Expendables: Nezničiteľní

Stalloneho Hanebný pancharti, jimž v první polovině trochu drhne řetěz, aby ve druhé ozubené kolečko zapadlo na své místo a rozjelo mašiny na zabíjení s o to větším důrazem. Sly sice místy stříhá víc, než je nutné (Jet vs. Dolph), některé linie (Stathamova romance) si mohl rovnou odpustit a moralizováním zbytečně řadí filmu zpátečku, ale jakmile jsou karty rozložené na stole, Jet s Jasonem konečně spojí síly, Crews popadne brokovnici a zbytek staronové gardy začne tahat z kapes jednotlivé trumfy, nedá se říct proti Postradatelným ani popel. A kdo se o to pokusí, ten skončí průstřelem o rozloze jisté jihoamerické zemičky. "Co má za problém?" "Chce bejt prezident." (13.08.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)

Po skončení jsme s kámošema nadšeně kecali o tom, jak je ten negr všechny rozsračkoval tou AA-12, jaký dělal Statham fatality a jak byl Lundgren nezničitelnej, až do konce titulků. A já se zase cejtil jako malej, když jsem Slye a spol. tajně hltal v noci na Nově a bál se, aby se máma nevzbudila a nezatrhla mi to abych šel spát :))) (19.08.2010)

Nostalgii po osmdesátkovské akci rozhodně nepociťuji, ale THE EXPENDABLES mi bodlo víc než dost a místo vzpomínání na Stalloneho psí kusy z předcházejících dekád jsem se královsky bavil a nebál bych se proto říct, že je to jeden z jeho vrcholů. Pečlivě vybraný ansábl je v rámci svých možností bezchybný, jen bych si přál trochu víc akce od dobráka Rourkea (který začíná být nápadně podobný monstróznímu vzhledu Kathleen Turner) a dánského atleta Dolpha. Mírným zklamáním je naopak Eric Roberts, který svojí zápornou roli hraje docela vlažně. Stallone se pak jako strojvůdce s ničím moc nemaže, EXPENDABLES jsou 90 minut téměr non stop poctivé akce, režijně dobře zvládnuté. Začne to dřív než skončilo a na konci zůstane nefalšované nadšení. Takhle mě hrubá práce svalů bavila naposledy u 300. (24.08.2010)

Do prdele, čekal jsem řežbu, ale Sly to tady dokázal vyšroubovat do nebeských výšin, neuvěřitelná akční nálož, která začne téměř od první minuty a jakmile Dolph Lundgren vypálí svůj varovnej výstřel, tak je jasný, že nepřátelé budou nejen padat po stovkách, ale ještě nedopadnou v jednom kuse. Sice po první seznamovací akční půlhodince se to trochu uklidní a zbytečně se kecá, ale Sly diváka rozhodně nenechá usnout a zásobuje ho buď brutálním rozhovorem Willis-Arnold-Sly a nebo demoličním náletem smrti, nicméně to pravý peklo přichází až v závěrečný půlhodince, já už snad ani nic takovýho nečekal, ale když si to tam na férovku rozdali Stallone a Austin a řezali se tam hlava nehlava a do toho nakráčel Terry Crews s největším dělem ve filmu a rozmazal po zdech asi 15 šmejdů za 15 vteřin, tak jsem pochopil, že si mam pevně chytnou spodky a modlit se za přežití a měl jsem pravdu, to co tam Sly rozpoutal, to byly fakt akční žně, porcovalo se tam jedna báseň,demolovalo ostošest a nikdo nezůstal ušetřenej, každej dostal svůj díl násilný smrti, neuvěřitelný a ve světle tohohle mě fakt nezajímá, že tam je plno zbytečných a trapných keců, že příběh je krapet stupidní,že v prostřední části je pár slabších míst a že některý herci nejsou moc využitý, obzvlášť to zamrzí u Jeta Li a hlavně u Mickeyho Rourka, ale tohle zase vynahradí skvělej záporák Eric Roberts, měl by je hrát častějc a hlavně super drsnej Dolp Lundgren, kterej je tu kategorie sama pro sebe, ten řeže hodný i zlý bez rozdílu. Prostě jako správnej fanda béček, jsem si to fakt užil. (12.09.2010)