Mnichov 1938

S ohledem na význam mapované události kratičký, o to však výstižnější, dokument o jedné z nejčernějších kapitol v dějinách naší republiky. I když noční můrou by měl být Mnichov spíše ve Francii a v Anglii než u nás. Karol Wild bez zbytečného patosu věcně odkrývá události spojené s mnichovskou zradou a zároveň přibližuje i situaci, ve které se tehdejší politici - a zejména prezident Beneš - ocitli. Tento dokument by měl patřit do hlavního vysílacího času všech tuzemských (i "spojeneckých") televizí, neboť pro řadu čs. občanů vychovaných v komunistickém a prosovětském výkladu dějin obsahuje množství zcela nových informací a ústy přímých pamětníků celkově pootáčí zažitý pohled na Mnichov 1938 i kroky naší tehdejší administrativy. (28.10.2008)

Stručné. Jasné. Výstižné. K Benešovmu postoju: niekomu sa môže zdať ako sraľo čo odmietol so zbraňou v ruke dôstojne sa brániť nacistom. Skôr sa zdá, že šlo o celkom prefíkaného diplomata, ktorému sa podarilo uchrániť územie Česka pred vojnovým besnením, zničením krajiny a devastovaním obyvateľstva vojnovým živorením v začiatkoch II. svetovej vojny. Podobne vybalansoval situáciu v čase po boľševickom prevrate v roku 1948. Sovieti boli totiž odhodlaní vyťažiť urán za akúkoľvek cenu. Beneš dokázal účinne zasiahnuť proti opätovnému vstupu sovietskej armády do Česko-.Slovenska po r. 1945. Vyriešenie konfliktu bez začatia vojny je totiž pre drvivú väčšinu obyvateľstva vždy oveľa väčšou výhrou než vojna. Napriek akýmkoľvek politickým stratám a akejkoľvek totalite. Pretože vo vojne strácajú neprivilegovaní ľudia najviac - zbytočne sú hnaní do boja v prospech politických zmrdov a ich veľmi pochybných argumentov o "spáse a záchrane ľudu a šírení skutočnej demokracie" a iných idiocín oboch strán konfliktu. (30.10.2013)

Sice kratky, ale informacemi nabity dokument o tom, co predchazelo mnichovske konferenci, a zejmena pak o tom, co nasledovalo. Valecne zabery, atmosfera pohranici i hlas vypravece - to vse k sobe dokonale pasuje. Je to presne ten typ filmu, co by mel byt povinne promitan ve skolach, ale zaroven by se neztratil ani v televizi (jak pise Chamyl). Snad bych jen rada zminila, ze na csfd je chyba: Jan Masaryk v zadnem pripade nemohl v tomhle dokumentu vystupovat jako svedek, protoze zemrel - za nejasnych okolnosti - v roce 1948. (20.07.2011)

Ano, jak píše 14Neo11, může se stát, že bude-li tento dokument promítán ve školách, vzbudí negativní reakce. Ale následná diskuze mezi žáky doprovázená připraveným učitelem a žáky, by snad mohla ukázat co by kdyby. Samozřejmě, pohybovat se na hypotetické rovině, je pro historii zabývající se výhradně fakty, dosti složité. Nicméně diskuze by mohla podnítit zájem o další studium problematiky Mnihcovské konference. Žáci by též mohli sami zvážit plus a minus a říci, co by případná sebeobrana ČSR přinesla. Jsem pro, aby se tento dokument na školách vysílal, od toho ostatně by dokumenty měly být, Předávat fakta a nic neskrývat. Ať je surové sbe víc. A pak, tento dokument zachytává autenticitu v podobě představitelů čsl. politiky. To je velké plus! Pokud člověk nechce vidět a žít v černobílém světě, pak se jistě s tímto dokumentem nespokojí a bude se zajímat o další souvislosti. Nelze na základě tohoto dokumentu jednotně hodnotit Mnichovskou konferenci jako takovou. (14.11.2012)

Sevřený, v mimořádném tempu natočený dokumentární film (je až zázračné, kolik skutečností se podařilo vtěsnat na plochu pouhých 20 minut) má jasně protirežimní ráz a s nebývalou otevřeností poukazuje na řadu tehdy i dnes nepopulárních fakt, která plně legitimizují a navíc i věcně opravňují postup prezidenta Beneše. Mimořádná je i jeho historická hodnota: vystupují zde a Benešovu politiku otevřeně obhajují Hubert Masařík a Prokop Drtina s další osobností z národně demokratické strany ministrem Františkem Ježkem a bachmačským hrdinou, armádním generálem Ludvíkem Krejčím. Komunistickou éru připomíná pouze zvýšený důraz na sovětský aspekt a Litvinovovu osobnost, které jsou však více než vyváženy zničujícími vyslaneckými Fierlingerovými relacemi z Moskvy, jež zásadním způsobem zpochybňují komunisty hájenou báji o spásnosné sovětské pomoci. (Jasinu od nejbližšího sovětského místa dělilo kolem 150-200km rumunskopolského území a jasná předzvěst toho, co přišlo o rok později - sovětský "Drang nach Westen".) Ještě jedná věc je pozoruhodná: autorem tohoto vyváženého díla byl slovenský filmař a režisér; dnes by to bylo krajně nepravděpodobné - v lepším případě. Není divu, že se MNICHOV stal záhy trezorovou záležitostí; zdá se, že jí je tak trochu svým způsobem i dnes. (28.10.2008)