Hlad

Ve filmu je cítit silný politický podtext zabývající se problematikou udělení statutu politických vězňů pro zajatce IRA. A protože mi tenhle problém moc neříká, snímek mě nechytá. Né že by jejich protesty, jako hladovka a mazání s*aček po stěnách, nebyly zajímavé, na hodinku a půl mi to ale nevystačilo. Už celá ta koncepce, kdy film víceméně nesleduje vývoj jakési zápletky, ale jen pozoruje situaci, mě nevzala. Navíc vše často ve dlouhých a předlouhlých záběrech, které se mnohdy táhnou víc než smažený sýr. Vězeňská dramata mám rád, tohle na mě bylo ale zřejmě moc hlubokomyslé. (16.07.2010)

(CINEMA MUNDI 2010) Nesouhlasím s tím, že by šlo o (ryze) fyzický zážitek, když se v závěrečné části od fyzického přechází až k metafyzickému, a že by šlo o levicový film stavící se na stranu teroristů, protože tenhle až seidlovsky stylisticky strohý film, jehož působivost a výpovědní hodnota je obsažena v promyšleně komponovaných obrazech, je o nedostatečné nekomunikaci na všech stranách trojúhelníku vězni-věznitelé-vláda. (Viz způsob snímání a nastříhání rozhovoru mezi vězněm-hladovkářem a knězem: prostor věnovaný postavám je shodný, nikdo z nich záběru nedominuje a když přijde na promluvy do kamery, nejde o zcizovací efekt, nýbrž nápadité užití figurativní metody záběr-protizáběr, kdy nasloucháme oběma stranám, jenom pozice a optika se mění.) HLAD je modernistický film, který užívá postupy toho nejlepšího z těch nejlepších (především italských) politických snímků: několikaminutový dialog v jednom záběru uprostřed filmu rytmizující dění a sloužící jako předěl, rekontextualizace scén - mytí rukou a kouření na sněhu - upozorňující na rutinnu vykonaného a drzý odklon od "hlavních" postav začátku filmu ke zcela jiným a novým. Takhle by měly vypadat politické filmy - poučené kinematografickou minulostí, sveřepě soustředěné na dané téma a problematiku, angažované nejenom svým obsahem, ale i stylistickou koncepčností a porušováním kanonických pravidel vyprávění. (27.02.2010)

Tak tohle drsné drama mně dostalo. Filmy z vězeňského prostředí mají vždy něco do sebe. Ta koncentrace různých živlů na malém prostoru, nutnost dodržování kázně i okamžité represe ze strany dozorců nabízejí u vězeňských filmů celou škálu dramatických okamžiků samy o sobě. Pokud se však nacházíte v britské věznici odsouzený jako člen IRA za teroristické akce je pobyt za mřížemi ještě výrazně drsnější... Ono padnout Britům do spárů jako zločinec nebyl nikdy med a nic na tom nemění fakt, že se příběh odehrává ,,až'' v roce 1981. Na stranu druhou IRA se svými atentáty a bombovými útoky skutečně zařadila do povědomí ani tak ne jako osvobozenecká armáda, ale spíše jako teroristická organizace. Osobně bych nebránil ani Skotům ani Irům v nezávislosti a to ani za předpokladu, že Spojené království se značně zmenší... Snažil bych se však věc řešit politicky, diskusí tak jak nabádal pastor Bobbyho před jeho definitivním rozhodnutím. Sice leckomu může připadat brutalita stráží za hranou, na stranu druhou když si uvědomíme co vězni na svých celách dělali, moc se dozorcům nedivím.... Tam už nešlo o potlačení protestu, ale o možnost nějaké epidemie z katastrofálních hygienických podmínek. Ty však neudělali vězňům dozorci, ale chlívky si z cel udělali sami vězni... Hlad je drsným snímkem. První polovina nás seznámí s některými z vězňů i důvody, zač jsou zavření. Jelikož se jejich snaha o uznání vězňů IRA jako politických vězňů nedaří, přistupují ke stále drsnějším metodám vzdoru. Bobby Sands nakonec sáhne k hladovce. Smekám před Fassbenderem a jeho výkonem. Opravdu nechápu jak tvůrci dosáhli takového stupně vyzáblosti. Už jsem viděl pár filmů o hladovějících i hladovkách, nikdy jsem ale neviděl takto podrobně krůček po krůčku chátrat lidské tělo. Bylo to jako když vadne nezalévaná květina. Ačkoliv se ve filmu moc nemluvilo, každý záběr měl neskutečnou výpovědní hodnotu a slov nebylo třeba. Kladu si však otázku co měl film říci. Bylo to o mučedníkovi, který se obětoval za svobodu? Nebo o teroristovi, který zbytečně zemřel za své ideály? A co ti další co zemřeli hladem na bloku H v Long Kesh od května do srpna roku 1981? Ať tak či tak, film si zcela jistě zaslouží vysoké hodnocení jaké již dnes má. Dávám 4 cigára ubalená ze stránek Bible. * * * * (13.08.2014)

Minimalistický, ale zato výřečný film. Minimum dialogů v první polovině, skvělá kamera a téměř žádná hudba. Hned v prvních deseti minutách mi bylo jasné, že nebyl dobrý nápad pustit si film k obědu, a to když začali vězni vylévat na chodbu moč. Začátek se věnuje spíše tomu, jak frustrující byl pobyt ve vězení pro vězně, ale i pro policisty a dozorce. Nenápadně se pak přepne na Fassbendera, který táhne zbytek filmu za pomocí hladovky. Hutností příběhu film moc nevynikne, často se ve druhé polovině zabíjí čas na dlouhých kontinuálních scénách, ale dobře se na to dívalo. Na první počin to není vůbec špatné :). A v originále bez titulků nekoukatelné. Irové a jejich angličtina je hrozná. (02.10.2014)

Můj původní 3 roky starý komentář rozhodně nepěl nějaké oslavné ódy. Film se mě pro svou špinavost moc nelíbil a prakticky jedinou scénou, která mě uhranula bylo 20 minutové povídání mezi Bobbym a otcem Moranem. Uběhly 3 roky a mezitím jsem nasledoval hodně zajímavý Stud, ve kterém jsem zjistil že zcela dokonale rozumím hlavnímu hrdinovi, kterého neskutečným způsobem ztvárnil Fassy. Shame nepochopitelně nedostal na Oscarech šanci v žádné kategorii. Již v té doby ve mě zrála myšlenka a věděl jsem jistě že dám Hunger ještě jednu příležitost. Vše se stalo jistotou po odporně vlezlých 12 letech v řetězech, které smrdí na sto honů akademickými chcánkami. Nebudu rozebírat proč film, který je zcela jasně z režisérových kousků nejslabší, dostal nejvyšší hodnocení..... HLAD je ukázka dokonalé filmařiny, kdy prakticky každé políčko by se dalo označit za geniální. Srovnání s Kubrickem by nebylo zcela od věci. Hraje se tělem, očima, gesty, prostředím, zkrátka vším co je po ruce. Na dialog často člověk prosebně čeká hodně dlouho. 3 minuty se vytírá chodba, prohledávají se dutiny, drží se hladovka. Film je odporně špinavý a přitom geniálně zrežírovaný. 90% bez debat. (21.03.2014)