Singles

Dokument, který mě vede k zamyšlení, zda je opravdu výhodou si dělat, co chci. Na jednu stranu aktérům rozumím, sama jsem z této generace, na druhou si nemyslím, že je to ve všech ohledech výhra. Někteří jedinci se za singles rádi schovávají, protože si něco nalhávají a nechtějí nebo nejsou schopni vidět pravdu i problémy a omezení své osoby. Zajímavý komentář - Všežrout (18.02.2013)

Kdo chce říct, že bychom měli být pořád stejní, a kdo si myslí, že to lze vůbec bez násilí a pokrytectví prosadit? A kdo chce vůbec říct, že lze i takové násilí a pokrytectví prosadit? Nebylo to dřív snad jiné, protože lidé byli jiní a jejich svět byl jiný? - podstatně jiný? Ještě tu přece nebyla doba, v níž by si pamětníci nebo romantičtí tradicionalisté různých směrů nestýskali po poměrech dob minulých, o nichž si zpravidla - podobně jako o zájmech sebe a svých současníků - vytvářeli velice pomýlený obraz, upravený obvykle natolik, aby se mohli klamat o své připravenosti v podmínkách zaniklého světa přežít. Proč děláme, jako by se snad svět kdy zásadně neproměňoval a náš současný stav byl jakousi osudovou singularitou? Cožpak neexistovaly jiné a ve svých podmínkách i leckdy úspěšnější modely kupříkladu výchovy (komunitní)? Nebyly rovněž ohromné války? Nenacházela se i v oblastech nejvyspělejších a dnes právě nejvychvalovanějších kultur střediska toho nejkrajnějšího vybíjení elementárních pudů (třeba dionýsie)? Neprosazovala se kdy předtím naprostá nezřízenost, nespravedlnost a svévole? Nestřídaly se režimy s často protikladnými hodnotami v popředí? Teď zase pro změnu - a nutno zdůraznit, že po dvou staletích industrializace a v ní zakořeněného, environmentálně necitlivého globálního populačního velebujení - v některých regionech poněkud „vymíráme“, dožívajíce se přitom nezdravě vysokého věku. Přitom evidentně na každou potíž, zvláště ekonomickou, je nějaké řešení, což je také právě to, čím dějiny inspirují mnohem spolehlivěji než antikvárními breky momentálně zesláblých, ochromených a otrávených morouzů děsících se i jen pomyšlení, ve svém opojení tekutě zastupitelnými parametry a proprietami, obecně známými sotva z knížek, že by dějiny dále vznikaly. Tomuto reakcionářství velmi trefně odpovídá detektiv Rust Cohle v 2. dílu seriálu True Detective/Temný případ (2014): „Well, if things were so great, they never would have changed.“ („Kdyby to bylo tak skvělé, nezměnilo by se to.“) A obdobně, jen ještě rozvinutěji se takovým jedovatým výpadům proti současnosti brání Šalda (Zápisník 5, konec druhé části stati Rádlova kapucináda), když připomíná onu banalitu, že k poměrům současným nás samozřejmě nedovedly jiné než ty právě neosvědčené a pokrytecké poměry dřívější. V kauzalitě podléhajících dějinách (myšlení, morálky, politiky, estetiky,…, všech těch ostatně navzájem propojených aspektů humanity) je chybné binárně lokalizovat zodpovědnost a předpokládat jakési absolutní přechody podle nějak dobově vymezitelné „svobodné“ vůle zrovna aktuálních mas a osobností. Každá doba je se sebou nespokojená a děsí se toho, co stejně bez ohledu na onu nespokojenost s různou mírou předvídatelnosti nastane: doba nová, s člověkem, nebo bez. A ne že by druhá varianta právě životu na planetě obecně nějak uškodila… (24.09.2014)

Dokument Singles pohřbil sám sebe. Z 5 jedinců jsem věřil tak maximálně 1-2, že jsou opravdu singles. Ale v tom případě nechápu komu byl dokument určen nebo o čem měl vlastně informovat. Podle mě je singles 80% lidí od 15-20, že mají tyhle zastydlou pubertu a nebo si prostě žijí bohémský život (pořád je řeč jen o těch dvou) nic neznamená. Navíc, co to má společného s internetem nebo mediálním světem, jak se píše v obsahu, také nebylo vysvětleno. A na závěr dát sociologovu definici, co to vlastně je singles (která měla být na začátku), považuji už jen za poslední kapku v samotě. Takže jsem se nedozvěděl vůbec nic a pochybná individua můžu sledovat ve vile vyvolených nebo kolikrát stačí, když se kouknu z okna. A nebo to snad bylo pro útěchu samotářů, kteří si dokaží přiznat, že jsou sami? A že jsou tihle daleko větší looseři, když se skrývají za falešnou maskou, jak opět tvrdí obsah, ale vyvrací dokument? (11.03.2009)

"Mam dvacatštyri rokou, já do tricatpětky móžem létat po světě..však ten svět tu je pre mňa!" Boha, opravdu pěkný vzorek jedinců, kteří by měli problém najít si někoho, i kdyby fenomén singles neexistoval. Hypertrofovaný individualismus dnešní doby spojený se sobectvím a hlavně slabostí - strachem ze vztahů, do kterých se musí i něco vkládat, které nelze pouze konzumovat. Pokaždé mě fascinuje, jak si většina "singles" o svém životě myslí, jak zajímavý ho mají a jak si ho užívají a přitom ho mívají nejednou povrchnější a stereotypnější než ti, kteří dali přednost životu rodinnému. (22.01.2009)

Pobavilo mě "Ta žena by mi způsobila velký úbytek energie a nakonec stejně odejde". Po deseti letech od natočení dokumentu, není pokračováním singles nová ideologie sexismus? Dokument vytváří svými banálními řečmi přímo dosdtii nesympatičtí singles , proto asi nízké hodnocení. Občas komentář sociologa nebo psychologa. (19.03.2019)