Réžia:
Matthew VaughnKamera:
John MathiesonHrajú:
James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Kevin Bacon, January Jones, Nicholas Hoult, Rose Byrne, Lucas Till, Edi Gathegi, Jason Flemyng (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
V roku 1962 počas kubánskej krízy vláda Spojených štátov amerických využila skupinu Mutantov s nadľudskými schopnosťami, aby s ich pomocou zastavila zločinného diktátora, ktorý chcel rozpútať tretiu svetovú vojnu. Ale prečo sa zo spriatelených mutantov stali nezmieriteľní protivníci? Čo predchádzalo chvíli, keď sa z Charlesa Xaviera stal Profesor X a z Erika Lensherra nenávistný Magneto a začala sa vojna medzi X-menmi a Bratstvom? (TV JOJ)
(viac)Videá (24)
Recenzie (1 815)
Az na tu obcasnu uponahlanost, je to vyborne. Ma to dramatiku, spad, akciu, vysvetli sa vsetko potrebne a herecka korelacia hlavne medzi ustrednym duom je presvedciva. Bonbonikom pre mna osobne je zastup hereckych tvari/hviezdiciek tzv. "druheho sledu" na cele s Ironsideom v epizodnych ulohach, ktori boli na svojom vyslni v kine a na TV obrazovke v obdobi 80´s -90´s. ()
Singer dozpíval, Ratner ani nevzdoroval a Hood s Wolverinem dohodovali. "Mutant & Proud", aneb Vaughn navrací X-Menům kdysi ztracenou pýchu.. Ve stopách emočně hlubších prvních dvou dílů zaměřených na tenkou hranici mezi darem a prokletím, ale živelněji, poutavěji a hlavně s na komiksovou adaptaci magnetickými hereckými výkony (sorry, Gandalfe a kapitáne Picarde), kdy především "Metall Kaiser" Fassbender představuje pro vaše srdce stejnou zátěž, jako by jste byli majitelem kardiostimulátoru a on kousek vedle vás využil své zvláštní schopnosti. Nechci si hrát na Chucka Xaviera, ale cítím, že se v cerebrech producentů prohání myšlenky na podobný soukromý snímeček, jakého se naposledy dostalo tomu svalnatému rosomákovi bafajícímu Havanu. Nějaké to vytahování plomb bez nástrojů, pár směn v kovošrotu a nadvláda nad světem i střelkami kompasů - jen prosím žádná umělá hmota a umělé emoce. Jo, jo, bylo fajn se zase jednou proletět na blockbusteru v biografu první třídou.. ()
Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. ()
Film má zápletku jako vystřiženou z komiksů ze 60. a 70. let, což zaručuje výskyt takových naivních atributů, jako je šílený záporák a jeho plán na spuštění 3. světové války, přesto se dílo úspěšně snaží působit co možná nejvíce realisticky, samozřejmě v rámci daného kontextu, tedy komiksové adaptace. Na námětu z pera Sheldona Turnera a Bryana Singera je navíc vidět, že páni autoři mají načteno tak, že mohli operovat s ustálenými komiksovými „dogmaty“, ale zároveň neměli problém si je upravit dle vlastních nápadů. ____ Film se maximálně snaží přiblížit svému zdrojovému materiálu, což se týká jak celkového vyznění komiksů, ve kterých se zdůrazňuje paradox mutantů chránících lidi, kteří se jich ale bojí a nenávidí je, tak i různých drobností, jako například žlutočerných kostýmů, upraveného letadla Blackbird, hlášek typu: „jsme děti atomu“, srovnávání Homo Sapiens a Homo Superior s dvojicí neandrtálec-cromagnonec, a především pak postav. To vše už tu sice bylo, ale ve First Class je to promícháno tak, jak jsme to ještě nikdy neviděli, film je pojatý "dospěle" a vyváženě, působí celkově svěže, a jeho vztah k oněm komiksům ze 60. a 70. let se dá asi nejlépe vyjádřit srovnáním Abramsova filmu Star Trek a seriálu Star Trek: The original series:) ____ Děj se například odehrává na úplném počátku historie mutantů, takže se divák dozví, jaké to bylo předtím, než se Magneto rozhodl strávit zbytek života navlečený do klaunské helmy a stal se největším protivníkem X-Menů, než se Hank McCoy proměnil v modrou kouli chlupů známou jako Beast, než se z Charlese Xaviera stal pan profesor, než tento profesor usedl na kolečkové křeslo … _____ Je logické, že ve filmu jsou k vidění právě takovéto scény. V komiksech se to sice mnohem víc hemží epickými bitevními scénami, v těch ale nikdy nikdo nezemře (čest naprosto ojedinělým výjimkám, jako je smrt Gwen Stacey). (Opačný extrém zase představuje směšně nepovedený snímek X-Men: Poslední vzdor, kde umírají i ty nejdůležitější postavy, ale divákovi je to prostě jedno.) Čímž ale rozhodně nechci říct, že v První třídě nejsou k vidění epické bitevní scény. Jsou, a jsou prvotřídní. Každopádně: v komiksech prostě postavy nestárnou a často ani neumírají, jinak by zkrátka nebylo možné je už desítky let vydávat pravidelně každý měsíc znovu a znovu. Díky potřebě neustále tisknout nová čísla se nápady bezostyšně recyklují, týmy se přeskupují, z padouchů se stávají hrdinové, z hrdinů padouši a často trvá několik čísel, než se vlastně něco pořádného stane. Ve filmech na takového otálení není čas, proto zde uvidíte i několik skutečně radikálních zvratů, jako jsou ty popsané výše. ____ Příběh je celkově dost zručně vystavěný. X-Men se vždy více či méně dotýkali politiky a historických událostí. Například Profesor X je údajně inspirovaný Martinem Lutherem Kingem, a samozřejmě celou historií X-Menů se táhne paralela mezi nenávistí k mutantům a antisemitismem/rasismem. Proto se také v roce 1981 ukázalo, že Magneto je Žid, který přežil koncentrační tábor (čímž se mohla důkladně rozvinout jeho psychologie a odůvodnit nenávist k lidem). Do této koncepce naprosto perfektně zapadá nápad zasadit příběh do roku 1962 a vlastně celý děj nechat točit kolem takzvané Kubánské krize týkající se rozmístění amerických raket v Turecku a sovětských raket na Kubě. To zahrnuje také použití historických záběrů prezidenta Kennedyho a celkově pokus vtisknout filmu feeling 60. let. (Některé scény jednoznačně evokují tehdejší bondoky). V tomto směru lze jenom litovat, že tvůrci nešli ve svém úsilí ještě dál, měli klást mnohem větší důraz na dobovou módu a tehdejší technické vymoženosti (pohon jaderné ponorky tu vypadá, jako kdyby ho navrhoval Tony Stark). Každopádně z dnešního pohledu oplývají 60. léta určitým nádechem fantastiky, který se svým způsobem do komiksové adaptace perfektně hodí. Je to doba, kdy svět stál na pokraji zkázy, studená válka vrcholila, a strach z jaderného konfliktu byl naprosto hmatatelný. Tehdy se mohlo stát cokoliv, třeba i to, že do Kubánské krize vstoupí mutanti. _____ Ačkoliv film se na první pohled točí především kolem vzniku týmu mutantů známého coby X-Men, ve skutečném středu dění stojí Magneto, respektive Eric Lehnsherr, a jeho honba za pomstou. Magneto je v tomto filmu natolik dominantní postavou, že by se snímek rovnou mohl jmenovat X-Men Origins: Magneto. Ostatně Bryan Singer se nijak netají tím, že při vymýšlení První třídy použil hodně myšlenek z tohoto projektu, poté, co byl Magnetův samostatný film zrušen. Působivosti Magneta ještě přidává perfektně obsazený Michael Fassbender, stejně dobrý výkon předvádí jeho nemesis v podání Kevina Bacona. Sám Xavier hraje spíše až třetí housle, ale vadí to? Vůbec. _____ First Class je prostě povedený film, a vůbec nevadí, že se jedná o "obyčejný" letní popcorn. () (menej) (viac)
No panečku, už jsem začínal ztrácet naději, že ještě někdy uvidím film na motivy komiksu, kterej mě nepřestane nudit od první rvačky. Jistě, i zde je patrná přehnanost soubojů a chování. Na druhou stranu uvěřím radši tomu, že mezi námi mohou být lide s mutací, než tomu, že někde ve vesmíru žije Thor s jeho bráchou a na zemi je Kapitán Amerika zrozený z vědeckéhe experimentu... ()
Galéria (169)
Zaujímavosti (81)
- Díky návratu do minulosti tvůrci využili nejen původní barevné kostýmy X-Menů, ale také se u vytváření retro nádechu snímku inspirovali bondovkami ze šedesátých let. (Mablis)
- Režisér Matthew Vaughn už mal natočiť jeden z predchádzajúcich filmov o mutantoch X-Men: Posledný vzdor, ale vycúval len pár týždňov pred prvou klapkou. (ash99)
- Ve filmu mají sovětští vojáci klasické AK-47, bohužel autoři to neuhlídali, a tak se občas v záběru mihne novější AK-74, případně novější kopie téhož. Poznat jdou podle plastové (tmavě hnědé) pažby. (grovik.net)
Reklama