Romy

Mnou dlouho očekávaný životopisný film o Romy Schneider. Rok 2009 měl přinést dva snímky o životě této divy, bohužel film "Eine Frau wie Romy" s Yvonne Catterfeld v hlavní roli nakonec z finančních důvodů natočen nebyl. O to víc jsem byl zvědavý na snímek režiséra T. C. Fishera. Oceňuji, že se tvůrci snažili být poměrně faktograficky přesní. Až na několik nedostatků, film nezkresluje fakta, která jsou dostupná. Tvůrci často vycházeli z Deníku Romy Schneider od Renate Seydel (vyšel i u nás). Mnohé situace, které ve svém deníku Romy popisuje, jsou pak téměř přesně převedeny do filmu. Film je zajímavý, pěkně ubíhá, Jessica Schwarz je v titulní roli výborná, stejně tak i ostatní herci. Casting byl dobrý - snad až na Maresu Hörbiger představující Magdu Schneider. Magda byla v 50. letech stále ještě velmi atraktivní ženou, zatímco její představitelka působí poměrně důchodcovsky. Trochu mě mrzelo, že film se víc nezaobíral 70.lety - vlastně dobou, kdy se Romy stala uznávanou charakterní herečkou a byla na vrcholu své francouzské kariéry. Většina filmu se detailně zaměřuje na její život s Alainem Delonem a následně s Harry Meyenem, tedy na 60. léta. Léta sedmdesátá jsou vážně velmi stručné. Naštěstí zásadní okamžiky jsou zde zobrazené. Oceňuji poslední scény filmu - natáčení Poutnice. Romy po ztrátě dítěte zavřená v hotelovém pokoji obklopená fotkama Davida, svíčkama, vzkazy, malůvkami, cigaretovým kouřem a hromadou vypitých flašek vína... přesně tak jsem si ji představoval v posledních měsících života, kdy nebyla schopná najít rovnováhu a cestu dál... (21.02.2010)

Když se řekne životopisný film, lze očekávat, že se divák dozví něco o osobnosti, která je centrem snímku. "Romy" ale nejen že tento základní předpoklad nesplňuje, ale v zásadě ani o svém předobrazu vůbec nic neříká. Vyprávění má podobu vinět z života Romy Schneider, které ale visí ve vzduchoprázdnu a je pouze na divácích, aby si je asociovali s jim již předem známými událostmi. Scénář se zaměřuje na druhou, mezinárodní část hereččiny kariéry, ale ačkoli neustále naznačuje mnohoznačný vztah hvězdy a německých filmařů, nikdy nepodá vhled do jejího nitra, aby osvětlil problémy a spory. Spíše než vhled do osobnosti herečky či rekapitulaci klíčových okamžiků připomíná film listování bulvárním tiskem. Jen povrchně se dotkne herečky, ale zato se neustále soustřeďuje na její obležení novináři, opájí se její krásou a zdůrazňuje konfliktní milníky jejího života (usilování o uznání coby herečka X zaškatulkování v Německu jako Sisi, těžké dětství bez lásky v hvězdné rodině, laškování s Delonem těžké manželství s žárlivým intelektuálem atd.). „Romy“ tak ve výsledku je jakési filmové leporelo bulvárních výstřižků, či v lepším případě ilustrace k nějakému životopisu o Romy Schneider. Do jisté míry to nelze filmařům moc zazlívat, protože televizní snímek je evidentně určený pro německé a rakouské televizní publikum a zcela adekvátně předpokládali, že cílová skupina 50+ bude s Romy velmi důkladně obeznámena a bude ji zajímat právě bulvarizovaná stránka života hvězdy. (12.04.2012)

Hlavnú predstaviteľku myslím vybrali dobre. Síce nejaká šialená podoba je ťažko možná, ale v poniektorých záberoch mi ju skutočne pripomínala. Potešilo ma hlavne obsadenie T. Kretschmanna, ktorý nesklamal a na chvíľu ho možno vidieť opäť v nemeckej uniforme (po koľký krát už?), až si začínam namýšľať, že to robí iba kvôli mne. Film sa sústreďuje predovšetkým na psychickú stránku Shneiderovej, jej rodinné problémy, problémy s drogami a alkoholom i rozhadzovaním peňazí. V závere zamrzí, že tvorcovia akosi pozabudli uviesť, prečo jej syn zomrel a tá istá chyba sa stala opäť pri zmienke, že Schneiderová prežila svojho syna len o niekoľko mesiacov. Príčinu smrti i smrti jej syna si menej ostrieľaný divák musí zistiť sám. 60% (20.11.2011)

Životopisný příběh o Romy Schneider, který mi přišel docela vlažný. Na to, že ta dáma žila na plné pecky, byla psychicky labilní, závislá na alkoholu, lécích a kvůli jejím projevům s ní nešlo vydržet, si ji Germáni vykreslili docela idylicky. Vše jen lehce naznačili.. A to je škoda. Mně osobně by sedla syrovější verze a Romy by neztratila absolutně nic na své originalitě. Herečku vybrali, myslím, dobrou, hrála výborně, i ten Delon ušel, ale koho jsem viděla velice ráda byl Karlheinz Hackl v roli otce. Doslova nezapomenutelný z role důstojníka SS, který kdysi přinutil Sophii k nejtěžší volbě. Kdo o Romy neví nic, nemusí pochopit, jak moc to s ní bylo nakloněné, jak málo se zajímala a starala o své děti, že si oba manžely v podstatě koupila a že chtěla pouze a jenom to, co zrovna mít nemohla. Jinak konec světa. Každopádně byla výjimečná a úplně chápu, že tu svoji přiblblou Sissi tolik nenáviděla. (29.10.2018)

Památník třpytivý, lakonické vyklouznutí z korunky slovutné "Sissi." Přicházející slavnost nesporného talentu, nepřetržité vůle, neotřesitelné smyslnosti, gró uměleckých manýr a obsesí. "Kostýmky" cukrbliků, na klopě brož sebezapření vzlyků a rozhřešení podstaty hereckých figur. Fotografie zastaveného času reality, (ne)zachytitelných milníků právě teď, propastných břemen citových. Foukni mi do plachet ctižádost, pokoru, věrnost životního uznání. Naplň mě inspirací a převeď mě optimismem přes nepřízeň osudu. Opotřebované ego nikoho neurazí. "Kamkoliv se vydáte, jděte s celým srdcem." (Konfucius) Srdcem, které se nenaparuje před životními výhrami a nehrbí se před životními pády. (18.10.2014)