Obsahy(1)
1889. Německý filosof Friedrich Nietzsche se stal svědkem bičování koně na své cestě do italského Turína. Svýma rukama objal krk koně, aby ho ochránil, ale poté náhle omdlel a padl na zem. Za necelý měsíc byl Nietzsche diagnostikován s vážnou duševní poruchou, která ho odkázala na lůžko a způsobila jeho němotu na dalších jedenáct let až do jeho smrti. Ale co se stalo s koněm? Tento film, poslední Bely Tarra, se zaobírá touto otázkou ve vymyšleném příběhu toho, co následovalo. Muž, který zbičoval koně, je venkovským farmářem, který si vydělává na své živobytí rozvážením ve vozíku taženým koněm. Tento kůň je starý a nemocný, ale poslušně poslouchá povely svého pána. Farmář a jeho dcera musí dojít k pochopení toho, že ve svém živobytí již nemohou pokračovat. Smrt koně se stává začátkem jejich tragického příběhu. (End3R)
(viac)Videá (2)
Recenzie (197)
Tarrova odpověď na snímek Karel a já odpovídá na dlouhodobou otázku - může být filmová sračka dobrým filmem? Turínský kůň je sračka, ale kvůli Tarrovu rukopisu, nádherné kameře a hudbě jej nelze označit za špatný film.. a jestli je z toho cítit nějaký konec něčeho, tak určitě ne civilizace, ale Tarrových filmových ambicí ()
Nepovažujem sa za úplne mainstreamového diváka ani za artového, skôr preferujem žánrovky. Preto som bola veľmi zvedavá, ako dopadne moje stretnutie s Koňom. A na moje počudovanie a potešenie - veľmi dobre. Vidieť v dnešnej dobe na plátne súčasný čb film je príjemné spestrenie. Hlavne preto, že farba nechýba a táto "dvojfarebnosť" je o to zaujímavejšia. Sledovať Koňa mi uľahčoval jediný, neustále sa opakujúci hudobný motív. Bol úžasný, ale musím priznať, že ku koncu filmu mi už evokoval pomalú stratu môjho rozumu. Presne ako ten vietor. Na takom mieste, ako žijú dve hlavné postavy, by mi onedlho preskočilo. Jeden zemiak, jeden kôň, jedna studňa a jedno kultúrne okienko. Nie, minimálne bez knihy by som to neprežila. Neviem si predstaviť, že by som si tento film zapla v kompe. Buď by som ho pozerala týždeň na pokračovanie alebo vypla po 20 minútach a už nezapla. A to by bola veľká škoda. Vo svojej jednoduchosti naliehavý a to sa mi na ňom páči. Aj keď postavám rozumiem asi menej ako mimozemšťanom. (Prehliadka mimoriadnych filmov, Kinema. Kino Mladosť, 19.2.2012) ()
Béla Tarr prostě není tvůrce, kterého bych mohl mít rád. Jeho styl natáčení je až příliš poetický, je to až příliš velké podobenství, které mi nakonec nic neřekne. Je to těžké dokoukat, protože máte pocit, že to je o ničem. Přesto ale v jeho filmech najdete scény a možná vás i přinutí přemýšlet. Víc jeho filmů už ale asi nedám. ()
Geniální - ale rozhodně úplně jiným způsobem, než jsem to od Tarra očekával. Je to úplně někde jinde, než jeho předchozí snímky. A Miroslav Krobot tam nakonec vůbec nehraje. - - - Jediný Tarrův komentář k Turínskému koni, který před plátnem řekl, byla věta: "It´s done". Načež se usmál a odešel :) A lepší tečku za svým dílem mohl asi těžko udělat. - - - To se to teď bude krásně psát, když máme jeho dílo tak pěkně uzavřené :) - - - P.S. Nevím, jak tomu bylo jinde, ale na druhé terase Berlinale Palast odešla během filmu minimálně polovina lidí. (delší komentář bude později) ()
Ich bin auch dumm, protože jsem dobrovolně hleděl skoro dvě a půl hodiny na toto dílo, nepopoháněl ho, abych o nějakou podstatnou drobnost nepřišel, a pointy jsem se nedočkal. V komerčnějších filmech je apokalypsa mohutný spektákl, ale v intelektuálním filmu je to dřina a ubíjející stereotyp. Je to opravdu intelektuální snímek, tedy černobílý film bez konce. Jasně, že chápu, co tím chtěl básník říci. Jasně, ten film je působivý - kdybych v nějaké depresi se nevěděl rozhodnout, zda se na provaze za krk zhoupnout, tak tento film by mi v kladném rozhodnutí hodně pomohl. Hlodá ve mne temné podezření, že s tímto filmem se to má podobně jako s mnohou filosofickou či theologickou lekturou, která je považována za myslitelsky náročnou či temnou. Prokousá-li se našinec odbornou obskurantní terminologií, narazí často na banální myšlenku. Leč nedá se tomuto filmu upřít jistá formální dokonalost. Jednotlivé zběry jsou často působivé, byly by z nich krásné fotografie.Herci jsou typově skvěle vybráni, a toto hodnocení lze vztáhnout i na koně. Reálie i krajina jsou odpovídající. Nevím proč, ale zhruba od té doby, co ten koník přestal žrát, ve mně klíčilo a sílilo tušení a přesvědčení, že ti dva jedlíci brambor jej v závěru filmu sní, aby zkáza byla dokonána. Ale ani této pointy jsem se nedočkal - aber wie ich sagte: Ich bin dumm. ()
Galéria (17)
Fotka © Basis Film
Zaujímavosti (8)
- Film vyhrál na Berlinale 2011 Stříbrného medvěda (Silver Bear - The Jury Grand Prix). (Rosomak)
- Příběh Turínského koně napadl scenáristu (a dlouhodobého spolupracovníka Bély Tarra) László Krasznahorkaie už v roce 1985. Ke krátké synopsi se však tvůrci vrátili až o mnoho let později. (Rosomak)
- Turínský kůň je kobyla, která byla pro "účinkování" ve filmu koupena na koňském trhu v malém městečku na maďarském venkově. V únoru roku 2011 na Berlinale Béla Tarr pověděl novinářům, že kobyla je živá a zdravá, žije v utajeném místě - na nádherném rozlehlém státku, je jí osm let, je březí a daří se jí dobře. (Aelita)
Reklama