Expendables: Nezničiteľní

Ve světě akčních pohádek nehledí se tolik na zákony fyziky, psychologie, medicíny, ekonomie, geografie, umění válečného a gramatiky. I já zvládnu pochopit, že míra hrdinství roste se svalovou hmotou, počtem zabitých nepřátel, počtem zničených budov a objektů vůbec, počtem výbuchů, objemem plamenů a se zkracující se vzdáleností, na kterou je zabíjení prováděno. Každý ví, že v takovém univerzu je pistole kontaktní zbraň a samopal chrání intimní prostor. Budiž, proč ne... Abych však ocenil zručnost a nadlidskost hlavních hrdinů, rád mám přehled o jejich akcích, vychutnám si plynulost a návaznost pohybů těch bojových organických strojů. Mám však šanci tam, kde záběr "pif-paf-puf-pif-paf" je vystřídán záběrem na několik klátících se chlapíků? Nooo, moc asi ne. Postradatelní jdou mnohdy ještě dál, zdá se, že nabízejí záběr "pif", záběr "paf", záběr "puf" a zase "pif", záběr "levý hák", záběr "pravý hák", záběr "kravata", zaběr "zvedák". Než jsem pochopil, kdeže se to ta akce děje, již jsem se na ni díval odjinud. Nebo v té automobilové honičce... bylo pro mě těžké poznat, v jakém pořadí ta auta vlastně jedou a jestli se náhodou navzájem neztratila. Podobne negativní pocity ve mně budilo, když mi film laškovně sděloval: "Pozór, dělám vtip." Myslím, že to není legrační, že chce být Arnold prezidentem. Spíš bude smutné, až se jím stane. A co je to vlastně za žoldáka, že jde na nějaký pralesní ostrov zachraňovat zbytky svojí duše? To zase jistě byla nějaká odkazová taškařice, která říká milovníkům žánru: "Taky to mám rád, chlape." Nebo tu Rourkovu zpověď mysleli vážně? Nu, jistě se dostane do nebíčka, za takové věrohodné pokání. Ale tak... vybuchovalo to občas pěkně, třebas na tom molu. Svalnáči byli tak mohutní, že se kolikrát ani nevešli do záběru. Jet Li se vešel a občas byl i vtipný. A potěšil mě ten odkaz na film Na samotě u lesa. Ta jeho hláška: "Tebe bych, Dolfiku, vždycky přepral," odjinud jistě nebyla, hotový děda Komárek. Mělo to něco do sebe. (19.08.2010)

Jsou nejlepšími žoldáky na světě. Jediný způsob života, jaký kdy znali je válčení..... Sly a jeho parta, která má ruce od práce neustále krvavé se předvádí na lodi, v letadle, v autě, v podzemí a všude je to v první řadě zábavná akce u které nemusíte počítat patrony, protože je všem brzy jasný, že tady se na nedostatek nábojů umírat nebude. Možná, že všichni spoléhají na naši toleranci, protože si myslí, že právě tohle celou dobu chceme. HAJZLOVÉ!!!! CHCEME!!! (Tedy alespoň já a celá moje rodina). Jasan, je tu pár chybiček. Ty však zůstanou na konci mezi doutnajícími zbytky ostrůvku, kde měl zemřít jeden (maximálně dva) tyran(i). Taktéž nikdo nemůže popřít fakt, že je tu humoru víc než v leckteré komedii. Prostě a jednoduše: Sly to na nás dobře vymyslel! A ještě je tu........, víte co, neměli by jste se na to jít taky rychle podívat? Ale POZOR! Mirka Spáčilová se vás jistě bude snažit odradit! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím jak má vypadat varovný výstřel. 2.) Zajímá mě, proč neumře jako první Lundgren. 3.) Proč spolu nejdou Sly a Arnie na večeři? 4.) Abych se nemusel ptát zrcadla, kdo ,,z nich“ je na světě......nejstarší. 5.) Proč by Jet Li měl brát nejvíc peněz. 6.) Jsem diktátorem v banánový republice a neustále seru CIA. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE **** NAPĚTÍ * (19.08.2010)

Doufám, že vyjde sběratelská edice na ošoupané x-krát přehrané verzi VHSky s tím rychlo-mono(tóním)dabingem a normálním střihem. Pak, a teprve pak, to budou ty pravé akční „jakože vosumdesátky“. Zatím je to v půli cesty mezi sympatickým si hraním na nostalgii a tou pravou nefalšovanou nostalgií (kostel, kostel!). Má to ovšem tři hlavní problémy. Moc "bournovského" střihu, málo se tu pracuje s kultem osobnosti jednotlivých testosteronových legend (to se děje jen u scén Jet vs. Dolph a té v kostele) a samozřejmě problém nejzásadnější - žádnou Asii Argento místo (ne)Charismy. (20.08.2010)

Sly Stallone plní na stará kolena přání všech fanoušků osmdesátek a po Rockym a Rambovi přináší poslední dárek – týmovku snů. No, snů, upřímně, všichni bychom rádi viděli v hlavních rolích trojlístek z kostela. Ale doba se změnila a musíme brát to, co se nabízí. A v rámci možností Sly volil dobře. Statham připomíná neurotickou frenetičnost Cranku, Li si pohodově vychutnává lehce komicky posunutou postavičku „půl chlapa“, Lundgren po letech není k smíchu, Crews baví tím svým lehce vyšinutým stylem mluvení a nejméně výrazný článek Couture alespoň stojí za pár dalších hlášek. A Sly je prostě Sly (na svůj věk vypadá neuvěřitelně cool), typický hrdina, který si drží morální kodex i v záplavě očividné digitální krve (tady Postradatelní oproti poslednímu Rambovi nejvíce ztrácí). Příběh není překvapivě až taková tupost, jak by se čekalo (možná je to i škoda). I tak je ale jisté, že ten film vznikl pouze proto, aby si jedna generace mohla nostalgicky v kině zavzpomínat. Pro někoho málo, pro mě potencionální srdcovka. P.S. Scéna v kostele je maximálně využitá – kultovní status zaručen. (18.08.2010)

Do prdele, čekal jsem řežbu, ale Sly to tady dokázal vyšroubovat do nebeských výšin, neuvěřitelná akční nálož, která začne téměř od první minuty a jakmile Dolph Lundgren vypálí svůj varovnej výstřel, tak je jasný, že nepřátelé budou nejen padat po stovkách, ale ještě nedopadnou v jednom kuse. Sice po první seznamovací akční půlhodince se to trochu uklidní a zbytečně se kecá, ale Sly diváka rozhodně nenechá usnout a zásobuje ho buď brutálním rozhovorem Willis-Arnold-Sly a nebo demoličním náletem smrti, nicméně to pravý peklo přichází až v závěrečný půlhodince, já už snad ani nic takovýho nečekal, ale když si to tam na férovku rozdali Stallone a Austin a řezali se tam hlava nehlava a do toho nakráčel Terry Crews s největším dělem ve filmu a rozmazal po zdech asi 15 šmejdů za 15 vteřin, tak jsem pochopil, že si mam pevně chytnou spodky a modlit se za přežití a měl jsem pravdu, to co tam Sly rozpoutal, to byly fakt akční žně, porcovalo se tam jedna báseň,demolovalo ostošest a nikdo nezůstal ušetřenej, každej dostal svůj díl násilný smrti, neuvěřitelný a ve světle tohohle mě fakt nezajímá, že tam je plno zbytečných a trapných keců, že příběh je krapet stupidní,že v prostřední části je pár slabších míst a že některý herci nejsou moc využitý, obzvlášť to zamrzí u Jeta Li a hlavně u Mickeyho Rourka, ale tohle zase vynahradí skvělej záporák Eric Roberts, měl by je hrát častějc a hlavně super drsnej Dolp Lundgren, kterej je tu kategorie sama pro sebe, ten řeže hodný i zlý bez rozdílu. Prostě jako správnej fanda béček, jsem si to fakt užil. (12.09.2010)