialogy dobrý film natočit nedá. A Pattinson otevírá pusu naprázdno jak Anny Ondra v Blackmailu. Ano, netrpěla jsem a bavilo mě to. Ano, je to dost divné. (28.11.2009)

Půlku filmu jsem se opravdu bavila stupiditou tvůrců, rádoby silnými a sofistikovanými dialogy mezi Patizónem, Bellou a vlkodlakem (mimochodem od kdy se vlkodlaci mění ve vlka kdy se jim zachce?), zbylý čas jsem na férovku prospala na velmi nepohodlné kancelářské židli... Jedna hvězdička za dobrou kameru a výbornou hudbu Alexandra Desplata, které je ovšem pro tohle dílo škoda až to bolí. (28.07.2010)