Expendables: Nezničiteľní

Mě takhle koncipovaný film nemůže nadchnout už z podstaty věci. Hrdinové, kteří sázejí pouze na svaly, pro mě nemůžou být (a taky nejsou) hrdiny. Expandables jsou oslavou tupé hrubé síly - a pro mně tedy poměrně postradatelným filmem. Ať žije moderní akční film, ve kterém se hledí na jiné věci, než jak dlouho je hrdina na steroidech a s jakou kadencí háže "vtipné" hlášky. V osmdesátých letech to nejspíš mělo své kouzlo (což cítím i dnes, když se na ty starší akčňáky kouknu), netuším ale, proč se vracet. PS: Ta kostelní scéna mi přišla neuvěřitelně strojená a křečovitá, ostatně jako celý film. PS2: Závěrečné akční inferno je v detailech fakt velkej nářez, bohužel celková přehlednost je na nule. (29.08.2010)

Mírné zklamání, ale také naplnění slibů. Důchodci z pirátských vhsek se vrací ne v úplně kompletním počtu, ani ne v původní formě, ale s pár novými jizvami, hláškami a chutí zastřílet si. Já jim to přeji, stejně jako mě dopřál Sly vidět pohromadě Jeta s Dolphem a Bruce s Arniem. Přes všechno akční uspokojení skrze jednoduchý příběh plný výbuchů, střelby, (bohužel i) rychlého střihu a moderního hávu jsem se nebavil, tak skvěle a sladce, jak jsem doufal. Nic to nemění na splnění několika snů a rozšíření seznamu povinných hlášek naučených z paměti. Možná škoda, že největší macho je tam Jason Statham (má holku, výraz a neuvěřitelné akční okamžiky) a takový Sly se stává spíš studánkou moudrostí a přehlídkou svalstva než něčím víc. Ale i to pomáhá lehce sebeparodující rovině filmu, která potěší. Teď už jen prosím rychle tu dvojku, s Jean Claudem, Stevenem a třeba Chuckem. PS: AA-12 chci domů a tu M79, co půjčil Arnold Dolphovi asi taky:) (08.09.2010)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)

John Matrix x 5, aneb jeden život zachráníme a 238 při tom vezmeme.. Fosílie Stallone pokračuje ve velkém návratu a představil tak silný Dream Team, že možnost zklamání byla předem minimalizována. Paradoxně nevadí, že jediný, kdo tu umí hrát, je kostelník Willis, ale koho to zajímá? Zeptejte se sami sebe, co očekáváte od akčního filmu. Příběh? Uplatnění Stanislavského metody? Kdepak. Ti hoši s vytetovanou lebkou a černým kuřetem jsou razantní odpověď. A vůbec nevadí, že když se poprvé objeví společně na plátně Sly a Rourke, tak vypadají jako dvě vyčiněné bůvolí kůže oblečené do hadrů. Stáří vpřed! „I promised myself, I´m gonna die for something that counts.“ (28.10.2010)

Po skončení jsme s kámošema nadšeně kecali o tom, jak je ten negr všechny rozsračkoval tou AA-12, jaký dělal Statham fatality a jak byl Lundgren nezničitelnej, až do konce titulků. A já se zase cejtil jako malej, když jsem Slye a spol. tajně hltal v noci na Nově a bál se, aby se máma nevzbudila a nezatrhla mi to abych šel spát :))) (19.08.2010)