Hlad

Spoilery! Na začátek se přiznám, že nemám zrzavé ochlupení a ani nepiji ranní čaj s mlékem, tedy nejsem ani Ir ani Brit. Nějaké historické záležitosti mi v dané oblasti nejsou známé a ani nemám závratnou chuť si dělat přehled. Danou situaci mi postupně částečně nastiňoval samotný snímek. Forma je velmi minimalistická. Ve snímku je jeden delší dialog s knězem, jinak je takřka němý a divákům jsou události servírovány pomocí záběrů statické kamery s lehce artovým nádechem. Je jasné, že tato forma nesedne každému. Já se řadím mezi tu skupinu diváků, kterým tato forma chutnala. A chutnala mi velmi. Pokud během filmu hodláte něco konzumovat, tak vám to pravděpodobně příliš chutnat nebude. Stěny natřené hovnama, chodba plná chcánek, pohled na malé žížalky, pohled na masturbující pány, či přenášení předmětů v ženské jeskyňce, nejsou věci, které by zdravému člověku zvedly chuť k jídlu. Spíše asi naopak. Zobrazení hladovky bylo velmi pěkné. Fassbender ji vydržel držet 66 dní a jeho tělo bylo nádherné. Dlouho jsem neviděl nic, na co by se mi koukalo tak nepříjemně, takže za to u mě snímek sklidil body. Hladovka je dost nepříjemná záležitost. Taky jsem si 4denní nedobrovolně vyzkoušel, takže vím o čem mluvím a dokážu se do role hlavního hrdiny naplno vžít. Celkově snímek vidím na slabší 4 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (25.02.2017)

Bylo mi řečeno abych se najedl před filmem, že po něm nebudu schopnej... Že si budu vážit každého sousta... Čekal jsem proto něco drsnějšího, ale abych pravdu řekl, viděl jsem horší snímky. I když na to finální hladovění se nekoukalo moc příjemně. Za nezapomenutelnost snímku - 3. 10. 2009 - kino Světozor - Malý sál - Praha - 90% (10.10.2009)

Sado/ maso pozeranie. Stále násilnejšiemu správaniu dozorcov (sadizmus) zodpovedajú väzenské výtvarné kreácie v podobe vymazávania ciel vlastnými výkalmi a vylievanie moči na chodbu. Neskôr uväznení členovia IRA hladujú (masochizmus). Zrežírované je to fajne, zvolená forma upozorňuje na to, že pri odpore voči systému je dôležité kolektívne presadenie požiadaviek, nie individuálne persóny, ktoré dej filmu (s výnimkou vodcu) bez dovysvetlenia opustí, nech stoja na jednej alebo druhej strane. Systémovo pomerne ok. V konkrétne zakotvenej politickej realite už menej - neviem či by nejaké fyzicky nepríjemné emócie vzbudili obdobne zrežírované osudy uväznených organizátorov moslimských atentátov v Londýne, Barcelone. Pritom ide o rovnakú sortu ľudí. V mene idey sú ochotní odstraňovať nevinných civilov. Druhé a podstatnejšie je, že takéto demonštratívne samovraždy (hladovka, upálenie sa) sú vždy len prejavom márnomyseľného ego exhibovania. Vždy sa nimi bojuje za nejaké vyššie dobro, dôsledkom smrti mladíka v rodine je vždy len psychicky zlomená rodina, milenky a kamaráti. A nenaplnené ideociele. Pretože tie smerujú vždy k realizácii prázdnych hesiel (slobody, dôstojnosť, rovnosť), ktorých obsah je štát od štátu a výklad od výkladu rôzny. Niet prečo žialiť, niet koho obdivovať, niet koho ľutovať. V tomto zmysle bol film zbytočný, pretože všetci predsa vedia, že väzni sa mlátia a tí odporujú odpornými metódami sebazohavovania sa. Ale rozhodne nejde o nejaké nasledovania vhodné vzory. Ako spieva kapela The Stranglers: "No more heroes any more!". (25.08.2014)

Hlad je snímek s vězeňskou tématikou zpracovanou velmi specifickým rukopisem, který nemusí zaujmout každého. Nejdelší dialog, který ve filmu zazní, trvá zhruba 15 minut a je natočen na jeden dlouhý, statický záběr. Svou délkou i obsahem se v podstatě jedná o nejvýraznější dialog ve filmu. Ty ostatní většinou netrvají déle jak minutu a je jich zde obsaženo jen minimálně. Díky tomu jsem měla pocit, jako bych se dívala na němý film. Proti násilným scénám ve vězeňských snímcích jsem již zřejmě natolik otrlá, že jsem zde při pohledu na dozorce kopajícího či surově bijícího vězně nepociťovala žádné emoce. Zato při pohledu na zbídačeného Michaela Fassbendera mi moc dobře nebylo. Zatím všechny snímky s tématikou IRA, jež jsem zhlédla, pro mě znamenaly silný zážitek. Hlad se svým pojetím liší a myslím, že spousta diváků si ho představovala úplně jinak. To však nic nemění na jeho výpovědní hodnotě. (17.08.2012)

Celý čas si vravíte, čo je cieľom filmu, ktorý iba kubrickovsky strohým vizuálnym okom zobrazuje nehorázne zaobchádzanie s IRA väzňami v anglickom kriminále. Aj v druhej polovici, kedy scenár zabudne na predošlé postavy a zaostrí na Fassbenderovho dobrovolného mučedníka, ostávame iba pozorovateľmi vecí, z ktorých tuhne krv v žilách. Tu je už ale film v inom leveli vďaka hercovmu megatalentu. Zmysel napokon filmu dodá až fakt, že ono utpenie, ktoré postava(y) prežila(i), nebolo zbytočné. Silný výpal do divákovej hlavy. (27.02.2010)