Obsahy(1)
1889. Německý filosof Friedrich Nietzsche se stal svědkem bičování koně na své cestě do italského Turína. Svýma rukama objal krk koně, aby ho ochránil, ale poté náhle omdlel a padl na zem. Za necelý měsíc byl Nietzsche diagnostikován s vážnou duševní poruchou, která ho odkázala na lůžko a způsobila jeho němotu na dalších jedenáct let až do jeho smrti. Ale co se stalo s koněm? Tento film, poslední Bely Tarra, se zaobírá touto otázkou ve vymyšleném příběhu toho, co následovalo. Muž, který zbičoval koně, je venkovským farmářem, který si vydělává na své živobytí rozvážením ve vozíku taženým koněm. Tento kůň je starý a nemocný, ale poslušně poslouchá povely svého pána. Farmář a jeho dcera musí dojít k pochopení toho, že ve svém živobytí již nemohou pokračovat. Smrt koně se stává začátkem jejich tragického příběhu. (End3R)
(viac)Videá (2)
Recenzie (197)
Mám rád filozofiu, Nietzscheho mám načítaného (z časti pochopeného:), mám rád filmový a tématický fatalizmus, symbolizmus, mám rád veľké témy, milujem poetiku napr. Tarkovského filmov atď, atď. Turínskeho koňa sprevádzali veľké očakávania... Vlastne sa týmto všetkým snažím zbaviť "viny" za to, že ma Turínsky kôň "nezasiahol" a to hlavné, čo ostalo je nádherne doomová atmosféra a stupňujúca sa bezvýchodiskovosť. Filozofický backround a myšlienka tak v mojich očiach veľkou mierou zatienila Tarrovovo prevedenie... ()
První film Bély Tarra který jsem viděl - pohříchu mám ve filmovém vzdělání ještě značné mezery. Na jméno tohoto režiséra jsem nedávno poprvé narazil v diskuzi k tvorbě Ivana Vojnára a když jsem si přečetl verbalův zdejší geni(t)ální komentář, musel jsem si "Turínského koně" ihned sehnat - rozhodně nelituji. Bez ohledu na filosofické či jiné výklady tohoto snímku, pro mne se jedná především o nevšední estetický zážitek a mimořádně působivé přenesení pocitů (nejen emocí, ale zde především fyzického vnímání chladu, větru, všeprostupující sychravosti) z plátna (respektive obrazovky) na diváka.Svojí verzi výkladu smyslu "Turínského koně" pochopitelně mám, ale abych se vyhnul nenávistnému spílání antiintelektuálně zaměřených komentátorů, nechám si ji pro sebe, stejně jako obšírné (byť pro fanoušky filmu možná zajímavé) srovnávání snímku s tvorbou jiných umělců. Zkrátka a dobře - další díla Bély Tarra hodlám shlédnout v brzké době a soudě podle "Turínského koně", mohu jeho originální vidění světa jenom doporučit. ()
SPOILER! Ubíjející prázdnota, ponurý stereotyp, holá existence a beznaděj lidského údělu posledních dní. Ubohá duše rezignovala první. Emoce už dávno odvál hlučný vítr a tělo jen instinktivně přeplo na autopilota přežití. Další se poddalo zvíře. Poté vyschla voda. Když uhaslo světlo, zůstala jen tma a hrobové ticho. Vzdal to i člověk. Kruté, děsivé dílo pozvolného zániku bylo mistrovsky dokonáno. ()
Tak, starý môj, prezleč si tie staré spodky a žer, žer tie horúce uvarené zemiaky! A nemysli si, že zajtra ťa čaká niečo iné. Repetitívnosť zabíja, nuda zabíja, tie však tvoria nevyhnutnú súčasť každej existencie. Existencia zabíja, v každom okamihu sa rozpadávame a smerujeme do prázdnoty. Kobyla bola vo svojej úlohe absolútne strhujúca a úžasná. ()
Tarrova odpověď na snímek Karel a já odpovídá na dlouhodobou otázku - může být filmová sračka dobrým filmem? Turínský kůň je sračka, ale kvůli Tarrovu rukopisu, nádherné kameře a hudbě jej nelze označit za špatný film.. a jestli je z toho cítit nějaký konec něčeho, tak určitě ne civilizace, ale Tarrových filmových ambicí ()
Galéria (17)
Fotka © Basis Film
Zaujímavosti (8)
- Podle slov režiséra Bély Tarry je kniha, kterou dostane dcera, "anti-Bible" a návštěvník je "něco jako Nietzscheho stín". (JayZak)
- Příběh Turínského koně napadl scenáristu (a dlouhodobého spolupracovníka Bély Tarra) László Krasznahorkaie už v roce 1985. Ke krátké synopsi se však tvůrci vrátili až o mnoho let později. (Rosomak)
- Film vyhrál na Berlinale 2011 Stříbrného medvěda (Silver Bear - The Jury Grand Prix). (Rosomak)
Reklama